Sulcorebutia vasqueziana Rausch
 
var. losenickyana (Rausch) Šída comb. nov.

Sulcorebutia vasqueziana var. losenickyana SE116

SULCOREBUTIA VASQUEZIANA Rausch
var. LOSENICKYANA
Šída comb. nov.
Sulcorebutia vasqueziana Rausch var. losenickyana (Rausch) Šída comb. nov.
Bas.: Sulcorebutia losenickyana Rausch, Sulcorebutia losenickyana Rausch spec. nov., Kakt. und and. Sukk., 25: 49, 1974
Weingartia losenickyana (Rausch) Brandt, Frankf. Kakteenfr., 5: 18, 1978
Sulcorebutia verticillacantha Ritter var. losenickyana (Rausch) Oeser, Kakt. und and. Sukk., 35:223, 1984
W. Rausch rostlinu pojmenoval na počest svého přítele, rakouského kaktusáře Egona Losenickyho.

Popis
Stonek jednotlivý až odnožující, 20 – 60 mm vysoký a stejně široký, přecházející do řepovitého, až 150 mm dlouhého, někdy ještě delšího a rozvětveného, řepovitého kořene, pokožka světle až tmavě zelená; areoly podlouhlé, 4 – 6 mm dlouhé, 1 – 1,5 mm široké. Okrajových trnů 14 – 16, paprskovitě odstávající, ale také hřepenovitě přilehlé a propletené, až 15 mm dlouhé, nažloutlé, nahnědlé až tmavě hnědé, zčásti se zesílenou, tmavší bází, někdy ale také se světlejší bází a tmavší špičkou; středový trn 0 – 1, až 25 mm dlouhý, zbarvený jako okrajové. Květy až 35 mm dlouhé a stejně široké; vnější okvětní plátky červené s hnědší bází nebo světle fialově červené, vnitřní okvětní plátky červené se žlutější nebo fialovější, někdy také světlejší až bílou bází; nitky bělavé až světle žluté, báze někdy také načervenalá; čnělka nažloutlá až nazelenalá, dole někdy také načervenalá, se 4 – 5 nažloutlými až nazelenalými rameny blizny; poupata nahnědlá až načervenale hnědá, vznikající z hlubších, starších areol. Plod načervenale hnědý, 5 – 6 mm široký, s hnědými nebo olivově zelenými šupinami, u červených kvěrů plody také často zelené, za nejspodnějšími šupinami jemné bílé vlasy. Semena 1,3 – 1,5 mm dlouhá a 1,1 – 1,3 mm široká.

Variety a formy
Varieta vykazuje značnou proměnlivost hlavně ve vzhledu a barvě otrnění, ale také ve vybarvení okvětních plátků, což se projevuje nejen v celkově odlišném zbarvení květů, ale i v rozdílech ve vybarvení různých květních částí – jícnu, čnělky, tyčinek, . Představuje vývojové centrum celého příbuzenského okruhu, ze kterého se vyčleňují některé vymezené populace, které je lépe klasifikovat na úrovni variety nebo poddruhu, nejstarší jméno na úrovni druhu je zde však S. vasqueziana.

Výskyt a rozšíření
S. vasqueziana var. losenickyana pochází z provincie Oropeza (Bolívie, departament Chuquisaca), typ byl sbírán u silnice Sucre – Ravelo v nadmořské výšce 3250 m. Oblast rozšíření začíná několik km severozápadně od Sucre a táhne se podél uvedené silnice až za Ravelo. Tato oblast je snadno dostupná a byla opakovaně navštěvována mnoha sběrateli. Sběrem, ze kterého pochází typ, je WR477, jako S. losenickyana byly označeny sběry FR946a, HS1a, jako jeji var. nebo f. i sběry WR946, FR946, HS1-12. Rovněž v novější době byla S. vasqueziana var. losenickyana opakovaně sbírána mnoha sběrateli, snad dokonce častěji než kterýkoliv taxon rodu Sulcorebutia, z mnoha můžeme jmenovat sběry (označené jako S. losenickyana, případně její var. nebo f.) KA81, 83-87, 89, JD328, G25, 25a, 26, 103, 103a, 145-149, 151, 199-200, RH722-723, 725, 737-740, 742, 746, 1733-1738, JK55-57, 199-206, 322, 444. Místa nálezů jsou uváděna převážně z okolí silnice Sucre – Ravelo, podrobnější údaje se týkají Siquina, Ravelo, Ravelo – Alamos, Punilla, ale také Sucre, letiště, Cerro Chataquila a Ravelo – Ocuri včetně okolí Ravelo i Ocuri, v nadmořských výškách 2900 – 3950 m.

Poznámky
Celý příbuzenský okruh S. vasquezianaS. losenickyana je dobře vymezená skupina taxonů, jejichž areály na sebe navazují. Většina celé této oblasti se vztahuje k taxonu, který byl nejprve popsán W. Rauschem jako S. losenickyana. S celého příbuzenského okruhu představuje var. losenickyana vývojové centrum s různými odchylkami ve více znacích, ale jako druh byl tento taxon pojmenován později než jedna okrajová, úzce vymezená populace, S. vasqueziana. Proto musí být na úrovni druhu pro tento příbuzenský okruh použito jméno S. vasqueziana. V prvotním popisu nalezneme zmínku o vzácnosti tohoto taxonu, ale to se týká pouze vybrané hrubě otrněné formy, kterou W. Rausch vybral za typ svého popisu, a ta se vyskytuje mezi ostatními formami v populaci opravdu zřídka.

V popisu S. verticillacantha var. verticosior bylo jako naleziště uvedeno kromě Cordillera de Cochabamba ještě území mezi Sucre a Ravelo. Rovněž herbářová položka k této varietě založená F. Ritterem v Santiago de Chile je složená z položek z obou těchto nalezišť, přičemž jedna z položek z území mezi Sucre a Ravelo je údajně označená jako holotyp. Existuje tedy možnost, že var. verticosior je totožná s var. losenickyana, dostupné informace však nejsou jednoznačné.

Literatura

  • Augustin K., Gertel W., Hentzchel G., Sulcorebutia, Kakteenzwerge der bolivianischen Anden, p. 93, 2000
  • Brinkmann K.-H., Die Gattung Sulcorebutia, p.36, 1976
  • Lindner P., Přehled rodu Sulcorebutia Backeberg emend. Brederoo et Donald, Aztekia (mimořádné číslo), p. 82, 1982
  • Odehnal J., Slaba R., Rod Sulcorebutia – poznámky pod čarou, Kaktusy 37 / speciál 2, 2001
  • Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia, A Collector's Guide, p. 59, 1985
  • Slaba R., Sulcorebutia losenickyana s varietami, Kaktusy, 39: 34, 2003
  • Šeda V., Sulkorebucie z okolí Sucre, Kaktusy 35: 56, 1999

Pěstování
S. vasqueziana var. losenickyana roste dobře na vlastních kořenech, nároky na pěstování se nijak neliší od podobných druhů tohoto rodu. U pravokořenných rostlin narůstají přednostně mohutné řepovité kořeny, růst těla je nejprve pomalý. Po naroubování více kvetou, ztrácejí však svůj přirozený vzhled a vytvářejí postupně podstatně mohutnější trsy.

Text: Otakar Šída
Foto Pavel Pavlíček ve sbírce Václava Šedy
 

Text do Atlasu kaktusů 2004 – Lophophora fricii je velmi oblíbenou rostlinou v našich sbírkách. Třeba máte nějaké připomínky, vlastní zkušenosti, názory – rádi je přijmeme a možná i do výsledného textu zapracujeme. Napište do redakce nebo autorovi – a to samé i v dalších “předběžně” publikovaných textech. A za to předem díky – redakce Atlasu kaktusů, pavlicek@chrudim.cz
Pavel Pavlíček
e-mail:
pavlicek@chrudim.cz