Leden je s koncem svého trvání řádně zimní.
Sibiřské mrazy sevřely zemi, a já jsem zvědavý, co s těma
kytičkama, které zimuju venku, na jaře bude. No, dívám se na
to jako optimista, ty rostliny jsem na zimu připravil dobře,
jsou pořádně vyschlé a svraštělé. Podívejte třeba na
tenhle Echinocereus triglochidiatus, na něm je vidět, že
si v mrazu přímo lebedí. Trochu problém je ve vytápěných
stolových sklenících. 100 m topného kabelu, který je svinutý
jako had pod plechovými mísami má jen 2 kW…
Sukulentní
bonsaje (45)
Haemanthus albiflos Jacq.
Základem této rostliny z čeledi Amaryllidaceae (amarylkovité) je
cibule o průměru až 8 cm, která ve stáří odnožuje a s dceřinými
cibulemi zůstává ve společném trsu. Má obvykle jen dva listy, ale výjimečně
až 6 listů. Ty jsou přímé nebo zahnuté, světle zelené a jemně plstnaté, v přírodě
(Namibie a JAR) mohou být 10 až 40 cm dlouhé a 3 až 12 cm široké. V kultuře
jsou tyto rozměry zhruba poloviční, květenství je hustý nepravý okolík z
25 až 50 drobných květů s výraznými tyčinkami a prašníky. Plod je
červená jednosemenná bobule tvaru s tenkou vrstvou oranžové dužniny…
Aloe Každá
rodina má nějaký příběh, který se traduje
nejlépe v ústním podání z generace na
generaci. Obvykle jsou to veselé či smutné scénky
z historie rodu typu: jak se babička seznámila
s dědečkem na bruslích, jak prastrýc
havaroval na motocyklu Laurin & Klement, či
jaké zmatky provázely narození toho či onoho
dítěte. Naše rodina má v archivu zcela unikátní
příběh. Můj pradědeček, který pracoval
jako zahradník na zámku v Hořovicích, si údajně
vypíchl oko o rostlinu aloe, když ji chtěl
zalít…
Zadáno pro kaudexofily
(2) Vážení přátelé těchto internetových novin,
pokud se zajímáte o sukulenty a z nich také o kaudiciformní
rostliny, pak vás zveme k pravidelným návštěvám naší nové, více
či méně pravidelně aktualizované rubriky „Zadáno pro kaudexofily”. Základem každé aktualizace bude povídání o jednom vybraném druhu
kaudiciformního nebo pachykaulního sukulentu. K tomuto příspěvku je možné
přidat své poznámky a připomínky…
Alwin
Berger (1871-1931)
Alwin Berger se narodil v roce 1871 v Moschlitz.
Pracoval především jako vrchní, dvorní zahradník na zámku
Ebersdorf a botanik pracující střídavě v několika
Botanických zahradách, např. v Drážďanech či
Frankfurtu. Byl uznávaný znalec kaktusů a sukulentů, působil
v letech 1897 až 1914 jako kurátor významné sbírky „La
Mortola” ve Ventimiglia v severozápadní Itálii. Za
první světové války studoval v USA, po válce pracoval do
roku 1922 jako ředitel botanické zahrady a vedoucí přírodovědeckého
kabinetu ve Stuttgartu…
Z našich
sbírek: Vladimír Ježek
Vladimír Ježek uvádí adresu v Březnici na Příbramsku a
to Náměstí č. p. 3, ovšem k návštěvě sbírky je dobře
zajet do boční ulice vedle kostela a zde je hned vedle zdi
nemovitostí pana Ježka sice travnaté, ale velmi slušné a
prostorné parkoviště. Není problém, aby zde parkoval i autobus.
Sbírka pana Ježka sestává ze tří skleníků z makrolonu,
dvou fóliovníků a dvou skleníků na nožičkách. Vše si vyráběl
pan Ježek sám a musím říci, že kdo uvidí provedení, pak o
technické a zejména řemeslné zdatnosti pana Ježka nezapochybuje…
Antény Ahoj lidi, na takhle zajímavě ukryté antény jsem
narazil při jedné mé cestě do přírody severovýchodně
od Scottsdale v Arizoně. Nacházely se mezi ostatními
karnégiemi v krajině. Jen jejich trochu mohutnější kmen a světlejší barva
je odlišovala a prozrazovala. Jinak byly vyrobeny i s kazy
jako má většina starých kaktusů v okolí. Fotil jsem to už k večeru, takže to není nejlepší
kvalita, ale jako dokument lidské vynalézavosti (a určitě
i přebytku peněz) to jistě postačí…
Podzim
a zima v Odrách Ani já jsem se nevyhnul problémům s výpočetní
technikou, takže jsem nestihnul listopadové číslo internetových
novin. Další měsíc byl poněkud hektický z hlediska
pracovního vytížení, silně mne zaneprázdnil i můj další
koníček, takže jsem sice něco nafotil, ale nebyl čas to
zpracovat. Proto až nyní zasílám pokračování obrázků
z podzimu a něco málo ze zimy. V říjnových
novinách jsem začal konofyty, která se v tomto měsíci
rozvila do plné krásy. Takže budu pokračovat v prezentaci
tohoto rodu…
Kaktusy
Brazílie (3) ... Nebylo, pokud si dobře vzpomínám. Snad jindy. Nákup
věcí nutných pro žití proběhl rychle a v klidu. V řeckém
kvelbu jsme koupili fusky, trencle, dámský bombarďáky,
klobouky, baťůžek pro Naďku (ať taky něco nese, že jo).
„Vy jste češi? Tady žije taky jeden, já vás s ním
seznámím!”, a pan majitel mazal pro našeho krajana.
Pokecali jsme s panem Rudym Lautnerem, původem z Česka,
anglicky. Česky uměl už jen „třistatřiaa…” a víc
nic. Zato pro nás byla zajímavá informace to, že tlumočil
Rudymu Schultzovi, když zde před lety bádal a sepisoval svou
publikaci Uebelmannia. Náhoda? Ne, ta neexistuje, JE TO
NEPOPSANÝ ZÁKON! Od moučníčku a příjemného povídání
se nám nechtělo odejít…
Mexický deník
Rudy Gryma (13) 29.3.1998 – Jedenáctý den - neděle. Proto, že se nemusím
budit, tak jsem první vzhůru. Všichni spí a já lezu na skály
nad náma. Všechno kolem je hnědočervené a slunce se jen
pomalu drápe nad kaňon. Je docela chladno a tak oblečen do několika
košilí se drápu na skály nad námi, fotit se dosud nedá.
Nacházím Ariocarpus fissuratus v docela hojném počtu,
Epitelantha a Echinomastus mariposensis. Rostou
zde i nějaké Neolloydie, je to krása. Vracím se tuto
novinku sdělit kamarádům a beru si fotoaparáty…
Mexický
deník aneb poprvé v Mexiku (13) 4. 11. 2004 - V noci je opět pěkná kosa. K ránu
je dokonce na stanu vrstvička ledu. Jirka vše dokumentuje.
Čeká nás rychlý přesun blíže k hlavnímu městu. Vjíždíme
na dálnici směr Fresnillo. Město míjíme a zastavujeme u pěkných
kopečků. Je zde veliké množství Mammillaria grusonii a
také Feroactus latispinus. Projíždíme hlavním městem
státu Zacatecas směr Aquascaliento. Před městem odbočujeme do
leva k městečku Loredo a dále k Villa Garcia, kde nás čeká
lokalita Mammillaria perezdelaroze var. andersonii.
Projíždíme městečkem stále po levé straně břehu vyschlého
koryta…
Reakce
na zprávu o zadržení kaktusů v Polsku
Reakce - Jaroslav Rytíř: Naprosto souhlasím s reakcí, kterou prezentoval p. Kunte.
Pokud se má věc tak, jak je uvedeno, je třeba se od těchto
lidí distancovat. Další osud zabavených kaktusů, byť je
nyní v rukou někoho jiného, byl nastartován protizákonným
a bezohledným postupem pašeráků. Nelze připustit zlehčování
vývozu faktem ničení životního prostředí, chováním místního
obyvatelstva, apod. Jako lidé s blízkým vztahem k přírodě
bychom měli jít příkladem v ochraně, nikoliv podléhat
chtivosti.…
Zajímavosti okolo Thelocactus conothele subsp. flavus Tahle zajímavá kytička je jedním z nejméně
5 telokaktusů, rostoucích okolo křižovatky Huizache (Thelocactus
bicolor; T. hexaedrophorus; T. conothelos ssp. argenteus;
T. tulensis a T. conothelos ssp. flavus). Nález
je možné přisoudit Horstu Kuenzlerovi, ten svému sběru přisoudil
polní číslo HK 362. Pod tímto číslem se dlouho rostliny pěstovaly
v mnoha sbírkách v Evropě, někdy také pod špatným
jménem Thelocactus tulensis forma HK 362. Považuji za
hezkou náhodu, když jsme u pana Kuenzlera viděli nejen
rostlinu, která pochází z přímého potomstva z jím
sbíraných rostlin…
Zpráva o činnosti NF Inka za rok 2005 Vážení přátelé, dovolte nám, abychom vám jménem dětí
poděkovali za vaši pomoc při jejich vzdělání. S prvními
praktickými výsledky se nám potvrzuje, že díky vzdělání, přínosu
nových informací a praktických nápadů, je možné zlepšit život
indiánů na venkově. Známe dobře život indiánů v Andách.
Já, zakladatelka NF Inka, jezdím do Peru 13 let, rok jsem žila
s indiány v Andách na vesnici, pobývám s nimi
velmi často, naši nadační spolupracovníci v Peru jsou všichni
indiáni…
Botanická
zahrada Liberec Botanická zahrada se nachází
hned vedle liberecké ZOO a kromě jiných výhod
má tu, že je možno parkovat prakticky v bezprostřední
blízkosti. Obecně musím říci, že liberecká
botanická zahrada je nádherná. Jednak je umístěna
v klidné čtvrti, a její venkovní úprava
je skutečně velmi krásná a uklidňující.
Její hlavní návštěvní skleník je
architektonicky zajímavý, uvnitř dost
prostorný a šikovně a originálně řešený.
Určitě stojí za prohlídku všechno, kromě
jiného je zde ohromné podvodní akvárium, kde
je hodně různých druhů ryb až po malého žraloka,
ale též živých korálů a jiných mořských
živočichů a rostlin. Je zde přírodní vodopád
a všude rostliny z příslušného prostředí…
Nový návod na zimování kaktusů Zcela originálně vyřešil
problém se zimováním chrudimský kaktusář Míra
Konupka (původem od Kroměříža – proto také
řečený stréc). Řekl si – proč topit
draze zevnitř, když elegantní je topit
zvenku? A tak prostě přenesl svoji sbírku i
se svou chajdičkou někam na arizonsko-mexické
pomezí. Stěhování mu zajistila zdarma firma
Photoshop, nebo nějaká jí podobná pobočka.
Pro jistotu to zatím zkouší jen virtuálně,
ale už nyní se zdá, že rozhodnutí je v souladu
se zdravým rozumem…
Před měsícem
jsem se vás pokusil seznámit s botanickou zahradou Eden
projekt v jihozápadní Anglii. Jak jsem slíbil, dnes
se podíváme jak to vypadá uvnitř bublinových skleníků. Určitě
místo dlouhého povídání více vypoví obrázky, ale pár
slov snad neuškodí. Celá rozloha skleníků (délka 240 m, šířka
100 m, výška 50 m) je rozdělena na dílčí části odpovídající
konkrétním přírodním a klimatickým oblastem. Té které
oblasti samozřejmě odpovídá charakteristické klima, zajištěné
– podobně jako v pražské Fata
Morganě automatikou…
Lobívie
z mé sbírky (13) Lobivia aurea.Nestává se mi to často - tak dvakrát do roka – že si
sednu v nějaké občerstvovně ke sklenici řádně
vychlazené- ho. Ale loni jsem jednou měl za sebou 30 km v kopcích
a vedru a tak jsem v zahrádce jedné hradecké hospůdky
do sebe začal jedno točené klopit, když se tam zjevil můj
kamarád z raného mládí a nadšený balkónový kaktusář
Mansfeld, jinak řečený Maňas (přiléhavá přezdívka pro
vedoucího oddělení elektro v obchoďáku). Řeč se
brzy stočila na kaktusy a při třetí dvanáctce už jsme
proti sobě šermovali pěstmi, jestli je aurea lobívie
nebo echinopsis…
Otakar
Sadovský:
Kaktusáři (28)
VII. Nová hvězda na obzoru - Tato kapitola byla v Sadovského
rukopise jako jediná napsána na stroji. Je to vlastně jiná
(i když podobná) verze dvou předchozích kapitol. V zájmu
historické přesnosti tedy uvádíme obě verze: Importované
kaktusy počaly brněnské kaktusáře znepokojovati. Sám předseda
Rebut ztratil během dvou měsíců dvacet rostlin, když je přenesl
uprostřed léta do své advokátní kanceláře a umístil je u
okna v šesti skleníčcích. Také Solis měl ztráty…
Oploceným
Mexikem (32) Jen o pár kilometrů dál u ranče Santa Ana jsme před
čtyřmi lety hledali Echinofossulocactus coptonogonus. Marně.
Prolézáme plotem ranče. Nad námi trčí skalnatý kopec s dřevěným
křížem omotaným bílým plátnem. Na svahu kopce roste malá háčkovitá
mammillarie. Některé rostliny mají žluté ostny, některé červené.
Na temeni se objevuje žlutě kvetoucí Echinofossulocactus
zacatecasensis. Scházíme dolů a míjíme nádrž na vodu a
ohradu pro dobytek. Pod ní nalézáme Echinocereus pulchelus
var. weinbergerii. Nahoře na kopci bylo pár rostlinek tak
do pěti centimetrů v průměru…
150.000
návštěvník Milý příteli, milá přítelkyně, potvrzuji příjem
Vašeho sdělení o tom, že jste mezi dalšími 22 čtenáři i
Vy zahlédl(a) na počítači onu číslici 150 000. Představte
si, že dnes odpoledne jsme zaznamenali, že na web od dnešního
rána kliklo více než 2000 prstíků – to je snad už ke
srovnání jen s nějakou populární pornostránkou!
Vhodil jsem vašich 21 jmen do osudí a vnučka Šárka vytáhla
jednu z adres, na kterou pošleme krásnou kolekci kaktusů.
Tím šťastným vylosovaným je pan Petr Schon z Brna. I
ostatní ale malý dárek nemine. Tento E-mail totiž nahrazuje
zakulacenou částku 100 Kč, o kterou snížíme cenu za
libovolně vybrané zboží v naší prodejně…
Agave
parviflora „Tuto miniaturku jsem chtěl vidět stůj co stůj.
Příprava na cestu ale nestála za nic a tak se o její lokalitě
dozvídáme až od zahradníka v malém městečku Sonoita
v jižní Arizoně. Jeho informace jsou dosti obecné, ale
stejně se vydáváme na výlet za touto kráskou. Má růst
v Sierra Pajarrito u hranic se Sonorou. Je to těžký úkol,
nezbývá než se pokoušet objevit její květní stvoly trčící
ze suché trávy. Podařilo se. Nervozitu střídá uspokojení,
je čas na dobré pivko.” (z deníku j. s. 25. června
2005). Lokalitu jsme jeli hledat bez bližších údajů, věděli
jsme jen, že rostou v Sierra Pajerrito v Santa Cruz Co.(Az.);
samotné místo výskytu prozradilo několik suchých květních
stvolů trčících z uschlé trávy…
Pozdrav
z Ukrajiny pro české kaktusáře Hezký pozdrav nám poslal přítel Andrey
Ogranovič ze Lvova. Na obrázku je za záclonou vidět, jak
Andrej zimuje, letos se chystá k velkým výsevům, takže
v blízké budoucnosti bude nucen řešit „kam s nimi”,
a to nejenom v zimě, ale i v létě. Takže – jak
vidíte (nebo vlastně čtete) – problémy ryze takové, se
kterými se potýká každý druhý kaktusář v Čechách.
Andeji – díky – a zase někdy do Česka zajeď…
Pozvánka na III. Takysympozium aneb botanici na cestách Vážení milovníci kaktusů, sukulentů, jiných exotických rostlin a dalekých
krajin! Srdečně Vás zveme na III. ročník Takysympozia, které se koná
11. března 2006 opět v Jihlavě a
jehož program je doslova nabitý zvučnými jmény přednášejících.
Akce se bude konat jako posledně v DIVADLE NA KOPEČKU, Brněnská
ulice č. 54. Společně pořádají Svět
exotických rostlin a nakladatelství
Madagaskar za finančního příspěvku Statutárního Města
Jihlavy…
