Senecio
cephalophorus
(Compton) H. Jacobsen (1956)
Až do roku 2010 jsem tuto rostlinu neviděl a neznal.
A divím se, že už je tomu víc jak dva roky, co jsem ji při podzimním
výletu na Slovensko poprvé spatřil ve sbírce u př.
Ladislava Šuce v Ružomberoku, a ba co víc, byl jsem tehdy obdarován
řízkem, který ochotně zakořenil. Laco Šuc neměl u rostliny jmenovku,
ale bonsaj měl vypiplanou údajně bez dalšího tvarování a její stáří
uváděl 12 let. V ploché misce bylo jen velmi málo substrátu a
rostlina byla přesazená bůhví kdy, takže jsem byl ochoten věřit
údaji o stáří rostliny věřit. Kvetla prý jen jednou a květenství
bylo oranžové, podobné poupatům pampelišky. Celkový vzhled a popis
květenství (úboru) bylo dobrou nápovědou pro závěr, že se jedná o
nějaké senecio (Asteraceae).
|
Obr. 1: Dvouletá r.
Senecio cephalophorus
vypěstovaní z vrcholového řízku.
|
K určení druhu mi pomohl (jak lze očekávat)
internet, když při pátrání po jiných pachykaulních rostlinách jsem
narazil ne nepříliš povedenou fotku rostliny, která se velmi
podobala kusu vypěstovanému ze zmíněného řízku. Pak už bylo další
pátrání snadné, a to i v literatuře, co mám doma.
Vyobrazená rostlina Senecio cephalophorus pochází z JAR, kde
roste v Severním Kapsku (oblast Little Namaqualand). V přírodě tato
trvalka tvoří keříky až 3 cm tlustých, vzpřímených, a max. 60 cm
vysokých stonků, které od báze postupně ztrácejí i zcela vyschlé
zbytky listů. Ty jsou více či méně kopinaté, 6 až 10 cm dlouhé a 1
až 1,5 cm široké, na průřezu až 7 mm tlusté a na spodní stran s
téměř podvinutými okraji. Zejména mladé části rostliny jsou výrazně
ojíněné, což přidává body v hodnocení celkové atraktivity druhu.
Úbory květů jsou zpravidla 18 mm široké a vyrůstají jednotlivě na
zhruba 25 cm vysokých stvolech.
|
Obr. 2: Údajně 12 let stará
rostlina Senecio cephalophorus,
foto ve sbírce Ladislava Šuce z Ružomberoku (SR).
|
Pěstování je neobyčejně snadné. Hlavní období růstu
je v našich podmínkách během zimy, ale rostlina je hodně tolerantní
k občasné zálivce v létě. Vadí ji jen kombinace teplot nad 25 °C a
trvalé přemokření substrátu. Nejméně náročné je množení
z vrcholových řízků, jejichž řezné plochy musí před zasazením
dostatečně zaschnout.
|