Někde jsem už to napsal, že květen je měsíc
kvetoucích echinocereusů. Některé, když jsou už starší, dělají
velké trsy, k zasazení zrovna tak do lavóru. Ty velké umístím
vždy brzy na jaře ven podél skleníku, ať do nich prší nebo
padají kroupy. No, možná, že nejsou tak krásné, jako ty pod
střechou, ale o to více se podobají divokým rostlinám v přírodě.
Na dalším obrázku už je samotný E. stramineus. Tento druh obývá
dost velký areál, zejména ve státu Coahuila a Nuevo Leon, kde
roste v mohutných trsech s trny bílými až hnědými, často s
desítkami květů současně…
Americký
deník aneb poprvé v JA (11) 24. 1. 2006 - Dnes musíme rozhodně něco
udělat s těmi stěrači. Recepční nám doporučuje
autoelekrodílnu a tak se tam přesouváme. Oprava se asi protáhne
a tak já s Jirkou vyrážíme do města a Venca s Brianem zůstává
u auta. Na náměstí si dáváme vynikající
argentinskou kávu, v knihkupectví kupujeme mapy a publikaci
o Argentinských kaktusech. Auto se pořád ještě opravuje,
tak si vyřizujeme internet a nakupujeme čerstvé pečivo v místní
pekárně. Ze Salta přejíždíme do provincie Jujuy. Tato
oblast má již velikou vzdušnou vlhkost a tropickou
sukulentní vegetaci. Na stromech rostou bromélie…
Z našich
sbírek: Miroslav Valachovič
Pan Miroslav
Valachovič je předsedou kaktusářského klubu Sokolov. Bydliště má v
Sokolově, ovšem sbírku má u svých rodičů v Habartově. Na
návštěvě u pana Valachoviče jsem si s velkým zájmem vyslechl celou
historii klubu v Sokolově. Zazněla jména pánů Petracha, Lebedy,
Michla, MUDr. Janouška i dalších a rok 1961, kdy se konala v Hornickém
domě v Sokolově první výstava. Pan Valachovič je nejen zaníceným
pěstitelem, ale hlavně chodící encyklopedií činnosti sokolovských
kaktusářů. Určitě přesnější než moje zde zprostředkovaná informace je
ovšem nahlédnutí do vynikající a čerstvě vydané publikace „Osobnosti
sokolovského kaktusářství“, jejímž autorem je pan Valachovič. V roce 1979 během hodiny přírodopisu navštívil se třídou
sbírku pana Petracha a zde si koupil prvních 20 kaktusů. Pak se
setkal s kaktusy až na střední škole v Plzni…
Borisovo
vyprávění
Pěstoval
jsem kaktusy už před vojnou, sloužil jsem v Budějicích, a sloužil se
mnou i jeden velmi hlučný a navíc ráčkující exot, který experimentoval
s různými rostlinami. Protože byl samý průšvih, uklidili ho nakonec k
prasatům, pár kilometrů od kasáren, takže se na posádce ukázal jednou
za měsíc či za dva, když bylo potřeba měnit trenýrky a košili. Jednou
na mně udeřil – „Borrrko, ty prrrrej pěstuješ kaktusy, nutně potřebuju
sehnat nějakou lofofórrrru wiliamsí, musím odzkoušet její vliv na
chlapa“. V Budějovicích jsem se za dobu své služby skamarádil
s řadou kaktusářů, nebyl problém mu koupit za dvacku veliký
trs hlaviček lofofóry. Asi to nebyla zrovna williamsii, ale to není
důležité. Pak jsem se s ním do konce vojny neviděl…
Nová kniha:
Sukulenty a jejich pěstování Autor: Jaroslav Ullmann. Vydána v roce 2007, 172 str.,
366 barevných fotografií. Celobarevná publikace představuje čtenáři
zhruba 1000 druhů atraktivních zástupců rostlinné říše. Zájemci
o sukulenty v knize najdou všechny podstatné informace týkající
se možností jejich pěstování, doprovázené množstvím názorných
barevných fotografií. Na své si přijdou začínající i pokročilejší
pěstitelé, budou tu jak nejčastěji pěstované rostliny, tak i
rarity, vzácnosti a unikáty. Autor knihy je zakladatel sbírky
sukulentů v pražské botanické zahradě Na Slupi. Kniha je v češtině
a stojí 289 Kč + poštovné…
Mexiko
2004 (3) Den pátý - 21. 3. Domingo. Ráno procházel kolem našeho
tábořiště asi šedesátiletý Mechulín, poměrně svátečně,
čistě oděn, jen prsty na nohou, které čouhaly z jeho
lehkých střevíců zahalovala letitá vrstva slepeného
prachu. Prozradil nám, že si jde najít snídani. Když se
zhruba za hodinku vracel, měl v igelitové tašce poupata
ferokaktusů a na tváři blažený výraz. V devět hodin
po úklidu našeho tábořiště nástup do auta a vzhůru za
dalším dobrodružstvím: 6. lokalita Huizache: Ze silnice jsme
odbočili do rovinatých míst plných odpadků. Na této skládce
spatřujeme nádherně kvetoucí Echinocereus pectinatus, dále
Lophophora williamsi (grimii), Ancistrocactus uncinatus a další
dva druhy Thelocactus…
Všedný
deň kaktusára Kaktusár je človek neuveriteľne aktívny. Ráno, oči
podopreté zápalkami, ešte v župane, poď ho do skleníka
skontrolovať, či sa jeho miláčkovia dobre vyspali, či sa im
nebodaj nesnívalo o vlnatke. Nikdy neostane len pri
pozdrave, letmý pohľad sa vždy mení na nejakú robotu
nestrpiacu odklad a preto raňajšiu kávu, prezieravo
pripravenú svojou lepšou polovičkou, pije KAKTUSÁR zásadne
studenú, minútu pred avizovaným odchodom MHD do práce. Pod
pazuchu, priamo z poštovej schránky, strčí ešte 2 čerstvé
katalógy a na zastávku to stíha šprintom – veď treba
udržovať kondičku. (Vzhľadom na pripravenosť MHD na každé
ročné obdobie, pokojne by mu stačilo tempo Helix pomatia…
31. výstava
KK Přerov Po mnoha letech změnili přerovští kaktusáři místo
konání výstavy, kterým se stal sál v budově společnosti
Visimpex před branou přerovského výstaviště. Byl to velmi
dobrý tah, nové prostory jsou pěkné a důstojné, přibližně
o 15 m2 větší než místnost, kde se konaly výstavy v minulých
letech - a co je důležité - umožnily zkoordinovat termín s Národní
zemědělskou výstavou, která se v Přerově konala v době od
17.5.2007 do 20.5.2007 a která má tradici od roku 1907 a přilákat
tak alespoň některé ze 40.000 návštěvníků, kteří prošli
jejími branami.
Záměr se podařil, výstavu kaktusů shlédlo 400 platících návštěvníků,
což je o 25 % více než v roce 2006. Rostliny byly opravdu „výstavní“,
některé z nich můžete vidět na následujících obrázcích, na řadě snímků
jsou misky osázené stejným taxonem a i když jsem tento způsob sázení viděl
již na výstavě v loňském roce, nepřestává mě udivovat…
Znovu
kauza ZEOLIT Svého času jsme se rozepisovali o použití zeolitu
v substrátu. Možná, že Vás bude zajímat pár řádků, které
mi svého času poslal přítel Miroslav Luňák: Nazdar Pavle,
reaguji na ten článeček o zeolitu. Ja mám dobré zkušenosti při
dodržování určitých podmínek. Ale od začátku. V prvním pořadí
záleží na tom, z ktorého naleziště zeolit je. Ono totiš
zeolitů je spousta. Podstatnou součástí toho mojeho zeolitu je
krystalický hydrátovaný alumosilikát alkalických kovů a kovů
alkalických zemin (Ca, K, Na, Mg) nazývaný klinoptilolit.
Struktura klinoptilolitu je založená na trojrozměrnej kostře
složené z tetraedrov (SiO4)4-
navzájem pospojovaných přes atomy kyslíka, pričemž část
atomů křemíku je nahrazena atomami hliníku (AlO4)5-.
Takto sa vytváří charakteristická prostorová struktura…
Priatelia
kaktusári množstvo vnemov z prekrásne kvitnúcich kaktusov ma
inšpirovalo k napísaniu týchto riadkov. V kraji pod hrdou Poľanou
v meste Zvolen po dlhé roky úspešne funguje Klub kaktusárov
pri Arboréte Borová hora Technickej univerzity. Rok 2007 sme 3.
februára otvorili výročnou členskou schôdzou na ktorej sa zišli
aj priatelia z iných klubov. Ozdobou stretnutia bola pútavá
prednáška pr. Romana Staníka z jeho cesty po Chile Hostia z
Martina, Trenčína, Handlovej, Bratislavy a z iných miest si
vymieňali dojmy z kaktusárenia s našimi členmi, kde nechýbal
Zlatý Alberto – Juraj Labanc, ďalej Gabriel Vereš a iní. Členovia
nášho klubu sa po zahájení roka stretli viac krát…
In
memoriam - Jiří Krechovský Na jaře letošního roku ještě přesadil téměř celou
svou rozsáhlou a pestrou sbírku kaktusů a sukulentů, vyséval,
řezal a leštil acháty a zkamenělá dřeva, absolvoval další
cestu do milovaného Mexika. To vše s nadějí, že překoná těžkou
nemoc. Ta naděje umřela spolu s ním. Dlouholetý a aktivní člen
plzeňského Klubu kaktusářů pan Jiří Krechovský zesnul
dne 19. května 2007 ve věku 62 let. Byl dobře znám mezi kaktusáři
i kamenáři na mnoha místech naší republiky jako dobrý člověk,
nezištný kamarád a znalec milovaných kaktousků. Jeho přátelská
povaha a kytičky, které dlouhé řadě z nás rozdal, nám jej
budou stále připomínat. Čest jeho památce…
Dvě třetiny května jsou za námi, počasí
je takřka ideální a i pohled do skleníků nemá chybu. Snad
jen nějaký ten červec nebo sviluška mě utvrzují v tom, že
to bez chemie úplně nejde. Nicméně pozitiva převládají
– no snad to nezakřiknu. Ale dost řečí, pojďme k fotkám.
Na prvním snímku mám rostlinu označenou jako Mammillaria
heyderi v. hemisphaerica SB 859. Jedná-li se o varietu k druhu
heyderi, či jde-li o samostatný druh, nechám na rozhodnutí
povolanějším. Dle literatury jde o velmi ploché rostliny s až
13 okrajovými trny. Středový trn bývá jeden…
Mexický
deník Rudy Gryma 13. 4. 1998 – Dvacátý šestý
den - pondělí. Po pár hodinách spánku vyrážíme směr
Pachuca a potom se obracíme na sever, jedeme do údolí Meztitlánu.
Cesta je dlouhá, ale na konci je bájné údolá starců.
Před Meztitlánem vylézáme na skály, kde roste Gymnocactus
horripilusa Astrophythum ornatum, Mammillaria gemnispina a další
doprovodná vegetace. Pokračujeme do městečka a zajíždíme
na náměstí pro nákup. Hledáme restauraci, kde bydlí má
malá kamarádka Lorena, které vezu z Česka panenku.
Restauraci po nějaké době nacházíme, holčička si na mě
pamatuje a celá rodina s toho má očividnou radost, panenka
jde z ruky do ruky, otec Loreny byl čtyřicet kilometrů
daleko, ale přijel…
Skleník
naruby Po třech letech provozu bych rád nabídl
několik zkušeností s trochu jiným typem
skleníku než bývá obvyklé. Protože jsem v době,
kdy jsem o povodních 2002 přišel o skleník i
sbírku, kaktusy pěstoval už asi 30 let, nešlo
než začít plánovat obnovu. Při rozvažování
o stavbě jsem po zkušenostech se stále se
rozrůstající sbírkou dospěl k následujícímu
řešení problému se stěhováním části
rostlin „na letní byt“ do pařenišť a
volné kultury na jaře a na zimu zpět. Rozhodl
jsem se trochu zariskovat a postavit skleník
tak, že se ven nestěhují rostliny, ale odstěhuje
se skleník nad nimi. Tak vznikla myšlenka jezdícího
skleníku. Nevím, jestli je nová nebo objevná,
ale nyní už má za sebou tři roky provozu a
tak lze trochu hodnotit. Mým zaměřením jsou
tvrdší kytky, to znamená že u mě nenajdete
bílé mamilárky, ariáky a podobně. Z toho
vyplývá, že rostliny které mají rády ranní
rosu, trochu větru…
Masožravá
mammillarie Několikaletou pěstitelskou pílí se mně podařilo vyšlechtit
masožravou mammillarii. Nebylo to způsobeno umělým genetickým
zásahem, ale výběrem vhodných rodičů, po několik generací.
Při práci mezi kaktusy jsem si povšiml tří rostlin ve velké
misce, kde bylo dalších asi čtyřicet kaktusů, které měly na
svých trnech napíchané mouchy. Vždy to bylo jen na těchto třech
rostlinách. Oddělil jsem je od ostatních a sprašoval mezi
sebou. V další generaci to bylo již třicet procent rostlin s
touto vlastností…
SPECIÁL
- nabídka semen a rostlin LÉTO 2007 Chrudimský kaktusář,
Gorkého 886, 537 01 Chrudim. Objednávejte E-mailem pavlicek@chrudim.cz, nebo po telefonu či
faxu 469 688 366, nebo písemně na výše uvedené adrese. Uzávěrka objednávek je 18. srpna, distribuce proběhne 30.
srpna. Deadline for all orders is August 18. Shipments are mailed on
August 30. 1 Euro = cca 28 Kč.
SEMENA - SEEDS: Malá porce obsahuje
minimálně 20 zrn = (e), pokud není u položky uvedeno jinak… ROSTLINY - PLANTS:
Jedná se o dvouleté a starší
rostliny. Velikost rostlin je orientační, rostliny jsou většinou větší, než je
uvedeno v nabídce…
Pozvánka
na výstavu sukulentů v Brně Místo konání: jako
obyčejně skleníky botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
na rohu ulic Veveří a Kotlářská, vchod brankou z ulice Veveří. Botanická zahrada
je vzdálena od centra Brna asi 10 minut chůze, dobré je spojení od vlakového
nádraží tramvají, výstup na Konečného náměstí přímo u zahrady. Termín: 7. - 14. 9. 2007, od 9 do 17.30 hodin.
Vystaveny
budou sukulenty vč. kaktusů, tilandsie aj. bromélie, miniaturní orchideje a
různé epifyty, stejný sortiment z přebytků vystavovatelů bude možné
zakoupit. Po celou dobu výstavy je zajištěna poradenská služba. Vystavují
např. Z. Ježek, P. Pavelka, O. Potyka ml. a st., manželé Tomandlovi, E. Sedlák, V.
Sedláček…
