Pohled na vstup do skleníku Fata Morgana

Skleník Fata Morgana je situován do jižního svahu tzv. pražské severní lavice nad zoologickou zahradou. Tvar připomíná písmeno S, které je vetknuto do přilehlého svahu. Délka skleníku je 130 m, šířka 17 m. Výška vrcholu skleníku kolísá mezi 4,5 a 11 metry. Celková plocha expozice je 2190 m² . Návštěvníci se mohou pohybovat po zpevněných cestách, které mají celkovou délku 225 m. Konstrukce skleníku je tvořena nosnými obloukovými žebry, zapuštěnými do původního terénu a opláštění je z čtyřvrstvého polykarbonátu, Klima ve skleníku je řízeno regulátory napojenými na malou meteorologickou stanici, která poskytuje údaje o venkovních teplotách, vlhkosti, větru a intenzitě záření.

Celkový pohled na skleník

Vlastní expozice je rozdělena do několika částí. Na začátku prohlídky se octneme v části “Polopoušť”, která je dále členěna na plochy přibližující charakter polopouště na jednotlivých kontinentech. Je zde zastoupena Austrálie (stylizována do charakteru suché buše na východu kontinentu), jižní Mexiko (státy Puebla a Oaxaca) a především jižní Afrika, včetně ukázky flóry velkých “afrických” ostrovů – Madagaskaru, Sokotry a Kanárských ostrovů.

Pohled do expozice Polopoušť - vlevo expozice Mexiko a vpravo Austrálie

Prohlídka dále pokračuje do podzemní štoly, kde jsou umístěny 2 vitríny se stínomilnými rostlinami. Součástí štoly je také podvodní tunel s ukázkou rostlinstva sladkovodních tropických jezer Afriky a Asie (po pravé straně) a podvodního biotopu Amazonie (levá strana), včetně ukázky podvodní fauny.

Ze štoly vede cesta do nejrozsáhlejší expozice skleníku Fata Morgana, do tropických nížinných deštných lesů čtyř kontinentů. Hlavní část expozice přibližuje flóru Střední a Jižní Ameriky. Rostliny pocházející z vlastních sběrů PBZ z expedic do Guatemaly a Nikaraguy jsou vysázeny na skalním masivu. Tato část je ukončena šestimetrovým vodopádem, za kterým pokračuje skalnatý svah s ukázkou flóry ve Vietnamu. Spodní plocha střední části skleníku je rozdělena do tří samostatných částí věnovaných Austrálii a Tichomoří se zaměřením na rostlinstvo ostrovů Nová Kaledonie a Nová Guinea. Další část ukazuje tropické rostlinstvo Afriky a ostrova Madagskar a v posledním oddílu je ukázána flóra jihovýchodní Asie, především souostroví Filipín a ostrovů Bornea, Jávy a Sumatry.

Dva pohledy do expozice Tropický deštný lesZadní část skleníku je věnována ukázce rostlinstva tropických hor, především pak svět horského mlžného lesa tropického pásma. V pěti částech jsou vysázeny rostliny z Ameriky (andské pásmo), Asie, Tasmánie, Afriky a uprostřed kolem jezírka masožravé rostliny stolových hor Venezuely. Vzhledem k nedostupnosti těchto oblastí je tato část skleníku pravděpodobně jednou z nejzajímavějších. Návštěvníci zde však musí počítat s neustále se vyskytujícími mlžnými „mraky”.

Tropický deštný les		Horský mlžný les

Zajímavé jsou údaje o teplotě uváděné pro jednotlivé expozice skleníku Fata Morgana. V expozici polopoušť se pohybují od min. 16°C v zimě po max. 30°C v létě; v expozici tropického deštného lesa je teplota min. 22°C a max. 30°C a v expozici chlazené (horský mlžný les) je min. noční teplota 8°C a max. denní teplota 20°C.

Na skleníku Fata Morgana je zajímavé především to, že zde není shromážděna pouze sbírka zajímavých a vzácných rostlin, ale je zde vytvořena iluze skutečné přírody jednotlivých výše popsaných oblastí z celého světa a to včetně dalších doprovodných vjemů (napodobení klimatu, hlasy ptáků a žab atd.). Zatím je sice patrná krátká existence expozice, kde jsou jednotlivé exponáty vysázeny v nedávném čase, ale v průběhu doby se tento nedostatek jistě smaže.

Tropické jezero – Afrika a Asie

Z pohledu milovníka kaktusů a sukulentů si však nemohu odpustit jisté zklamání. Neuspokojil mne výběr rodů kaktusů ani jejich minimální počet v expozici. U většiny rostlin v části polopoušť (nejen kaktusů) jsem postrádal sebemenší označení. Domnívám se, že možnosti jaké takto vybavený skleník umožňuje nejsou úplně využity. Přes tuto výtku návštěvu nového skleníku Fata Morgana všem vřele doporučuji a mohu pouze doufat, že v průběhu dalšího fungování tohoto skleníku se podaří většinu nedostatků odstranit a oživit i ty méně vydařené části expozice.

Pro ilustraci přikládám několik fotografií, které jsem pořídil v září roku 2004, tedy v období, kdy již většina rostlin nekvete. Přesto jsou dle mého názoru tyto průhledy do různých koutů světa zastoupených ve skleníku velmi zajímavé. Spolu s prohlídkou venkovní expozice botanické zahrady, popřípadě i zoologické zahrady nebo zámku Trója lze zde strávit velmi příjemný den.

Sukulenty jižní Afriky Kaktusy Mexika (prakticky všechny v expozici)

Pinguicula moctezumae – expozice horského mlžného lesa

Na závěr ještě pro případné zájemce uvedu dopravní spojení do Pražské botanické zahrady, nebo nyní nově Botanické zahrady Praha. Ze stanice metra Nádraží Holešovice (trasa C) pojedete autobusem č.112 do zastávky Zoologická zahrada nebo Botanická zahrada Trója (pouze vybrané spoje) a dále pak pěšky dle značení.