![Sulcorebutia vasqueziana var. losenickyana SE116](Sulcorebutia_vasqueziana_var_losenickyana_SE116.jpg)
|
- SULCOREBUTIA
VASQUEZIANA Rausch
var. LOSENICKYANA Šída
comb. nov.
|
- Sulcorebutia
vasqueziana Rausch var. losenickyana
(Rausch) Šída comb. nov.
- Bas.: Sulcorebutia
losenickyana Rausch, Sulcorebutia
losenickyana Rausch spec. nov., Kakt. und
and. Sukk., 25: 49, 1974
- Weingartia losenickyana
(Rausch) Brandt, Frankf. Kakteenfr., 5:
18, 1978
- Sulcorebutia
verticillacantha Ritter var. losenickyana
(Rausch) Oeser, Kakt. und and. Sukk.,
35:223, 1984
- W. Rausch rostlinu
pojmenoval na počest svého přítele,
rakouského kaktusáře Egona
Losenickyho.
Popis
Stonek jednotlivý až odnožující, 20 –
60 mm vysoký a stejně široký,
přecházející do řepovitého, až 150 mm
dlouhého, někdy ještě delšího a
rozvětveného, řepovitého kořene, pokožka
světle až tmavě zelená;
areoly podlouhlé, 4 – 6 mm dlouhé, 1 – 1,5
mm široké. Okrajových trnů 14 – 16,
paprskovitě odstávající, ale také
hřepenovitě přilehlé a propletené, až 15 mm
dlouhé, nažloutlé, nahnědlé až tmavě
hnědé, zčásti se zesílenou, tmavší bází,
někdy ale také se světlejší bází a
tmavší špičkou;
středový trn 0 – 1, až 25 mm dlouhý,
zbarvený jako okrajové. Květy až 35 mm
dlouhé a stejně široké;
vnější okvětní plátky červené
s hnědší bází nebo světle fialově
červené, vnitřní okvětní plátky červené
se žlutější nebo fialovější, někdy také
světlejší až bílou bází;
nitky bělavé až světle žluté, báze někdy
také načervenalá;
čnělka nažloutlá až nazelenalá, dole někdy
také načervenalá, se 4 – 5 nažloutlými až
nazelenalými rameny blizny;
poupata nahnědlá až načervenale hnědá,
vznikající z hlubších, starších areol.
Plod načervenale hnědý, 5 – 6 mm široký,
s hnědými nebo olivově zelenými šupinami, u
červených kvěrů plody také často zelené,
za nejspodnějšími šupinami jemné bílé
vlasy. Semena 1,3 – 1,5 mm dlouhá a 1,1 –
1,3 mm široká.
Variety a formy
Varieta vykazuje značnou proměnlivost
hlavně ve vzhledu a barvě otrnění, ale také
ve vybarvení okvětních plátků, což se
projevuje nejen v celkově odlišném zbarvení
květů, ale i v rozdílech ve vybarvení
různých květních částí – jícnu,
čnělky, tyčinek, . Představuje vývojové
centrum celého příbuzenského okruhu, ze
kterého se vyčleňují některé vymezené
populace, které je lépe klasifikovat na úrovni
variety nebo poddruhu, nejstarší jméno na
úrovni druhu je zde však S. vasqueziana.
Výskyt a rozšíření
S. vasqueziana var. losenickyana
pochází z provincie Oropeza (Bolívie,
departament Chuquisaca), typ byl sbírán u
silnice Sucre – Ravelo v nadmořské výšce
3250 m. Oblast rozšíření začíná několik
km severozápadně od Sucre a táhne se podél
uvedené silnice až za Ravelo. Tato oblast je
snadno dostupná a byla opakovaně
navštěvována mnoha sběrateli. Sběrem, ze
kterého pochází typ, je WR477, jako S.
losenickyana byly označeny sběry FR946a,
HS1a, jako jeji var. nebo f. i sběry WR946,
FR946, HS1-12. Rovněž v novější době byla S.
vasqueziana var. losenickyana
opakovaně sbírána mnoha sběrateli, snad
dokonce častěji než kterýkoliv taxon rodu Sulcorebutia,
z mnoha můžeme jmenovat sběry (označené
jako S. losenickyana, případně její
var. nebo f.) KA81, 83-87, 89, JD328, G25, 25a,
26, 103, 103a, 145-149, 151, 199-200, RH722-723,
725, 737-740, 742, 746, 1733-1738, JK55-57,
199-206, 322, 444. Místa nálezů jsou uváděna
převážně z okolí silnice Sucre – Ravelo,
podrobnější údaje se týkají Siquina,
Ravelo, Ravelo – Alamos, Punilla, ale také
Sucre, letiště, Cerro Chataquila a Ravelo –
Ocuri včetně okolí Ravelo i Ocuri,
v nadmořských výškách 2900 – 3950 m.
Poznámky
Celý příbuzenský okruh S. vasqueziana
– S. losenickyana je dobře vymezená
skupina taxonů, jejichž areály na sebe
navazují. Většina celé této oblasti se
vztahuje k taxonu, který byl nejprve popsán W.
Rauschem jako S. losenickyana. S celého
příbuzenského okruhu představuje var.
losenickyana vývojové centrum s různými
odchylkami ve více znacích, ale jako druh byl
tento taxon pojmenován později než jedna
okrajová, úzce vymezená populace, S.
vasqueziana. Proto musí být na úrovni
druhu pro tento příbuzenský okruh použito
jméno S. vasqueziana. V prvotním popisu
nalezneme zmínku o vzácnosti tohoto taxonu, ale
to se týká pouze vybrané hrubě otrněné
formy, kterou W. Rausch vybral za typ svého
popisu, a ta se vyskytuje mezi ostatními formami
v populaci opravdu zřídka.
V popisu S. verticillacantha var. verticosior
bylo jako naleziště uvedeno kromě Cordillera
de Cochabamba ještě území mezi Sucre a
Ravelo. Rovněž herbářová položka k této
varietě založená F. Ritterem v Santiago de
Chile je složená z položek z obou těchto
nalezišť, přičemž jedna z položek
z území mezi Sucre a Ravelo je údajně
označená jako holotyp. Existuje tedy možnost,
že var. verticosior je totožná s var. losenickyana,
dostupné informace však nejsou jednoznačné.
Literatura
- Augustin K., Gertel W., Hentzchel G.,
Sulcorebutia, Kakteenzwerge der
bolivianischen Anden, p. 93, 2000
- Brinkmann K.-H., Die Gattung
Sulcorebutia, p.36, 1976
- Lindner P., Přehled rodu Sulcorebutia
Backeberg emend. Brederoo et Donald,
Aztekia (mimořádné číslo), p. 82,
1982
- Odehnal J., Slaba R., Rod Sulcorebutia
– poznámky pod čarou, Kaktusy 37 /
speciál 2, 2001
- Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia,
A Collector's Guide, p. 59, 1985
- Slaba R., Sulcorebutia losenickyana
s varietami, Kaktusy, 39: 34, 2003
- Šeda V., Sulkorebucie z okolí Sucre,
Kaktusy 35: 56, 1999
Pěstování
S. vasqueziana var. losenickyana roste
dobře na vlastních kořenech, nároky na
pěstování se nijak neliší od podobných
druhů tohoto rodu. U pravokořenných rostlin
narůstají přednostně mohutné řepovité
kořeny, růst těla je nejprve pomalý. Po
naroubování více kvetou, ztrácejí však
svůj přirozený vzhled a vytvářejí postupně
podstatně mohutnější trsy.
- Text: Otakar Šída
- Foto Pavel Pavlíček ve sbírce
Václava Šedy
-
|