Lithops - story, část 3.  
 (3 – 5. května 2002)

Pro ty, kteří otvírají toto lithopsstory poprvé jen stručně. Ve dvou prvních dílech (1. a 2.) jsem uvedl jak a do čeho jsem tři druhy lithopsů vysel, jaká udělátka jsem ve svých podmínkách použil pro jejich ošetřování i zvlhčení a vyslovil jsem obavy, že mi klíčence sežerou plísně.

Dnes kdy píši tento třetí díl mohu konstatovat, že plísně jsem sice zcela nezlikvidoval, ale znechutil jsem je natolik, že většinu klíčenců jsem doposud uchoval ve zdraví. Dnes je to zhruba 7 týdnů od prvního zvlhčení vysetých semen. Z toho 5 týdnů byl výsev v  květináčcích 4 x 4 cm na tácu v pokoji při prakticky stálé teplotě kolem 22 oC a od 22.4. tedy další dva týdny byly vyklíčené semenáčky již vystaveny teplu a slunci v domovním vstupním uzavřeném, ale větratelném prostoru, kterému říkám „kukaň”.

Tři boční stěny jsou z polykarbonátu, tedy průsvitné. O vytápění se v této roční době stará již jen příroda a v uvedených dvou posledních týdnech teplota kolísala mezi 8 oC až 32 oC. Obsah květináčků pochopitelně rychleji vysychá a tak jsem volil občasný a malý podmok, protože rostlinky by podle místa svého původu, Afriky, měly mít geneticky zakódovanou snášenlivost se suchem. Po určitou dopolední dobu a navečer měly semenáče přímé, jen trochu odstíněné slunce. Velice rychle pochopily, že se mají bránit, takže z původní pokojové světle zelené barvy během dvou dnů přešly k té správné více či méně tmavohnědé barvě do zelena.

Dnes jsem podrobil celý tác hlubší kontrole a konstatuji:

Lithopsy villettii jsou na tom nejhůř. Z 11 vysetých květináčků jeden výsev nevzešel vůbec, ostatní rostlinky vyklíčily tak ze 30 %, jsou malé a moc se do života nehrnou. Lithopsy hallii jsou na tom o poznání lépe, ale i zde z 22 vysetých květináčků dva nevzešly, klíčivost je lepší a vyklíčené rostlinky mají velikost, kterou jsem pracovně nazval “střední”. Daleko nelépe jsou na tom lithopsy schwantesii Z vysetých 26 květináčků nevzešel jen jeden výsev. Ostatní se mají k světu. Je to patrné z přiloženého celkového pohledu na tác s květináčky, kde L. schwantenesii jsou vpravo a L. villetii vlevo.

Jak jsem zjistil vyšel v novinách zatím díl 1. Rozveselila mne v úvodu vyjádřená naděje, totiž že „budeme společně, měsíc po měsíci, sledovat příběh živých kamínků…”. Jak jsem tak svoje živé, zatím „pidikamínky” dnes pozoroval asi nebudou moc měsíční intervaly brát na vědomí a porostou jen tak rychle, jak se jim bude chtít. I tak jsem přemýšlel jak provádět dále obrazovou dokumentaci. Náhodnému čtenáři bude úplně jedno jaký je vývoj rostlinek a pro více zainteresovaného čtenáře nemohu pro noviny stejně uvádět fotografie všech svých Lithopsů, dnes už jen v 55 květináčcích. Takže v obrazové části se soustředím jen na sledování vybraných, stále stejných rostlin a tak snad bude možné jejich vývoj podchytit a ukázat.

K druhému dílu jsem přiložil obrázky L. schwantesii (S210, 145, 190, 144, 211, 076 a 079), L. hallii (H045) a L. villettii (V195). Podle dnešního stavu rostlin to i nadále bude V195 (ostatní villettii jsou v  pidivelikosti), sérii hallii doplňuji na H045, H098 a H176 (k růstu se moc nehrnou) a ze série nejvíce vyvinutých a zdatně rostoucích schwantesii zůstanou S210, S079, S144, S190 a S076, které doplňuji o S143B, S249, S146 a S211. Za měsíc bych chtěl sérii sledovaných rostlin definitivně upravit (asi zredukovat) a pak bude vhodné prozradit, kteréže rostliny to podle původního nabídkového seznamu Chrudimského kaktusáře vlastně jsou. Pro orientaci ve velikosti: zrnka písku jsou asi 0,5 mm.

Jsem rád, že v boji s plísněmi jsem na tom relativně dobře a v otázce zda rostlinky přesazovat nebo ne jsem se velitelsky rozhodl pro „NE”. Jednak v přírodě musí semena vyklíčit a vyrůst tam kam zapadnou a kde je zastihne vlhkost a jednak při představě manipulace s pidirostlinkami mne jímá hrůza a asi bych nadělal víc škody než užitku.

Takže jestliže jsem po dvakrát končil vyslovením obav, tentokrát jsem se zachoval rozhodně. Přesazovat nebudu!

Za dosavadní držení palců děkuje a všechny sledovatele lithopsstory zdraví

 

Ing. Vladivoj Tomek
05.05.2002
 
 Související články
Rubrika PĚSTOVÁNÍ