|
Den dvacátý šestý…
26. ledna 2012
Dobré ráno. Vypozorovala jsem za několik nocí,
že noc má dvě fáze. V té první je hrozné horko, v té druhé se
ochladí a spadne se do hlubokého spánku. Ráno se musí rychle vylézt
ze stanu, dřív než začne pálit sluníčko.
Co to bučí? U Lumírova stanu stojí bučící malý
bejček černý jako bota. Na kopci v EL Muro mají kluci lokalitu s
G. ochoterenai. Ani nevím proč, ale tahle s ožraným květem od
mravenců, taky chtěla vyfotit.
Šineme si to po ránu cestou, kde člověk pěkně
musí zvednout hlavu, aby dohlédl k vrcholkům vysokých skal. Kondoři
velcí se už taky probudili a nechají se unášet větrnými proudy po
obloze.
Na lokalitě El Talita kluci vyběhli na
ochoterenajky. Já jsem se usadila na kamenu, zvedla hlavu a
pozorovala vznášení kondorů v Quebrada de San Vicente. Na lokalitě
Generel Libertador San Martin. Tak Petro, jestli chceš vidět
ochoterenajku, tak pojď sem. Přes to křoví? Raději si najdu svoji
sama.
Z hor se dostáváme do roviny nebo někdy do
pahorkatiny. Zastavujeme na silnici a po pravé straně vykukuje
skalnatý hrbek, ke kterému se musíme nějak dostat. Je tu trochu
vyšlapaná cesta a kluky napadlo ji pojmenovat Tomova stezka, protože
lokalitu našel Tom. Přes rákosí, křoví, pampovou trávu a zase křoví
jsme se přesunuli na lokalitu pojmenovanou Pozo del Espinillo, kde
na nás čekala G. nataliae. Malý a roztomilý kytky.
Dneska to bude den s velkým N. Den jako Nataliae.
Na lokalitě La Sola nás malinkaté kytky nataliae přivítaly s většími
čokoládovými G. ochoterenai. Pro Martina to není příznivá
situace, kytky už odkvetly a plody roznesli mravenci. Pro mě je to
relaxování. Mám otevřené okýnko a vítr mi přináší zajímavé vůně
kvetoucích rostlin. Co to ale voní?
Passiflora caerulea.
Kolem zvířat projíždíme v těsné blízkosti.
Pasoucí se zvířata jsou spokojená. Jejich srst se leskne všude, kam
se podívám. Jo… tobě se taky leskne.
Žádné plody jsem nenašla, tak si přeju uvidět
aspoň jednu kvetoucí natálku. Splnilo se mi to. Malá s velkým
narůžovělým květem. Díky lokalito, La Cienaga - La Casilla.
Po lokalitě Estancia Maria del Carmen opouštíme
provincii San Luis.
Dneska zase perlí s gpskou Martin. Jeho kámoška
nás sice žene krásnou krajinou, ale opět je to jakási prodlužovací
zkratka. Dnešní podvečer se s námi loučí G. sanluisense,
velký kytky s velkými květy a hlavně se zralými plody.
Copak kluci naplánují na večer? Koupili si víno
v obchodě, kde je majitel Asiat. Měl velký sortiment a zboží
perfektně vyrovnané, což se absolutně vymyká zdejšímu zvyklostem.
Jedeme, jedeme, blíží se večer. Vezmeme to skrz město Villa Dolores
směrem k horám. Co nejblíž k lokalitě na Altautina. Těžko hledáme,
ale nakonec uvidíme cestu za spojovacími vraty a rozhodneme se tam
usídlit na dnešní noc. K večeři se podává gulášovka.
Měsíc začíná dorůstat, obloha je bez mráčku.
Myslím, že dneska bude Jižní kříž vidět brzo a celý ještě před
spaním.
|
