Listopad 2011 u Pavlíčků

Včera se nadzdvihla poklička inverze a rozsvítilo se slunce tak, že teplota ve skleníku dosahovala ke třicítce. K mému údivu také krásně rozkvetla Leuchtenbergia principis. Nikdy mi v této pozdní době nekvetla, tak jsem si jí rychle vyfotil. Fotečka se ale nepovedla, proto si beru ze svého archivu obrázek náhradní. A chci toho využít k otázce, směřované ke zkušenějším pěstitelům. Co je třeba učinit pro to, aby konce bradavek nezasychaly? Co je třeba udělat pro to… 

Málem zapomenuté sukulenty (9)

Takřka zapomenuté sukulentní druhy nalezneme také mezi takzvanými „smrdutkami“, jak se mezi pěstiteli říká velké skupině rostlin čeledi Asclepiadaceae, o nichž nedávno vyšla i docela hezká knížka z pera Johna Pilbeama s názvem „Stapeliads“. Společným znakem těchto až na výjimky nepříliš atraktivních rostlin jsou jejich nádherné, leč většinou silně zapáchající květy. Pokud si do sukulentářské sbírky naleznou cestu červci…

Kaktusy ve Šternberku (2)

Každý pěstitel kaktusů se snaží, aby jím pěstované kaktusy, co nejvíce přiblížil těm v přírodě. Já jsem si to chtěl přiblížit i s tím okolím (křovím), a proto jsem vybudoval záhon s volnou kulturou. Záhon má velikost 3,5 m x 10 m. Spodní vrstva je drenáž o síle 15 cm, na ní je položená netkaná textilie a na ní potom vrstva substrátu o síle 10 – 30 cm. K doplnění je použitý vápenec, který dotváří scenerii. Úplně vrchní vrstvu nemám zatím zcela vyřešenou, jelikož nevím zda použiji vápencový štěrk nebo jíl s vápencovým pískem. Kaktusy jsou ve volné kultuře sázeny od roku 2009 do roku 2010. Růst některých kytek je naprosto famózní. Jen doufám, že mě brzy nevyženou. Zálivka je prováděna cca 7x do roka. Zjistil jsem, že lze zalévat daleko déle než u kytek v květináčích…

Pan Kalíšek (povídka od Miroslava Naxery)

Opomíjené notocactusy byly mnohým z nás výučnímlistem. „Ten chlap má pánev širokou jako kdyby rodil státní úředníky kterejch není nikdy dost!“ „No jo a kolem pasu může nosit frajerskou kravatu!“ „Viděli jste jeho kaktusy? Ty stojí za to!“ Svatá pravda, pan Jiří Kalíšek nosil kyčle tak od sebe vzdálené, že drobné tělo sedělo na pánvi jako kamenná busta na širokém soklu. Když přecházel z místa na místo, paže formoval do velkého Á, aby si nepořezal žíly o ostří kyčelních hran. Směrem k pasu kalhoty obtékaly Kalíškovy boky jako pouzdro spací pytel. Tuhle kosterní raritu Kalíšek halil sakem, v létě pak plandající košilí. Kalíškova hlava, tedy její vnitřek překryl tělesný nešvar lépe než dlouhý těžký kabát. A hlava jej také usadila do křesla krajského hejtmana, ve kterém dokázal, že kdyby každý vysoký úředník vášnivě kaktusařil… 

Karel Kníže sedmdesátiletý

Pracoval v botanické zahradě Na Slupích a někdy v roce 1967 emigroval. Dne 7. října 2011 Karel Kníže oslavil své sedmdesáté narozeniny, ve svém domě v Limě, společně se svou početnou rodinou. Firma Plantas exoticas Knize se zaměřením na kaktusy stále existuje, i když se už více orientuje na velkoobchod. Jeho sběry s akronymem KZ a později KK jsou stále hledanými specialitkami. Rostliny ze semen posílaných do Československa po roce 1970 je nutné hýčkat jako oko v hlavě, neboť  se dnes jedná o více než unikátní možný zdroj vzácného rostlinného materiálu. Kníže svou činností velmi přispěl rozvoji kaktusaření nejen u nás, ale i ve světě. Objevil mnoho nových druhů, za všechny jmenujme novou rostlinu Cinthia knizei, kterou v roce 1995 popsal jeho dobrý přítel Jan Říha. Karel je výjimečný Čech, a není kaktusáře ve světě, který by při zaznění jeho jména nevěděl, o koho se jedná… 

Vzpomínka na paní Zofii Kabiesz

Koncem listopadu mi poslal pan Wojtek Preidl z Gliwic smutnou zprávu, že 19. 11. 2011 zemřela ve věku 89 let legenda polského kaktusářství - paní Mgr. Zofia Kabiesz z Cieszyna. Narodila se 8. 4. 1922 na území dnešního Českého Těšína, je třeba připomenout, že v tuto dobu, prodělalo město Těšín několik katastrálních změn, které zde však nebudu rozebírat. Po roce 1945 byl Těšín opět rozdělen a rodina se definitivně přestěhovala na polskou stranu. Zofia Kabiesz vystudovala právní školu v Krakově a následně se usadila v Katovicích. Kromě právní činnosti, učila na škole cizí jazyky: němčinu, angličtinu a francouzštinu. Byla nadšená pěstitelka kaktusů, která navštívila několikrát původní lokality kaktusů v USA, Mexiku, Peru, ale i jinde. Několikrát se zúčastnila jednání IOS. Roku 1966 zakládá Mgr. Zofia Kabiesz „Polskie Towarzystwo milośników kaktusów“ (PTMK), kde dlouhá léta zastávala funkci prezidenta… 

Toulky Bolívií (31)
Tento díl bych rád věnoval jednomu z nejkrásnějších národních parků, které jsem v Bolívii navštívil. Je zde zajímavo, nejen z hlediska kaktusů, ale zejména pro zájemce o paleontologii. Parque National de Torotoro je nejmenším národním parkem Bolivie, má rozlohu 16 500 ha, ale patří rozhodně mezi nejkrásnější a nejzajímavější místa země. Leží již v departementu Potosí, provincie Chargas (přirozenými hranicemi mezi departementy Cochabamba a Potosí je údolí Rio Caine) a je zajímavé, že od Potosí je tato provincie zcela odříznuta a nevede tam jediná sjízdná cesta, snad staré indiánské stezky. Park byl potvrzen zákonem asi před 20 lety a zřízen za vydatné pomoci Španělska. Na rozdíl od jiných míst, je zde udržován pořádek … 

Baja California po třech letech (1)
Je pondělí 7. března podvečer, Luděk s Karlem domlouvají povolení a loď pro výpravu na ostrov Anchel de la Guarda. Povolení není problém (za 50 pesáků na osobu), jen majitel lodi Ricardo protestuje (a ví proč). Je špatná předpověď, velký vítr a vlny. Nejdříve snad ve čtvrtek. Po chvíli přemlouvání slevuje na středu. Zítra v žádném případě. Před třemi lety to byla trochu smůla, byli jsme tu v pátek a povolení do chráněné oblasti jsme mohli dostat až v pondělí. Na to tehdy nezbýval čas, a tak jsme tento ostrov vypustili. Jdeme na večeři a probíráme, jak naložit s časem, než se moře uklidní. Rozhodnutí je celkem rychlé. Návštěvu lokality Echinocereus lindsayi jsme měli stejně v plánu. Takže zítra ráno směr Cataviña. Po večeři tedy popojíždíme na tábořiště z roku 2008…