|
R U B R I K Y
ARCHIV
PŘEDEŠLÝCH ČÍSEL
Internetové
noviny
I. N. CACT
Vydává
neregistrovaná skupina přátel kaktusů
a jiných sukulentů!
Příspěvky
jsou vkládány průběžně!
Zveřejňujeme vše, co za to stojí a
dokonce i to, co za to nestojí!
Redakční
kruh:
Libor Kunte a jeho mladí
přátelé
Pavel Pavlíček a jeho staří
přátelé
Editor a
webmaster novin:
Zdeněk Podešva
Cheffwebmaster
webu Cact.cz:
Vladislav
Zatloukal
Pokud
víte o nějaké novince ze světa
kaktusů, napište to do našich novin!
Příspěvky
zasílejte na adresu editora.
Jestliže se Vás
jakýkoliv z článků dotkl, využijte
možnosti na odpověď, kterou jsme
povinni dle Tiskového zákona
uveřejnit.
Veškeré člány a
fotografie, pokud nejsou označeny ©,
jsou uvolněné k dalšímu
nekomerčnímu použití, za přepokladu,
že u práce bude uveden jejich autor.
Adresa redakce:
pavlicek@chrudim.cz
|
|
|
|
| Únor
2004 u Pavlíčků |
 |
Nejdříve musím
udělat radost všem, kteří si myslí, že
vražedný únor si vybírá daň jenom právě
na té jejich sbírce. Není tomu tak, i já přicházím
o přenádherné sbírkové kousky, a už jsem
se s tím tak nějak smířil, že to je
prostě osud. O to horší je, že dostávám
mnoho nejrůznějších dotazů, kde bych měl
tomu či onomu kaktusáři vysvětlit, proč
právě jemu v únoru odešel ten či
onen kaktus, ačkoliv stál mezi ostatními,
úplně na suchu a ve stejných podmínkách.
A já to nevím. Protože nevím ani to, proč
právě mě a právě ten Ariocarpus lloydii… |
|
| Sukulentní bonsaje
(24) Euphorbia
bulbispina Rauh & Razafindratsira
je
pro naše pěstitele novinkou, neboť od
popisu uplynulo teprve jedenáct let a zatím
ji nabízí jen některé západoevropské
firmy. Profesor Rauh ji nejdříve pojmenoval
jako E. milii var. bulbispina
vzhledem k některým podobným znakům
velmi proměnlivého druhu E. milii. Rostlina
je keříčkovitá, obvykle nanejvýš 30 cm
vysoká, hustě rozvětvená… |
 |
|
Acta
musei Richnoviensis
Útlá brožura čítající 25 stránek
přináší dva příspěvky. Kromě již
zmiňovaného článku obsahuje ještě Poznámky
k rodu Soldanella v Západních
Karpatech od Josefa Niderleho. Věnujme se však
našemu tématu, kterému je v brožuře
poskytnuto 22 stran, plus barevná vyobrazení na
obálce. Obsah příspěvku je zcela
unikátní, protože málokterý článek
(pominu-li předchozí příspěvky Haldy a
kolektivu) obsahuje bezmála padesát nových
popisů… |
|
Sulcorebutia
vasqueziana
Druh
byl W. Rauschem pojmenován na počest jeho
bolivijského přítele a průvodce na cestách
Roberto Vásquezovi. Popis: Stonek jednotlivý,
15 mm vysoký a 20 mm široký, v kultuře
často odnožující, 30 mm vysoký i široký,
tvořící malé trsy, s tmavě zelenou až
nafialovělou pokožkou; žeber asi 13, spirálovitě
sestavená z plochých, podlouhlých
hrbolků; areoly úzké, 3 mm dlouhé, 0,7 mm
široké, s bílou nebo nažloutlou vlnou.
Okrajových trnů 10 – 18, až 15 mm dlouhé,
hřebenovitě uspořádané, tenké, více
nebo méně ohnuté k tělu… |
 |
|
- Otakar Sadovský:
Kaktusáři (13)
- Rodí se
kaktusářské Brno. Nopálovo auto sjelo
po vozovce do hlučných pražských ulic.
Nopál – bývalý automobilový závodník
– snad chtěl ukázat Hariotovi svou
zdatnost i hnal vůz takovou rychlostí,
že chodci sotva u uskočili z cesty a strážníci
hrozili za ním gumovými obušky. Nebylo
vozu, aby jej nepředjel. Když vyjeli z
pražského periferia, zrychlil Nopál běh
motoru a Hariota nervosně sledoval, jak
ručička na tachometru překračuje stotřicítku…
|
|
Jaromír Chvastek padesátiletý
Jarda
oslavil kulatiny uprostřed svých kaktusových
přátel, v krásném prostředí
Podbeskydí – v předposlední únorovou
sobotu. S gratulací přijeli i přátelé
ze zahraničí – Slováci a cestovatelé
Igor Dráb a Roman Staník. Nechyběl ani zástupce
Polska – Grzegorz Matuszewski. Závěr večera
patřil do zlatova opečenému selátku. Slavnostní
zaříznutí samosebou patřilo oslavenci,
kterému za všechny naše čtenáře od srdce
blahopřeji… |
 |
|
- Botanický
slovník: Úvod do nomenklatusy rostlin
Nomenklatura rostlin (soubor
norem pro pojmenování taxonů) před Linéem
neexistovala.
 - Byla tvořena
jména rostlin jednoslovná nebo víceslovná.
Teprve švédský lékař, cestovatel, přírodovědec
a filozof Carolus Linnaeus – Carl Linné
(1707-1778) dal základ reformě
botanické nomenklatury svou knihou z r. 1737
„Critica botanica, in quae nomina
plantarum generica, specifica et variantia
examini subjiciuntur…
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tisíc
fotek - Namibia (8)
Ještě odpoledne se vydáváme na Agatha
Beach, což je severně od Lüderitz, kde má na skalách
růst Trichocaulon dinterae. Nacházíme zde
spoustu zajímavých a krásných rostlin,
ale tento druh jak na potvoru zase ne! také Pelargonium,
voňavou asterácku, jakési bezlisté „senecio” a
řadu dalších zajímavých druhů. V Lüderitz
máme celý den čas na průzkum okolí, vydáváme se
hledat především Lithops optica. Po dosti lopotném
snažení ve sklakách s bílými křemínky na
rovných plotnách se nám nakonec zadařilo, našli
jsme dvě kvetoucí rostlinky… |
 |
|
Kaktusy v květináčcích
a truhlíčcích
Hlavní podmínkou při pěstění kaktů v květináčích
jest čistota květináčů. Dále nesmí býti příliš
veliké; spíše menší než větší. Kořeny každé
rostliny se snaží dosáhnouti stěnu květináče;
je-li vzdálenost od stěny veliká, ochabne tento pud
a síla, a kořeny počnou hníti. Otvor na dně květináče
se přikryje čistým střepem; na tento dáme vrstvu
as 10 cm drobně roztlučených cihel nebo hrubého
písku… |
|
Sulcorebutia
vasqueziana var. losenickyana
W. Rausch rostlinu
pojmenoval na počest svého přítele, rakouského
kaktusáře Egona Losenickyho. Popis: Stonek jednotlivý
až odnožující, 20 – 60 mm vysoký a stejně široký,
přecházející do řepovitého, až 150 mm dlouhého,
někdy ještě delšího a rozvětveného, řepovitého
kořene, pokožka světle až tmavě zelená; areoly
podlouhlé, 4 – 6 mm dlouhé, 1 – 1,5 mm široké.
Okrajových trnů 14 – 16, paprskovitě odstávající,
ale také hřepenovitě přilehlé a propletené, až
15 mm dlouhé, nažloutlé, nahnědlé až tmavě hnědé,
zčásti se zesílenou, tmavší bází… |
 |
|
Jára
da Cimrman naší botaniky
Koncem roku 2003 vyšlo další číslo
Acta musei Richnoviensis, ve kterém byly publikovány
popisy 31 jmen kříženců v rodu Turbinicarpus.
O tom, že autoři popisů (Halda a Panarotto) mají
teprve nakročeno a stojí jen jen na začátku dalších
objevů, svědčí fakt, že všechna nová jména začínají
na písmena A; B; C; a D. Protože je vyčerpána
teprve osmina abecedy, lze spočítat, že nás v blízké
či vzdálenější budoucnosti čeká gejzír s dalšími,
alespoň dvěma stovkami nových jmen… |
|
Fibbonaci
- Pavlíčkovo pozorování
Zdá se, že Fibonacciho posloupnost je v říši
kaktusovitých přírodou uplatňována překvapivě důsledně.
Osobně jsem došel k závěru, že mnoho znalců
těmto konstantám prostě nemůže uvěřit, proto při
popisech – pokud si dají tu práci a žebra spočítají
– napíší raději: počet žeber 13, zřídka 12
nebo 14. Považují totiž za nepravděpodobné, aby
se tyto odchylky směrem nahoru či dolů
nevyskytovaly. A nyní pozor! Tvrdím, že neexistuje Stenocactus
coptonogonus, a to ani v přírodě, ani ve
sbírkách, který by měl jiný počet žeber, než
13… |
 |
|
Jak jsem se strašně
bál
Dneska už to mohu říct a napsat, ale pořád ještě
mám tolik vzpomínek, že raději svoje celé jméno
neuvedu. Stalo se u nás v Holandsku na letišti
v Amsterodamu. Vraceli jsme se s manželkou z krásného
pobytu na Borneu, kde jsme se toulali pralesem a
obdivovali místní rostliny, lidi, přírodu, byli
jsme v rezervaci s orangutany, užívali si
místního jídla, celou tu dobu pohoda. Měl jsem
jako zaměstnanec státní instituce vyřízeno
povolení na sběr vymezeného počtu rostlin pro naše
herbáře… |
|
Databáze
rostlin rodu Conophytum
V sobotu 27. březnu 2004 na sympoziu v Praze bude mít premiéru databázové CD v českém jazyce o jedněch z nejpočetnějších a nejpěstovanějších sukulentech Jižní Afriky. Trojice autorů zpracovala všechny v současnosti dostupné poznatky o rodu Conophytum. Databáze obsahující více než 200 popisů a 1700 digitálně zpracovaných fotografií zahrnuje 101 známých druhů konofyt, 95 poddruhů a 12
variet. Každý taxon je samostatně popsán a
zdokumentován fotografiemi rostlin bez květu i v květu…
|
 |
|
|
|
|
|
|
|
| Oploceným
Mexikem 14 |
 |
| Na
silnici se objevují bilboardy oznamující rybářský
ráj na jezeře. Těsně před jednou vesnicí je opět
se srozumitelnou šipkou doprava. Posloucháme ji. K
jezeru by to mělo být čtrnáct kilometrů. Po tom
bilboardu to bylo poslední znamení směru. Ujedeme
dvacet kilometrů a nic. Začíná se šeřit. Vyjíždíme
na nedaleké kopečky, ale žádné jezero, žádné
světýlko. Zkoušíme další dvě cesty, ale marně.
Přece si z nás nedělají dobrý den. Vracíme se k
hlavní silnici do vesnice. Hledáme hospodu… |
|
Sulcorebutia
steinbachii var. horrida
Jméno variety je odvozeno od vzhledu
otrnění, horridus znamená hrozivý,
odstrašující. Popis: Proti Sulcorebutia steinbachii var. steinbachii
je stonek ponejvíce jednotlivý, polokulovitý
až kulovitý, 50 – 140 mm vysoký a 80 – 100
mm široký, s tmavě zelenou až nahnědle
fialovou pokožkou;
žeber až 17, rozložená do hrubých,
spirálovitě uspořádaných, 8 – 12 mm
dlouhých, 6 – 10 širokých a 6 mm vysokých
hrbolků; areoly asi 6
mm dlouhé, 2 – 3 mm široké, bíle vlnaté… |
 |
|
Dalších
pár
poznámek o mrazuvzdorných kaktusech
Podobně, jako Vladimír Todt (viz únorové vydání) i já
jsem začal pěstovat kaktusy na balkoně
celoročně. Zatím tedy jen několik málo
kousků, ale počítám, že pokud se budou
dařit, tak jich nechám "mrznout" víc
a víc. Můj balkon je až v sedmém patře paneláku
v Brně, asi 300 m.n.m. Směrován přímo na
jih a má otevřené tři stěny (na V, J, Z). Kaktusky nestíním
nijak a popálené nejsou (podotýkám, že přes
sezonu mám všechny kaktusy na balkoně na přímém
slunci).…
|
|
V zimě, v Evropě,
za kaktusy
Jako amatér a kaktus-nadšenec bych s s ostatními
rád podělil o jeden celkem překvapivý zimní zážitek.
Zatímco většina z nás považuje zimu (jistě
právem) za čas ztracený čekáním na jarní sluníčko,
vyplněný úklidem, studiem a později i výsevem, mě
se poštěstilo si zimu trochu obohatit. Při služební
cestě po Německu jsem neodolal a jen tak „na
blint” jsem si pár stovek kilometrů zajel a navštívil
kaktusářskou Mekku v Erfurtu firmu HAAGE. Věděl
jsem, že je zcela mimo sezonu, věřil jsem pouze
informacím z netu, že je i nyní otevřeno… |
 |
|
Leonardo Pisano
Fibbonaci, jeho posloupnost a kaktusy
„Fibbonaci” byla přezdívka italského
cestovatele a matematika, který se ve skutečnosti
jmenoval Leonardo Pisano. Narodil se roku 1170 a zemřel
1250 pravděpodobně v Pise. Mnohé jeho práce se
nedochovaly, ale dochovala se nám kupodivu kniha
“Liber abbaci”, díky které se v naší
kultuře rozšířili arabské symboly pro číslice.
Kromě jiných matematických problémů popsal v knize
posloupnost, která je dnes je na jeho počest
pojmenována Fibonacciho posloupnost. Jedná se o následující
řadu čísel…
|
|
Pár obrázků ze
sbírky
Vážení přátelé, vracím se po létech k výsevům,
chci doplnit svoji sbírku o chybějící druhy, které mi udělají
v důchodu radost. Objednávám si semena některých
gymnokalicií, zejména G. eurypleurum a G.
paediophylum bych rád porovnal s diapozitivy
kvetoucích kytek, které tu mám ještě z přírodních
semen sbíraných F. Ritterem a distribuovaných firmou paní
Winterové. Přikládám pár obrázků s pohledem do mých
pařeništních oken a ještě něco navíc…
|
|
|
-
Napsali
nám…
Zdravím a reaguji na poslední noviny. Prohlašuji,
že nemáme nic proti „ukradeno z cizích webů“ ba
naopak. Pisateli z Plzně se to zdá bezduché nám naopak.
Po technické stránce nebylo nic ukradeno ani přepisováno,
jedná se vlastně o odkaz na naší stránku a ten kdo to
čte ani vlastně netuší, že nečte noviny ale jinou stránku.
To "ukradení" chápeme jako vtipnou nadsázku…
|
|
|
|
|
|
