Květen začal velmi krásným prvním májem. Tak
jsem zalil i ty, co jsou venku. Pak se ale počasí pokazilo,
rozpršelo se a následně teploty klesly dost hluboko pod nulu.
To se mokrým kytkám v netopených prostorách hrubě nelíbilo a
tuším, že v průběhu léta budu postupně zjišťovat u řady
rostlin ztrátu kořenů. Často se na mne lidé obracejí s
prosbou o radu, ale sám sobě si poradit neumím. V květnu jsem
také stříkal preventivně proti škůdcům. Na kytkách, které
byly loni venku se totiž objevily skvrny svědčící o výskytu
svilušky neboli pavoučka…
Sukulentní
bonsaje (39)
Ficus petiolaris ssp. palmeri (S. Watson) Felger & C.H. Lowe.
Tato rostlina spolu s dalšími blízce příbuznými
poddruhy, varietami a formami se uvádí pod různými jmény už
od roku 1889. Jisté je však především to, že pochází z Mexika
a v různých obměnách (hlavně v případě listů)
roste od Baja California až po státy Oaxaca a Chihuahua. Současné
názory botaniků se shodují v konstatování, že Ficus
petiolaris (který máme zafixovaný v podobě mladých
rostlin s výrazným polokulovitým kaudexem) je nesmírně
variabilní…
Oploceným
Mexikem 28 Popotahujeme dál. Těšíme se na koupání v přehradě,
její vodu vidíme z dalekých kopců. El Palmito. Vesnička na
konci světa. Hlavní ulice rozdělená pásem zeleně. Kdyby
zde nestáli čtyři chlapi náhodně opřeni o zdi domů, řekl
bych, že to tu vymřelo. Bída s nouzí. Kousek za vesnicí je
hráz se stavidly a pod nimi ohromné vybetonované koryto pro přepadovou
vodu. Před hrází ani kapka. V prohlubni přehrady jsou ploty,
políčka, pastviny. Tudy voda asi nikdy ani netekla. Přejíždíme
hráz a po prašné cestě kolem skal pokračujeme. Obtáčíme
vylámané skály a dostáváme se na hlavní hráz. Zastavuje nás
nápis „Federal, no pasa“. Presa Lázaro Cardenas…
Sukulenty
2 V mnohém ohledu jsou sukulenty zajímavější,
často mnohem bizarnější než kaktusy, rozhodně pak mnohem
rozmanitější, barevnější, mnohé mají krásné a podivné
květy (Stapelia), mnohé jsou velmi dekorativní (Agave),
mnohé zahradnicky cenné (Echeveria, Crassula), jiné vzácnější
než kaktusy (Euphorbia, mimikrové Mesembrianthemum).
Pro pěstování v pokojích nutno arcí voliti malé
tvary, jako Hawortgia, Gasteria, Stapelia a jim příbuzné
rody, Anacampseros, malé Euphorbia a Crassulaceae, malé
Aloe, kdežto velké Agave, Aloe, Dasylirion, Yucca apod.
jsou jen pro velké sbírky…
V minulém měsíci jsem dal nejvíce
prostoru rodu Echinofossulocactus. V tomto čísle si představíme
především – ale nejen - několik zástupců dalšího ze
severoamerických rodů, a to rodu Echinocereus. E.
perbelus patří k velmi
hezkým echinocereusům, vždyť to také říká jeho druhové
jméno (perbelus = hezký). V přírodě roste na
rozlehlém území USA, konkrétně v jižním Coloradu,
ve východních oblastech Nového Mexika, ve středním a
severním Texasu…
Lobívie z mé sbírky
(8) Lobivia haematantha (1) Jestliže jsem v minulém díle seriálu psal o Lobivia
backebergii jako o druhu málo vyhledávaném, u Lobivia
haematantha je situace přece jen trochu jiná. Kaktusy
tohoto druhu jsou mnohdy velice atraktivní svým otrněním a
i květy jsou u některých variant mimořádně krásné. Navíc
se snadno pěstují, rostou dobře ve skleníku i venku, a tak
jediným problémem tu bývají jmenovky. V průběhu let
se mi podařilo poshánět poměrně dost forem pod nejrůznějšími
jmény a dát jim ta správná, to je tedy něco. A tak si
tentokrát výjimečně vypomůžu citací popisů…
