|
R U B R I K Y
ARCHIV
PŘEDEŠLÝCH ČÍSEL
Internetové
noviny
I. N. CACT
Vydává
neregistrovaná skupina přátel kaktusů
a jiných sukulentů!
Příspěvky
jsou vkládány průběžně!
Zveřejňujeme vše, co za to stojí a
dokonce i to, co za to nestojí!
Redakční
kruh:
Libor Kunte a jeho mladí
přátelé
Pavel Pavlíček a jeho staří
přátelé
Editor a
webmaster novin:
Zdeněk Podešva
Cheffwebmaster
webu Cact.cz:
Vladislav
Zatloukal
Pokud
víte o nějaké novince ze světa
kaktusů, napište to do našich novin!
Příspěvky
zasílejte na adresu editora.
Jestliže se Vás
jakýkoliv z článků dotkl, využijte
možnosti na odpověď, kterou jsme
povinni dle Tiskového zákona
uveřejnit.
Veškeré člány a
fotografie, pokud nejsou označeny ©,
jsou uvolněné k dalšímu
nekomerčnímu použití, za přepokladu,
že u práce bude uveden jejich autor.
Adresa redakce:
pavlicek@chrudim.cz
|
|
|
|
| Listopad
2004 u Pavlíčků |
 |
Začíná pěkně
mrznout, tento sloupek píšu 25. listopadu večer
a venku už je 5 pod nulou. Poslední kaktusy
co byly venku ve volné kultuře jsem uklízel
v polovině listopadu, včetně astrofyt a
stenokaktusů, k ránu si už prožily zimy
okolo mínus tří stupínků, jsem zvědav,
jak na to budou reagovat například teplé
echinocereusy z Baja California (Echinocereus
brandegeei…), které podobnou zkušenost
v přírodě nemají. Ve
sbírce už musím kvítky do těchto novin
dost hledat… |
|
Sukulentní bonsaje
(32)
Sedum
pahyphyllum
je již u nás obecně
známý druh mexického rozchodníku z čeledi
Crassulaceae. Tvoří malé keříky
asi 25 cm vysokých výhonů, které jsou
polodřevnaté, s četnými vzdušnými
kořeny. Listy jsou umístěny v husté spirále
pod vegetačním vrcholem, mají cylindrický
tvar a žlutozelenou barvu, která se na plném
slunci na špičkách změní v purpurovou. Květy
jsou žluté, asi 5 m velké, vyrůstají těsně
pod vrcholem starších výhonů v řídkém,
zhruba 15 cm dlouhém vijanu.… |
 |
|
Atlas
kaktusů
Víte že
v Atlasu kaktusů vyšlo už 950 druhů?
Chcete-li vědět, které to byly, přinášíme
díky pracovitosti pana Vyšaty seznam. Druhy,
které v tomto seznamu nenajdete, budou vytištěny
v Atlasu 2005, nebo 2006…
|
|
Z
našich sbírek - Petr Hoffmann
Petr Hoffmann bydlí v Lišanech,
což je vesnice těsně před Rakovníkem. Já
jsem za ním cestoval po dálnici (asi
z odborného hlediska je to nějak jinak
pojmenovaná silnice) Praha Karlovy Vary. Zde směrem
od Prahy je třeba před Krupou odbočit doleva,
za další asi tři kilometry jsou Lišany a zde
už jsem vše snadno našel dle telefonického
popisu pana Hoffmanna. Je
patrné, že zde již pan Hoffmann nějaký rok
bydlí, přesně od roku 1996, kdy se sem přestěhoval
z Prahy. Pečlivá ruka je znát na
výborném stavu domku…
|
|
|
Zpráva
o jednání řádné Valné hromady SČS PKS
Na
Valné hromadě bylo přítomno 69 kaktusářů,
z toho 35 delegátů organizací s hlasem
rozhodujícím… Zpráva o činnosti: Jednání
VH zahájil v 10 hodin tajemník SČSPKS př. Běťák.
Poděkoval KK Roudnice nad Labem za uspořádání
Valné hromady a blahopřál k 46 letům úspěšné
činnosti. Po volbě komisí přednesl zprávu o
činnosti výboru Společnosti za uplynulé čtyřleté
volební období předseda př. Odehnal. Velmi
dobře byl plněn jeden z hlavních cílů Společnosti,
tj. vydávání a další zkvalitňování časopisu
Kaktusy. To se podařilo především díky
pracovitému kolektivu vydavatelské a redakční
rady…
|
|
|
|
|
|
Oploceným
Mexikem 21
Vesnička San Juan je v denním světle
ubožejší než v noci. Vracíme se přes ni na
silnici ke Cuatrocienegas. Jen japončík poskočil k vyšší
rychlosti zatáhne Luboš za brzdu. Na malém plácku
nad silnicí září červené květy horizonthaloniusů.
Chtělo se říct rudých máků, tak jasně řvaly do
krajiny. Na rozloze sta metrů čtverečních si připadáme
jako doma ve skleníku. Něurekom rostlin. Hamatocactus
hamathacantus, Echinocereus pectinatus, Thelocactus
bicolor s krátkými přímými středovými
trny, Epithelantha micromeris… Být to
vedle sebe v takové kráse ve skleníku, tak
majitel pýchou pukne… |
 |
|
Indián
Toulání
cizí zemí přináší zcela nečekané situace, někdy
problémové, někdy humorné. Jednu mám ukrytou
hluboce v paměti. Posuďte. S Oldřichem
a Richardem jsme se rozhodli navštívit horské indiány.
Poslední malá skupina indiánů žije původním
stylem života v horském masívu Siera Nevada de
Santa Marta na severu Kolumbie. Cesta k nim je
jednoduchá. V Bogotě si sednete do autobusu a
jedete přes Medelin do Cartageny. Ta stojí za prohlídku,
zvláště stará část, která pamatuje piráty. Pak
pokračujete do velkého města Valledupar (čti
Vajedupar), které leží v nadmořské výšce
pouhých 170 metrů… |
|
Návštěva
v Peru
Před
rokem jsem si přečetla knížku dr. Vilímkové „Učitelkou
v Peru”.Před 8 měsíci jsem se na základě
rozhovoru se svými kamarádkami Ilonou a Eliškou,
tehdy již zkušenými adoptivními matkami peruánských
dětí, stala madrinou Ismaela, desetiletého q´eroského
chlapce. A před měsícem jsem se z Peru vrátila.
Samozřejmě že šlo o návštěvu našich malých
indiánů. A
samozřejmě, že jsem neletěla sama. Bylo nás pět.
Já, Ilona – naše tlumočnice do španělštiny, Jájina,
Eliška a její syn Štěpán. Po příletu do Cuzca
jsme se sešli s Vladimírem, peruánským
studentem… |
 |
|
|
Mistrovské
dílo hniloby
Každý kaktusář ví, že se vyplatí v zimě
své miláčky občas prohlédnout, jestli na nich
nebují nějaký škůdce nebo choroba. Obzvlášť to
platí pro ty, kteří kaktusy stěhují do různých
sklepních prostorů. Ti, kteří to poctivě dělají,
bývají na jaře spokojení. Lajdáci si pak obvykle
prodlužují při jarním stěhování cestu do skleníku
zacházkou k popelnici nebo na kompost, nadávají
si a slibují, že příští zimu už určitě… Navíc
tu mimořádně kvalitně funguje zákon, který je
ostatně možno považovat za součást jediných zákonů
natolik vymakaných, že fungují dokonale, vždy, všude
a bez ohledu na lidské výklady a snažení… |
|
Zpráva
o Nadačním fondu Inka
Vazeni pratele, dopis jsem zacala psat v Cusku, a tak
nema interpunkci. Nyni vas uz zdravim z Prahy. Mame
mnoho novinek – kde zacit? Predali jsme detem vase
dopisy. Jako vzdycky byl stastny kazdy, kdo dopis
dostal a ostatni se zvedave divali na fotografie a
trochu smutnili, ze jim dopis neprisel. Ale vedi, ze
ho privezu priste. Privezla jsem vam odpovedi, nyni
jsou u prekladatelek a pani Mikolaskova vam je brzy
rozesle. Rada bych ucinila nekolik poznamek k dopisum
deti a jejich prekladum. Nase prekladatelky casto
rikaji, ze je pro ne tezke dopis rozlustit, protoze
byva temer nesrozumitelny. Je tomu take proto, ze
materstinou deti je jazyk kecua… |
|
|
|
| Podzim v Opavě
(2) |
 |
| Několik
posledních hezkých dní letošního podzimu
povzbudilo pár rostlinek – zejména z rodů Ariocarpus
a Turbinicarpus – k zakvetení. My
dnes zůstaneme u rodu prvně jmenovaného, z něhož
tři zástupce si představíme. Ariocarpus
agavoides se řadí k rostlinám v domovině
těžce zasaženým civilizačními vlivy. Skládky
odpadů a živelná pastva dobytka dokázaly
zdevastovat původní lokality, rozmístěné na ploše
cca 2 km2, poblíž městečka Tula… |
|
Lobívie
z mé sbírky (1)
Někdy začátkem září jsem využil možností
internetu a založil jsem si u svého poskytovatele pár
alb, mimo jiné i s kaktusy. Dal jsem o tom vědět
známým a přišel mi mail od Pavla Pavlíčka, že mám
nafotit nějaké lobívie pro Atlas kaktusů, aby se
tento rod trochu zpropagoval.
|
|
|
Upřímně řečeno, do práce s aranžováním
kaktusů tak, aby se mohly prezentovat v Atlasu, se mi
moc nechtělo, to jsem našel spoustu výmluv, ale trochu udělat
reklamu mému oblíbenému rodu, proč ne. Moc pořádných
lobívií jsem v posledních letech v navštívených
sbírkách na rozdíl od různých tzv. rarit neviděl…
|
|
|
Otakar
Sadovský: Kaktusáři (21)
Nopal poslal
Karpusovi telegram, že přijede příští den. Kolem desáté
hodiny se vyhoupli ze zastavivší se fordky dva pomenší lidé
a zazvonili u vrátek Ďáblinky. Karpus na ně čekal, oba obřadně
přivítal a pozval k prohlídce kaktusů. Nopal – mazaný
obchodník – nikdy nic nechválil a o importy ani se nezajímal.
Divadelní scéna však předpokládala, že něco koupí.
Prohlédli všechna pařeniště, oba venkovní skleníky a
Nopal neprojevil zájem ani o jednu z rostlin…
|
|
Slunění
Pan Ivan Geško
nám poslal obrázek, který nazval „Slunění nadějného
kaktusáře.” Co dodat? Snad jen to, že je dobré, když je
capart od kaktusů izolován sklem. Neboť pokud by se píchl,
mohl by v dospělosti naopak tvrdit, že „Už jako malé dítě
jsem si nepřál býti kaktusářem.” Ačkoliv - kdo ví…
|
|
|
Prezentace
sbírky na webu
Vážení, zájmová turistika si také u nás začíná
hledat své místo na slunci. Chcete-li na webu www.cact.cz
presentovat svou sbírku, doporučujeme držet se níže navržené
osnovy. Přirozeně, že lze cokoliv z této osnovy vypustit,
ale také doplnit. Základní osa by však měla být pro přehlednost
dodržena: Jméno a příjmení, všechny kontakty, adresa,
telefony, - včetně příp. e-mailové adresy nebo upozornění
na svou vlastní webovou stránku. Popis cesty pro cestující
autem nebo veřejnou dopravou…
|
|
