Jára da Cimrman naší botaniky
ohromil (ochromil?) botanický svět!

Koncem roku 2003 vyšlo další číslo Acta musei Richnoviensis, ve kterém byly (mimo dalších popisů) publikovány popisy 31 jmen kříženců v rodu Turbinicarpus. O tom, že autoři popisů (Halda a Panarotto) mají teprve nakročeno a stojí jen jen na začátku dalších objevů, svědčí fakt, že všechna nová jména začínají na písmena A; B; C; a D. Protože je vyčerpána teprve osmina abecedy, lze spočítat, že nás v blízké či vzdálenější budoucnosti čeká gejzír s dalšími, alespoň dvěma stovkami nových jmen.


Což o to, plodnost našeho genia jistě nikoho až tak nepřekvapuje. Co však překvapit musí i týmy badatelů v botanických ústavech, je schopnost genia přidělit dvě různá jména jedné a té samé rostlině. Chudák Kája Linné (Carolus Linnaeus) netušil, že jeho zdánlivě neotřesitelný systém binomů bude tak brzy překonán.

Mistr ovšem, se skromností sobě vlastní, svůj úmysl přepracovat Linného zastaralý systém zatím nepresentuje hlasitě. Jen po troškách dávkuje svůj dar lidstvu tak, aby šok náhlého prozření obyvatelstvem planety neotřásl příliš.

Důkaz je nasnadě. Povšimněte si na kopii zadní strany periodika přírodovědného časopisu Musea Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, že autor tu presentuje řadu významných objevů jak na fotografiích, tak i na popiskách pod fotopřílohou uvedených.

Zjišťujeme s překvapením, že obrázek č. 28 přináší podobenku Turbinicarpus x anosmus, zatímco obrázek č. 35 přináší podobu Turbinicarpus x calopsis. Z toho by podle Linného mohl být třeba T. calopsisanosmus – ovšem jak už v úvodu řečeno – od minulosti je třeba se oprostit.

 

Pokud by snad nějaký nevěřící Tomáš chtěl Linného učení ubránit a chabě by argumentoval tím, že se jedná jen o ojedinělý omyl, tak přinášíme další důkaz těžkého kalibru, dokonce ukázkou dvojice z téže obrazové přílohy.

 

Zde na obrázku 23 vidíte Turbinicarpus x candidulus, zatímco totožný obrázek č. 34 nám představuje Turbinicarpus x calvescens.

Vzpomeňme si společně na Fričův odboj proti pravidlu botanického kódu, který platnost jména podmiňuje publikováním latinské diagnózy. Tenkrát náš Alberto zvolal “nač je komu latinský popis? Jedna dobrá fotografie je daleko důležitější!”.

I tohle tvrzení náš botanický gigant překonal. Dokazuje totiž, že jedna nepříliš dobrá fotografie dokáže být důležitá i pro platnost dvou jmen a latinských popisů naráz.

A ještě jeden detail. Mám vážné podezření, že i obrázek 26 a 29 představuje stejné rostliny, v různém čase fotografované.


Post scriptum
Kříženci pocházejí z dílny italského kaktusáře, Paolo Panarotta. Ten ke svým rostlinám přidává studijní čísla začínající dvouhláskou PP (např. Turbinicarpus x aemulus PP11930. Snažně prosím každého, komu by toto označení mohlo připomínat stejné označení PP = Pavel Pavlíček, o jediné. Uvěřte mi, nemám s tím nic společného. A za to Vám děkuji – váš PP.


Pavel Pavlíček
e-mail:
pavlicek@chrudim.cz