| Každý
pořádný seriál má nové díly uvádět
stručným popisem dění v dílu minulém,
v mém případě prvním. Šlo původně o
informaci dodavateli semen Lithopsů –
Chrudimskému kaktusáři – o osudu jím
dodaných semen 22 dávek různých „hallii”,
10 dávek různých „villetii” a 27 dávek
různých „schwantesii”, vysetých do
samostatných květináčku 4x4 cm a do
substrátu složeného v dolní vrstvě ze
suchého perlitu pokryté druhou vrstvou
čistého křemičitého písku. Výsev se konal
17. února 2002 a 22. února byly pořízeny
digitální fotografie pro názorné doplnění
popisovaného dění. Končili jsme úvahou o
vhodné volbě způsobu zvlhčení, když
většina semen – velejemných „villetii”,
jemných „hallii” a relativně o něco
větších „schwantenesii” hrozila
vyplavením na lehkém substrátu nebo
odplavením proudem vody shora. Předpokládal jsem
dodání dalších informací. První díl
patrně zaujal, protože jsem byl vyzván, abych
v popisu činnosti pokračoval. Zde tedy
lithops-story 2, další činnost a s ní
spojené poznatky.
Vzhledem
k podmínkám, které mám a ve snaze zajistit
klíčení jakž takž rozumné světelné
podmínky ponechal jsem květináčky s výsevem
na stole v pokoji při teplotě 20-22 oC,
chráněné plexikrytem tak jak bylo uvedeno na
minulých obrázcích.
V polovině
března jsem dospěl k názoru, že by se snad
mohlo začít s další fázi tj. zvlhčení a
dalším dobrodružstvím. Po složitých
úvahách jsem tác s květináčky uložil do
vany a pomocí hodně natlakovaného
postřikovače jsem ze vzdálenosti něco přes
metr opatrně všechno delší dobu mlžil, až
se mi zdálo, že by to mohlo stačit.
Tento postup
jsem ještě opakoval o den později. Zamlžené
květináče na tácu byly umístěny opět
v pokoji na stole a ochráněny krytem.
V moudrých
knihách se píše, že Lithopsy klíčí rychle,
ale že už za 4 dny 19.3. najdu klíčící
„schwantesii” (obr. 554, 555, 557) to mne
překvapilo.
Lithopsy
„schwantesii” jsou evidentně na klíčení
divoši takže již za týden po prvním
zamlžení, tj. 22. března, jsem mohl pořídit
obrázky expanze klíčenců.
Daleko pomaleji
a méně klíči „hallii” a skoro vůbec ne
„villetii” takže o obrázek jsem se musel
dost snažit.
Navíc se moje
přání, že se oteplí a přijde slunce
katastrofálně nesplnilo, takže jsem musel
pořídit snad dostatečné zasvětlení
úspornou žárovkou se svítivostí rovnající
se 100 W žárovce, ovšem se skutečnou
spotřebou daleko menší. Celkově vedla daná
situace ke vzniku téměř badatelské
laboratoře plynoucí z obrázku.
Všechno šlo
dobře až do dneška 25. 3. kdy toto píši,
protože odpoledne jsem zjistil první výskyt
černé plísně na několika naštěstí málo
místech. Nasadil jsem zavlhčení spodem,
odstranil plexikryt, že aby to větralo a
poprášil jsem svým oblíbeným žlutým
chinosolem ze zkumavky přes kryt ze silonové
punčochy jako sítkem. Hygienické to asi není,
ale mně to u semenáčů rebutií apod. funguje.
Takže jestli
jsem minule končil obavou jak výsev zvlhčit,
tentokrát končím s obavou, aby mi to co
vyklíčilo, nesežraly plísně. O vývoji se
pokusím podat další informaci. Držte palce.
S pozdravem
všem experimentátorům
|
