R U B R I K Y
ARCHIV
PŘEDEŠLÝCH ČÍSEL
Chcete
najít starší článek? Stačí napsat
jakékoliv
klíčové slovo ...
Kolik
je venku?
Podívejte
se, jaké je
počasí nad Evropou
Společnost českých a
slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů
Kaktusářské akce 2002 ...
Internetové
noviny
I. N. CACT
Vydává
neregistrovaná skupina přátel kaktusů
a jiných sukulentů!
Příspěvky
jsou vkládány průběžně!
Zveřejňujeme vše, co za to stojí a
dokonce i to, co za to nestojí!
Redakční
kruh:
Libor Kunte a jeho mladí
přátelé
Pavel Pavlíček a jeho staří
přátelé
Editor a
webmaster novin:
Zdeněk Podešva
Cheffwebmaster
webu Cact.cz:
Vladislav
Zatloukal
Pokud
víte o nějaké novince ze světa
kaktusů, napište to do našich novin!
Příspěvky
zasílejte na adresu editora.
Jestliže se Vás
jakýkoliv z článků dotkl, využijte
možnosti na odpověď, kterou jsme
povinni dle Tiskového zákona
uveřejnit.
Veškeré člány a
fotografie, pokud nejsou označeny ©,
jsou uvolněné k dalšímu
nekomerčnímu použití, za přepokladu,
že u práce bude uveden jejich autor.
Adresa redakce:
pavlicek@chrudim.cz
|
|
|
|
Duben 2003 u
Pavlíčků |
|
Duben
se moc nepovedl, dlouho bylo zima a
stěhování do netopených prostor se
oddalovalo. Tam, kde se ale na noc
přitopit dalo, tam to už kvetlo o
závod. Pro tentokrát si prohlédneme
jen 4 obrázky, a každý z jiného soudku. Začneme
kytičkou, která má v Mexiku velmi rozsáhlý
areál výskytu – Gymnocactus – nebo také
Turbinicarpus beguinii. Rostlina na obrázku pochází
ze semen PP 197, které jsem asi před deseti lety sbíral
u Galeany v mexickém státu Nuevo Leon.… |
Balkónový skleníček pro mírně pokročilé
Musím říct, že ne každý kaktusář má to štěstí
být majitelem rodinného domku se zahradou, či v horším
případě alespoň zahrady bez rodinného domku. Tito
kaktusáři, mezi které jsem až do minulého roku
patřil, mohou jen s trochou závisti pozorovat
sbírky svých šťastnějších kolegů vlastnící
skleníky na zahradách a srovnávat je se svými
drobnými sbírkami… |
|
Malé zastavení Jardy Šnicera - Stenocactus coptonogonus
„Koptoňák“. Co dodat? Koho nenadchne tento gladiátor,
ten snad ani není kaktusář. Jeho variabilita je
vzhledem k rozsáhlému areálu poměrně malá. Na většině
lokalit žije ukrytý mezi trsy trav v půdě, jako
pravý geofyt. Nad zem vykukují jen jeho hrubé trny
a jednou do roka i jeho časně jarní květy bílorůžové
barvy. Snad jen v okolí Ventura (S.L.P.) jsou k
vidění obří, až 12 cm vysoké rostliny s efektním
dlouhým otrněním, rostou tu společně s dalšími,
podobně výstražně otrněnými Ferocactus
latispinus… |
|
|
Náčelník
všech náčelníků a velké vášně
Během cesty v roce 2000 jsme se vypravili pod
vedením Jardy Šnicera na sever Coahuily, kde jsme našli
novou Escobaria grata. Stačilo by málo a svět se o
této pěkné rostlině ještě nějaký čas nedozvěděl.
Jeli jsme z Melchor
Muzquíz na sever pustou krajinou podél Sierra del
Carmen. Po cestě nejsou žádné vesnice a 400 až
600 km téměř žádní lidé, takže ani žádná příležitost
k natankování benzínu… |
|
|
|
|
|
|
Ochrana,
ochrana, ochrana - ale s rozumem |
Rostlinná
společenstva ve vyprahlých oblastech
Severní, Střední i Jižní Ameriky
jsou ohrožována méně než například
ekosystémy tropických deštných lesů.
Také je ale možné, že je jak
botanikové, tak média méně sledují,
protože jsou ekonomicky hůře
využitelné. Dřevo pralesních
velikánů se jistě zužitkuje mnohem
lépe než vyschlý skelet stromových
kaktusů a to samé platí i o ostatních
druzích. Přesto ani polopouštní
ekosystémy nejsou ušetřeny tvrdého
tlaku člověka… |
|
Kaktusy
jsou o detailu
Milí přátelé,
tak jsem se i já digitalizoval. Ne že bych
byl samá funkce a žádné ručičky, jak srovnával
předrevoluční fór stranického pohlavára s
hodinkami, ale pořídil jsem si "digiťák".
A otevřely se mi další obzory fotografování, zvl.
pro web. Některé výsledky mě příjemně překvapily
a proto jsem se rozhodl se s vámi o ně podělit.
My kaktusáři máme velký smysl pro detail, někteří
snad až patologický. A tak neustále počítáme
trníky, vatu, poupata, čekací kořínky, vlnatky,
pavoučky, penízky na burze v Chrudimi… |
|
|
Nová
rubrika: „Ukradeno z cizích webů“
DOTAZ
- 17.1.2002
zdravím kaktusáře, ve výsevu se mi objevila plíseň,
výsev jsem ošetřil 0.2% roztokem Previcur 607 SL,
za kolik dnů mám postřik zopakovat, nepoškodí
semenáče každodenní ošetřování?
ODPOVĚĎ
- 22.1.2002
Na plíseň ve výsevech jste Previcur použil správně.
Více se o používání chemických přípravků dozvíte
na naší stránce v odkazu „Pěstování“… |
|
Rivanol - chemická ochrana výsevů
Při hokuspokusničení v souvislosti s výsevy kaktusů
jsem narazil na preparát, který by mohl najít
uplatnění v naší stvořitelské činnosti. Ve výsevech
Gymnocalycium denudatum cv. Šuba se mi hned po vysetí
objevila nepěkná, zato však hustá plíseň, která
slibovala brzkou zkázu celého výsevu. Na druhé
straně však semena začala ochotně klíčit. To mne
vedlo k mnoha krokům, jak chybu, která vznikla už při
čištění semen, napravit. Nejprve
jsem chtěl sáhnout po peroxidu vodíku, který
obvykle mívám vždy blízko u ruky. Tentokrát jsem
se však zmýlil a milý peroxid si spokojeně odpočíval
uložen v chatě na zahrádce. Pro člověka, který
neváží každý krok, by to nebyl problém obléci
se a obout a na zahrádku zaskočit. Krutá zima mne však
rázem přesvědčila, že zas tak moc se kaktusům obětovat
nemohu a spekuloval jsem o náhradním řešení… |
|
|
|
|
|
Sukulentní
bonsaje Jana Gratiase, část 17.
|
|
Když
mi v roce 1997 přivezl Rudolf Šubík
několik exemplářů tohoto druhu,
dlouho jsme váhali s jeho určením a
nakonec zvolili „kompromisní“
jmenovku „Peperomia aff. asperula“
(což znamená, že se vyobrazená
rostlina podobá druhu „asperula“).
Předloni však pomohl G. D. Rowley s
určením a podle obrázku této rostliny
s květenstvím ji zařadil bez dalších
pochybností, neboť sám ji pěstuje
jako sbírkový druh, který dostal od
prof. Rauha. Peperomia dolabriformis je variabilní
druh z centrálních oblastí Peru… |
|
Mexiko
- to je i žízeň jako trám!
Vzpomínám na své první Mexiko. Kluk – něco po
čtyřicítce, hubenej jako lunt. To jsem byl tehdy já,
bez těch 20 kilek nadváhy, se kterými se nyní trmácím
den co den. Bylo
jaro roku 1990, u nás ještě pořád vládl bolševik
a OF se připravovalo na první svobodné volby. Já a
druhej hubenej – Míra Sladkovský, jsme z kaktus-ranče
spolu se Stevenem Brackem a Garry Loosem odjížděli
na 14 dnů v Mexiku. Byla to paráda,
klimatizovaný teréňák, příjemný chládek i když
venku pekla čtyřicítka. Tenkrát jsme pili celý
den jenom vodu. Tak to chtěl šéf výletu –
Steven, a nikdo z nás tří ani nemukl. Však
jsme se také všichni těšili na 6 hodin večer. To
Steven vyhlásil „pívotajm“ – a konzumace pivečka
byla zcela volná… |
|
|
Povídková soutěž – Apríl
Hlasování
se účastnilo pouhých 32 lidí, což je poněkud
zklamání. Nejvíce hlasů dostal pan Stanislav
Spurný s povídkou Nebezpečné
fotografování,
který si za to zaslouží poukázku na 500 Kč
pro výběr zboží z naší prodejny a krásnou
rostlinu hybridní Astrophytum asterias
Superkabuto. Vítězi
blahopřejeme a za nás i za vás si přejeme, aby
těch povídek či jiných slovesných útvarů
bylo do budoucna v našich novinách více…
|
|
Vtip měsíce |
|
|
|