|
R U B R I K Y
ARCHIV
PŘEDEŠLÝCH ČÍSEL
Společnost
českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů
Kaktusářské
akce…
Internetové noviny
I.
N. CACT
Vydává
neregistrovaná skupina přátel kaktusů
a jiných sukulentů!
Příspěvky
jsou vkládány průběžně!
Zveřejňujeme vše, co za to stojí a
dokonce i to, co za to nestojí!
Redakční kruh:
Libor Kunte a jeho mladí
přátelé
Pavel Pavlíček a jeho staří
přátelé
Editor a webmaster
novin:
Zdeněk
Podešva
Cheffwebmaster
webu Cact.cz:
Vladislav
Zatloukal
Pokud
víte o nějaké novince ze světa
kaktusů, napište to do našich novin!
Příspěvky
zasílejte na adresu editora.
Jestliže se Vás
jakýkoliv z článků dotkl, využijte
možnosti na odpověď, kterou jsme
povinni dle Tiskového zákona
uveřejnit.
Veškeré člány a
fotografie, pokud nejsou označeny ©,
jsou uvolněné k dalšímu
nekomerčnímu použití, za přepokladu,
že u práce bude uveden jejich autor.
Adresa redakce:
pavlic@chr.czn.cz
|
|
|
|
|
|
Červen u
Pavlíčků
 |
| Letošní červen
ve své druhé polovině byl pořádně horký.
Snažil jsem se stínit, ale stejně se mi to
všude moc nepodařilo. A tak například i některé
stenokaktusy mají od přímého slunka popálená
žebra, což mne hodně mrzí. Jen se podívejte,
jaké vady na kráse tu vznikly. Sluníčko
ale uspíšilo kvetení řady dalších kaktusů.
Touhle fantastickou barvou (jestlipak by ji někdo
dokázal přesně pojmenovat?) vykvetl
Echinocereus lloydii. Jedná se o Brackovu
kytku SB 731, který roste v texaském
okresu Pecos Co. Brack ji označuje jako přírodní
hybridu. Další echinocereus pochází ze semínek
od Josefa Buška z Němec. Má ho
pojmenovaný jako E. albispinus… |
|
80 let spolkového trvání
v Praze
Je to tak, už
tolik let se v Praze organizovaně kaktusaří.
Jak vidíte, událost je to tak významná, že
svou účastí poctil vernisáž výstavy i sám
ředitel botanické zahrady Na Slupích, pan
doktor Větvička. Po něm přivítali hosty
vernisáže i Jaroslav Ullmann – inspektor
sukulentních expozicí v zahradě a výstavu
otevřel ing. Ivan Běťák. Je
trochu smůla, že porucha fotoaparátu nám
znemožnila kvalitnější fotoreportáž – tak
alespoň slovní popis. Výstavu tvořilo přes
20 samostatně aranžovaných expozicí a řada
menších soutěžních celků, které byly
porotou hodnoceny a jejichž vítězové byli
hned na začátku ing. Běťákem veřejně
pochváleni… |
 |
|
Lithops story (3)
Pro
ty, kteří otvírají toto lithopsstory poprvé jen
stručně. Ve dvou prvních dílech (1.
a 2.)
jsem uvedl jak a do čeho jsem tři druhy lithopsů
vysel, jaká udělátka jsem ve svých podmínkách
použil pro jejich ošetřování i zvlhčení a
vyslovil jsem obavy, že mi klíčence sežerou plísně.
Dnes kdy píši tento třetí
díl mohu konstatovat, že plísně jsem sice zcela
nezlikvidoval, ale znechutil jsem je natolik, že většinu
klíčenců jsem doposud uchoval ve zdraví. Dnes je
to zhruba 7 týdnů od prvního zvlhčení vysetých
semen… |
| Kdo je kdo: ing. Karel
Valečka |
|
Dlouholetý
předseda Klubu kaktusářů v Pardubicích. Narozen
20. září 1934 ve Svratce, vystudoval Stavební
fakultu v Praze. Pěstovat
kaktusy začal v polovině šedesátých let, do
klubu vstoupil okolo roku 1967, brzy nato byl zvolen
do výboru a při první výborové schůzi byl za své
nepřítomnosti zvolen předsedou, kteroužto funkci
vykonával až do začátku 90 let. V pardubické
organizaci tehdy spolupracoval ve sféře publikační
činnosti jako člen redakce, tehdy vycházel občasník
(celkem 5x) Kaktusy a My. Karel byl také iniciátorem
vydávání kvalifikovaných překladů statí o některých
rodech z Kakteenlexikonu C. Backeberga…
|
 |
|
Výstava kaktusů
Hradec Králové 2002
Tradičně docela hezká výstava
kaktusů proběhla opět v první polovině
června. Předseda Josef Kohout (na snímku
uprostřed) říká, že výstava je každý
rok středobodem spolkového dění. Přesto,
že návštěvnost byla tradičně bohatá, předpokládám,
že právě ty milý čtenáři nebo čtenářko
jste se výstavy nezúčastnili, takže právě
pro tebe je určena naše fotografická
minireportáž. Protože můj digitální
fotoaparát byl v opravě, omlouvám se
za sníženou kvalitu reprodukcí. Ale i tak
si jistě dovedete představit fascinující
krásu květů Trichocereus grandiflorus... |
 |
|
|
|
|
|
| Výstava na
Cereusu |
| Jezdíme do
Mexika i USA už hezky dlouho a dá se říci,
že pravidelně. Jsme sice sběratelé kaktusů,
ale tam v Mexiku kaktusy nesbíráme. Není
to proto, že bychom měli výčitky svědomí,
že jsme ublížili přírodě. Není to ani
proto, že by se nám nějaký ten botanický
vzoreček do sbírky nehodil. Je to proto, že
je to příliš nebezpečné. Ale o tom jsme už
psali jindy a jinde. Máme
tedy ještě jinou sběratelskou vášeň,
nebo chcete-li neřest (ale co je potom řest?),
o mnoho méně nebezpečnější, než sběr
kaktusů. Sbíráme totiž espézetky, neboli
jak se u nás říká státní poznávací
značky… |
 |
|
Asketové z pouští
Začněme stejně jako v předchozím
dílu triviálním konstatováním: kaktusy rostou na
pouštích. A hned si řekněme, že to není pravda,
přesněji řečeno je to pravda jen z malé části.
V ryze pouštních podmínkách žije pouze asi 25 %
druhů. Zhruba 70 % druhů obývá klimaticky příznivější
oblasti; polopouště, suché stepi, opadavé lesy,
travinná společenstva. A s kaktusy se lze běžně
setkat i v tropických deštných lesích (zhruba 5 %
druhů). Takže první paradox: i když základní
morfologické a fyziologické adaptace kaktusů
poukazují k životu v extrémně suchých podmínkách,
vlhčí biotopy hostí více kaktusů než pravé pouště… |
Sukulentní bonsaje Jana
Gratiase 7
| Cissus
tuberosa je mexický sukulent z čeledi Vitaceae
(révovité), v našich sbírkách již zdomácnělý
a dostatečně rozmnožený. Z částečně
nadzemního kaudexu o průměru až 30 cm
vyrůstají výhony s úponky a nesukulentními
listy, které jsou opadají už po krátkém
období sucha. při dostatečném přísunu
vody jednotlivé články druhotně tloustnou
a vytváří hlízovité zduřeniny. Cissus
tuberosa je velmi oblíbený pro svou nenáročnost
a snadné rozmnožování. Dobře roste při běžné
pokojové teplotě, do vegetačního klidu jej
přivedeme kdykoliv, pokud na delší dobu přerušíme
zálivku. Minimální teplota přezimování
na sucho je 8 °C. Pěstuje se ve výživné
humózní zemi, jejíž propustnost se vylepší
drobným štěrkem… |
 |
|
|
Informace o stanovisku
České inspekce ŽP
Na těchto stránkách bývá ČIŽP v poslední
době napadána. Způsoby, jakými provádí kontroly,
jsou zesměšňovány a urážlivě komentovány. Jsou
zde napadáni konkrétní inspektoři ČIŽP a zpochybňována
jejich odborná způsobilost a pracovní čest.
Pracovníci ČIŽP jednali o těchto postojích, k jejichž
autorství se hlásí pan Pavlíček, se Svazem kaktusářů,
reprezentovaných panem Běťákem. Podle mých
informací byl u dvou takových jednání pan Pavlíček
přítomen. Na těchto zasedáních pracovníci ČIŽP
vysvětlili postupy ČIŽP při kontrole zákona o
CITES a vyjasnili povinnosti, které musí svaz i
jednotlivci plnit s ohledem na zmíněný zákon... |
|
|
Výstava kaktusů v
Brně
Fotoreportáž z
výstavy v kaktusů a sukulentů v Brně,
která se konala na přelomu května a června 2002 v
areálu zahradnictví Čtyřlístek. Zahájení
výstavy, úvodní projev, s Pepou Odehnalem je ředitel
zahradnictví Čtyřlístek (v jehož areálu se
výstava konná)... |
 |
|
|
Průvodce internetem (4)
Vážení
kaktusoví přátelé, pro na stránky Kaktusových
novin jsem protentokráte vybral stránku s názvem
ODS. K prezentaci
této stránky mě inspirovala nedávná návštěva u
mého dobrého přítele Lumíra Krále z Ostravy, kde
jsem viděl nevídané množství nejrůznějších a
nejhrůznějších pichlavých potvor s glochidiemi,
háčky, háky a papíráky. Nejedná se tedy o
známou ptákostranu, ale o stránku s názvem Opuntia
del Sur. Je věnována právě těm málo oblíbeným
pícháčům, které údajně houby kvetou... |
|
|
|
| Trnitým Mexikem (17) |
|
| Míříme do
údolí Tolantongo. Na jednom místě děláme
rekreační zastávku, na temeni táhlého
kopce, v nadmořské výšce 2 100
metrů. V travnatém terénu nacházíme
dva kaktusy. Snad Coryphanthu sulcolanatu a
Mammillarii sempervivi. Další
cesta je špatná, vyprahlým krajem, chudými
vesnicemi, až se nechce věřit, že do
rekreační oblasti Tolantonga, kde jsou termální
prameny. Samotný výhled na údolí vyráží
dech. V neuvěřitelné hloubce se vine
modrá stužka řeky a rozeklaným údolím míří
na východ, někde k údolí Metztitlanu.
Na svazích jsou důstojní strážci
Cephalocereus senilis. Okolní kopce mají
modrozelenou barvu. Pastva pro oči. Dělali
jsme si laskominy na modrou vodu, ale poplatek
za vjezd do rekreační oblasti nás odradil… |
|
K zatčení Čechů v Mexiku
Rád bych přidal malý příspěvek na vysvětlenou k článku o zatčení Čechů v Mexiku.
Mexičané jsou typický národ třetího světa. Sociální vymoženosti jsou minimální, technická úroveň spočívá pouze v dovozu, vlastni vynalézavost a technologie takřka neexistující, továrny vybudované v Mexiku jsou rovněž založeny na dovezené technologii, atd.
Typický Mexičan je meztik, tj. jeho genetické složení je hybrid mezi Španělem, indiánem a černochem a v malé míře i Číňanem (viz Mexicali). Společnost velmi různorodá a relativně mladá. Systém ve státě je založený na Španělsku a po svržení jeho moci zbyl zkorumpovaný… |
 |
Plzeňské kaktusářské
kolokvium
Všimli jste si také, že při srovnání
hodnot dnes a před tak dvaceti lety nastala podstatná
změna? Tehdy okolí ocenilo, když člověk něco věděl
či uměl. Dnes se cení jen to, co člověk má. Připouští
se sice něco umět a něco vědět, ale musí z toho
taky něco být! Jestliže existuje pár lidí, kteří
chtějí dnes něco vědět a umět, sdružují se pak
do spolků. A když už existuje nějaký ten spolek,
měl by také vytvářet nějakou tu spolkovou činnost… |
Z historie: Plumier
Charles
Francouzský
řádový mnich Charles PLUMIER (1648-1706)
působil jako královský botanik u Ludvíka XIV.
Roku 1689 sbíral a studoval rostliny ve
střední Americe, kterou znovu navštívil
1690-1703. Páter Plumier přiváží z cest na
6000 druhů rostlin do královské botanické
zahrady. Můžeme jej řadit mezi vynikající
znalce kaktusů a dá se říct, že vytvořil
vlastně první jejich rozdělení. K jemu
známých druhů kaktusů, popisuje např. nové
rody Opuntia a Pereskia.
|
 |
|
Navíc
jeho popisy již mají rodové i druhové jméno, a to
o 50 let dříve než Linné.Po svém návratu
z cest se stýkal často s významným
anglickým botanikem Leonardem PLUKENETEM (1652-1706),
který uvádí roku 1696 nový druh kaktusu dovezeného
do Evropy... |
|
|
Výstava sukulentů
v Brně
Každoroční výstava sukulentů včetně
tilandsií se opět uskuteční ve sklenících
Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty
Masarykovy university v Brno, na rohu ulic Veveří a
Kotlářské. Zahájení výstavy: pro odbornou veřejnost,
kaktusáře a sukulentáře od 13. 9. 2002 pro ostatní
od 14. 9. ukončení 19. 9. 2002. Otevřeno vždy od 9
do 18 hodin. Vystavují známí pěstitelé: Ježek,
Pavelka, Potyka, Sedláček, Tomandlovi, z Čech a
Moravy, je zajištěn prodej přebytků a výstava
literatury, poradenská služba a vše, co k výstavě
patří... |
 |
|
|
|
