|
R U B R I K Y
ARCHIV
PŘEDEŠLÝCH ČÍSEL
Chcete
najít starší článek? Stačí napsat
jakékoliv
klíčové slovo ...
Kolik
je venku?
Podívejte
se, jaké je
počasí nad Evropou
Společnost českých a
slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů
Kaktusářské akce 2002 ... 
Internetové
noviny
I. N. CACT
Vydává
neregistrovaná skupina přátel kaktusů
a jiných sukulentů!
Příspěvky
jsou vkládány průběžně!
Zveřejňujeme vše, co za to stojí a
dokonce i to, co za to nestojí!
Redakční
kruh:
Libor Kunte a jeho mladí
přátelé
Pavel Pavlíček a jeho staří
přátelé
Editor a
webmaster novin:
Zdeněk Podešva
Cheffwebmaster
webu Cact.cz:
Vladislav
Zatloukal
Pokud
víte o nějaké novince ze světa
kaktusů, napište to do našich novin!
Příspěvky
zasílejte na adresu editora.
Jestliže se Vás
jakýkoliv z článků dotkl, využijte
možnosti na odpověď, kterou jsme
povinni dle Tiskového zákona
uveřejnit.
Veškeré člány a
fotografie, pokud nejsou označeny ©,
jsou uvolněné k dalšímu
nekomerčnímu použití, za přepokladu,
že u práce bude uveden jejich autor.
Adresa redakce:
pavlicek@chrudim.cz
|
|
|
|
| Únor 2003 u
Pavlíčků |
 |
| Únor je měsícem
klidnějším, práce v expedici probíhá v pohodě,
neboť Pavlíček se právě poflakuje někde v prachu
Mexika a děvčata toto období hodnotí podle
pravidla „kocour je pryč – myši mají pré”.
Sluníčko ale už nabývá na síle a ve skleníku je
možné alespoň roubovance začít trochu zalívat,
aby rouby, které jsou už sluníčkem probuzeny zbytečně
nevysávaly své podložky… |
Sukulentní
bonsaje Jana Gratiase, část 15.
Uncarina roeoesliana pochází z jižní
části Madagaskaru a patří do čeledi Pedaliaceae,
v níž je součástí společenství takových
sukulentních specialit, jako jsou druhy rodů Pterodiscus
nebo Sesamothammus. |
 |
| Jde o druh, jehož bizarní
morfologické zvláštnosti by zasloužily zvláštní
monografii. Uncarina roeoesliana je stonkový
sukulent s velmi ztlustlým základem kmene. Listy mají
dlouhé masivní řapíky, čepel je plstnatá, po
rozemnutí výrazně aromatická. Již u mladých
rostlin (za 6 až 8 měsíců od výsevu !!!) se
objevují velké žluté trubkovité zygomorfní květy… |
Jak
jsem se seznámil s eulychnií
Jednou jsem
přijel k panu Jelínkovi do Hranic. Byl
to vyhlášený specialista na čilence.
Bylo to v zimě a já se těšil na
kvetoucí neoporterie ve skleníku. Pan
Jelínek právě rozbaloval balíček
semen od Winterové ze Západního
Německa. Firma měla v nabídce
převážně sběry jejího bratra F. Rittera. V té době sehnat importní
semena bylo velmi těžké, pro
běžného kaktusáře téměř
nemožné. Kdo neměl někoho za
„železnou oponou“, ochotného semena
zaplatit a přivézt nebo poslat, ten
neměl šanci… |
 |
|
Kaktusy
nejsou vodní rostliny
V zimních
měsících většina z nás bilancuje rok
uplynulý a spřádá plány pro ten
nastávající. Pro část našich přátel měla
uplynulá kytičkářská sezóna
nepředpokládaný průběh. Zemi postihly povodně a
někteří z nás zachraňovali holé životy
nebo alespoň části sbírek a skleníků.
K těm druhým bohužel patřím i já.
V následujících obrázcích můžete sledovat
přeměnu mé v pořadí již třetí sbírky
v životě v trosky a poušť… |
| Dr. Louis Pfeiffer |
 |
| Dr. Louis
(později Ludwig) Carl Georg Pfeiffer (1805-1877)
byl nadšeným milovníkem kaktusů a ve své
době velmi uznávaným znalcem, jehož názvy
kaktusů užíváme ještě dnes. Dr. Louis C. G. Pfeiffer se
narodil 4. června 1805 v Kasselu, Hessen Nassau. Jeho otec B. Wilhelm Pfeiffer byl u
hesenského soudního dvora vlivná osoba a tak
syn byl už předen předurčen ke studiu… |
Soutěž
o ceny!
Speciální
internetové noviny www.CACT.cz vyhlašují soutěž o
nejhezčí a nejzábavnější a
nejneuvěřitelnější aprílovou povídku.
Dílka budou pověšeny v dubnovém čísle
novin, mohou být doprovázeny ilustrací nebo
fotografií. Uzávěrka je tedy na konci března… |
 |
|
|
Coryphantha kracikii
Rostlina bezesporu krásná. Zvířený prach okolo
popisu si už pomalu sedá a nám se otevírá prostor
pro střízlivější pohled na celou záležitost.
Plzeňským cestovatelům se jejím nálezem povedl
jistě husarský kousek. Přes veškeré nedostatky
provázející popis, jde, zdá se, o dobrý druh. To
ostatně svým postojem potvrdil i přední odborník
na rod Coryphantha, pan R. Dicht. Od samého začátku
je jisté, že rostlina náleží do příbuzenského
okruhu Cor. salinensis… |
 |
Thelocactus
buekii
Stonek jednotlivý, 2,5-6 cm vysoký a 7-18 cm široký,
kulovitý či stlačeně kulovitý, epidermis žlutozelená
až tmavě zelená, velmi často s červeným, případně
bronzovým nádechem. Žebra nepříliš zřetelná čí
chybějící; bradavky více či méně špičaté,
trojúhelníkové, směrem k vrcholu rostliny prodlužující
se, 18-24 mm dlouhé, 11-25 mm široké, 12-24 mm
vysoké… Thelocactus buekii se vyskytuje se
v mexickém státě Nuevo León. Na severu zasahuje ke
Galeaně, na jihu do oblasti Aramberri-Zaragoza, asi
30 km severně od Doctor Arroyo a k San Antonio del
Salero… |
 |
Můj
styl výsevu kaktusových semen
Často se setkávám při diskusích s přáteli
nebo při čtení litaratury se snahou vložit
do produkce mladých rostlin co nejméně práce
(viz článek Milana Kůrky v našem
zpravodaji č.3/I ”Práce matka pokroku v kaktusáření”
nebo popisovaná Douděrova bezpikýrovací
metoda výsevu do perlitu – Zpravodaj KK
Plzeň č.1/II ). Je to pochopitelný a všeobecný
trend při veškeré lidské výrobě… |
|
Otakar
Sadovský
Kaktusáři
VIII.
Zmámený
Hariota strkal hlavu do všech koutů,
všude objevuje něco nového. Vyptával
se na jména rostlin a Karpus mu
sděloval i připojoval různé
poznámky, kde který druh nalezl a čím
se vyznamenává. Tu Hariota čelem na
cosi narazil. Podíval se na předmět, o
nějž se uhodil a spatřil lidskou
lebku, visící na třech zrezavělých
drátech jako květinový košík. Z
jejích otvorů vyrůstaly také jemně
chlupaté válečky pralesního cereusu… |
|
| Chcete
vařit s kaktusem?
|
 |
| Měkké
články kaktusu Opuntia byly odedávna zdrojem
jídla amerických domorodců, po tisíce let.
Dnes již každá prodejna zeleniny v Mexiku,
ale i jinde na americkém kontinentu nabízí
mladé, od glochid očištěné ploché články… |
Miriam
– potomek Inků z Pucamarca adoptovaný
na dálku
Miriam je nadané
děvče, které už ve svých 8 letech
vyjádřilo přání studovat. To je v kraji
odkud pochází dost neobvyklé, neboť muži
mají úplně jiné představy o postavení
ženy. A my všichni, kteří dívenku budeme v
učení podporovat, si určitě přejeme, aby se
přání Miriam vyplnilo… |
 |
|
Video DVD
- Kaktusy Big Bendu
Video DVD disk pro váš komputer a nebo stolní DVD přehrávač o kaktusech Big Bendu je k prodeji za
290 Kč. Video trvá 45 minut, obsahuje jména a zeměpisné
souřadnice všech navštívených lokalit. Jména kaktusů
jsou uvedena v titulkách pod obrázkem rostlin. Záběry
ukazují rovněž charakter lokalit. Pokryta je oblast
od Del Rio, Texas přes národní park Big Bend,
Terlingua, Lajitas, Presidio, Jarilla Mnts… |
|
|
| Oploceným
Mexikem (3) |
 |
| Pokračujeme k nevábnému Ixmiquilpánu,
který jsme si ochutnali před čtyřmi lety. V paměti
mně utkvělo sousoší Dona Quijota a Sancho Panchy.
A prach. A to tu zůstalo. Projíždíme ulice a uličky.
Jejich prach proniká do otevřených obchodů na
vystavené zboží. Stačí koupit. Zaparkujeme a vyrážíme
na obhlídku. Jde nám o hlavy, možná i mozky. Ty
nezvyklé slunečnímu teroru, vzpírají poslušnost… |
Notocactus
arechavaletae var. limiticola
Stonek stlačeně kulovitý, svěže
zelený, asi 80 mm široký, 40 mm dlouhý; žeber
8-9, na bázi až 20 mm širokých; areoly 1-2
mm široké, prohloubené, meziareolová vzdálenost
10-12 mm. Okrajových trnů 7-9, světle žluté,
5-15 mm dlouhé, k tomu několik malých
štětin na horním okraji areoly… |
 |
| Květy 60 mm dlouhé; květní
trubka asi 15 dlouhá, se světle zelenými šupinami,
šedou vlnou a hnědými štětinami; okvětní
lístky citrónově žluté, lesklé, až 6 mm
široké a 25 mm dlouhé; čnělka bělavě žlutá… |
|
Když kaktusy přestanou
poslouchat
Jestliže
kaktus ve svých představách personifikujeme,
jistojistě se nám v mysli zjeví bodrý,
přitloustlý a mírně flegmatický človíček,
kterému je jakýkoliv pohyb (neřku-li rychlý)
na obtíž a přesun kdykoliv a kamkoliv zcela
zbytečný. Největší slastí pro něj je
pohodlí (byť v poněkud prostých poměrech) a
nekonfliktní, velmi skromný, leč poklidný
život. Málokdo si kaktus představí jako
ostrého loktaře schopného vytlačit a
vyšťouchat své konkurenty… |
|
| Náčelník všech
náčelníků a neodbytný hmyz |
 |
Náčelníkem
všech náčelníků je Jarda
Šnicer. Nejmladší ale nejzkušenější, byl v roce
2000 v Mexiku už po desáté. Kromě
banálních příhod se
škorpióny, chřestýši,
obtížným hmyzem, bodnutím
vos, divokých včel a mravenců
má Jarda ještě jednu
unikátní příhodu…
|
|
Pěstování
kaktusů ze semen
(Obrázkový
čtrnáctideník ZAHRADA 1929). Dotaz: Jak
se vypěstují kaktusy ze semen v pokoji
a v jakých nádobách? J. H. v B.
Odpověď:
Kaktusy vyséváme po většině koncem
března nebo v dubnu. Zem pro výsev
připravíme se z polovin staré
listovky a prosátého praného
říčního písku. Upotřebíme
mělkých misek, dokonale čistých. Po
naplnění misek urovnáme zem, mírně
přitlačíme a semeno stejnoměrně a
řídce zasejeme. Zemí se nezasypává nebo jen velmi
skrovně, přimačkne se však mírně vždy. Povrch nádoby
pokryje se sklem, jež nesmí dosahovati na zem, nýbrž
mezera mezi zemí a sklem musí obnášeti as 1 cm…
|
|
Chvála
specializaci
K napsání
tohoto článečku mne přiměl dopis, který
jsem dostal právě dnes od pana Krejčeříka.
Píše, že od nás nakupuje už 20 let, a za tu
dobu napěstoval mimo jiné i několik set
kusovou sbírku ariokarpusů všech druhů, mimo
bravoanusů. „Snažím se o pravo- kořennou kulturu. Ty naroubované po
nárustu seříznu a zakořením, ne ale trigonusy, ty nechtějí kořenit. Tato kultura
se mi jeví jako jednodužší a hezčí,
přirozenější vzhledově. Mám např. bez roubování agavoidesy, asi 50 kusů, zakvétají už 4 – 5
rokem po výsevu. Zatím neodešel ani jeden
(musím to rychle zaklepat na dřevo). Stejně
bez problémů rostou i ostatní, ale kvetou
později…
|
|
|
