Koncem roku 2003 vyšlo další číslo Acta
musei Richnoviensis, ve kterém byly (mimo
dalších popisů) publikovány popisy 31 jmen
kříženců v rodu Turbinicarpus. O tom, že
autoři popisů (Halda a Panarotto) mají teprve
nakročeno a stojí jen jen na začátku
dalších objevů, svědčí fakt, že všechna
nová jména začínají na písmena A; B; C; a
D. Protože je vyčerpána teprve osmina abecedy,
lze spočítat, že nás v blízké či
vzdálenější budoucnosti čeká gejzír
s dalšími, alespoň dvěma stovkami nových
jmen.
Což o to, plodnost našeho
genia jistě nikoho až tak nepřekvapuje. Co
však překvapit musí i týmy badatelů v
botanických ústavech, je schopnost genia
přidělit dvě různá jména jedné a té samé
rostlině. Chudák Kája Linné (Carolus
Linnaeus) netušil, že jeho zdánlivě
neotřesitelný systém binomů bude tak brzy
překonán.
Mistr ovšem, se skromností sobě vlastní,
svůj úmysl přepracovat Linného zastaralý
systém zatím nepresentuje hlasitě. Jen po
troškách dávkuje svůj dar lidstvu tak, aby
šok náhlého prozření obyvatelstvem planety
neotřásl příliš.
Důkaz je nasnadě. Povšimněte si na kopii
zadní strany periodika přírodovědného
časopisu Musea Orlických hor v Rychnově nad
Kněžnou, že autor tu presentuje řadu
významných objevů jak na fotografiích, tak i
na popiskách pod fotopřílohou uvedených.
Zjišťujeme s překvapením, že obrázek
č. 28 přináší podobenku Turbinicarpus x
anosmus, zatímco obrázek č. 35 přináší
podobu Turbinicarpus x calopsis. Z toho by podle
Linného mohl být třeba T. calopsisanosmus –
ovšem jak už v úvodu řečeno – od
minulosti je třeba se oprostit.
Pokud by snad nějaký
nevěřící Tomáš chtěl Linného učení
ubránit a chabě by argumentoval tím, že se
jedná jen o ojedinělý omyl, tak přinášíme
další důkaz těžkého kalibru, dokonce
ukázkou dvojice z téže obrazové přílohy.
Zde na obrázku 23 vidíte
Turbinicarpus x candidulus, zatímco totožný
obrázek č. 34 nám představuje Turbinicarpus x
calvescens.
Vzpomeňme si společně na Fričův odboj
proti pravidlu botanického kódu, který
platnost jména podmiňuje publikováním
latinské diagnózy. Tenkrát náš Alberto
zvolal “nač je komu latinský popis? Jedna
dobrá fotografie je daleko důležitější!”.
I tohle tvrzení náš botanický gigant
překonal. Dokazuje totiž, že jedna nepříliš
dobrá fotografie dokáže být důležitá i pro
platnost dvou jmen a latinských popisů naráz.
A ještě jeden detail. Mám vážné
podezření, že i obrázek 26 a 29 představuje
stejné rostliny, v různém čase
fotografované.
Post scriptum
Kříženci pocházejí z dílny italského
kaktusáře, Paolo Panarotta. Ten ke svým
rostlinám přidává studijní čísla
začínající dvouhláskou PP (např.
Turbinicarpus x aemulus PP11930. Snažně prosím
každého, komu by toto označení mohlo
připomínat stejné označení PP = Pavel
Pavlíček, o jediné. Uvěřte mi, nemám
s tím nic společného. A za to Vám děkuji
– váš PP.
|