Fibonacci – Pavlíčkovo pozorování
(číselná řada 1; 2; 3; 5; 8; 13; 21; 34 ...)
Zdá se, že Fibonacciho posloupnost je v říši kaktusovitých přírodou uplatňována překvapivě důsledně. Osobně jsem došel k závěru, že mnoho znalců těmto konstantám prostě nemůže uvěřit, proto při popisech – pokud si dají tu práci a žebra spočítají – napíší raději: počet žeber 13, zřídka 12 nebo 14. Považují totiž za nepravděpodobné, aby se tyto odchylky směrem nahoru či dolů nevyskytovaly.

A nyní pozor! Tvrdím, že neexistuje např. Stenocactus coptonogonus, a to ani v přírodě, ani ve sbírkách, který by měl jiný počet žeber, než 13. Pravděpodobnost, že naleznete rostlinu s jiným počtem žeber, je stejná, jako že naleznete kristátní formu (tedy netvrdím že neexistuje, ale zatímco jsem u tohoto druhu kristátu viděl, 14 žebernou rostlinu nikoliv). Tato pravidelnost u koptonogonů mne natolik fascinovala, že už po několik let, vždy když Stenocactus coptonogonus vidím, žebra počítám.

Nedávno jsme s Vladimírem Zatloukalem připravovali popis nového nálezu – Thelocactus rinconensis subsp. palomaensis. V porovnávací tabulce, kterou zpracoval Vláďa se opět objevilo to známé “žeber (12) 13 (14). Rozhodl jsem se prověřit počet žeber na fotografiích, které jsem na místě 2 roky po sobě pořizoval. Považte! – žádná rostlina na pozorované lokalitě neměla jiný počet žeber než 13.

Prověřil jsem pak fotografie dalších rostlin, které jsem fotil pohledem svrchu. Prošel jsem asi 50 fotografií, ne na všech ovšem bylo možné žebra spočítat. Výsledek byl natolik překvapující, že jsem neuvěřil sám sobě a počítal ještě jednou.

Obr. 556: Strombocactus_disciformis subsp. jarmilae   Obr. 558: Strombocactus_disciformis subsp. jarmilae

obr. 558 a 556 - Strombocactus disciformis subsp. jarmilae - žebra do dvou protichůdných spirál - 8/13

Obr. 497: Obregonia denegrii   Obr. 495: Obregonia denegrii
     
Obr. 496: Obregonia denegrii   Obr. 491: Obregonia denegrii

obr. 497, 496, 495, 491 - Obregonia denegrii - dvě spirály, -  8/13 žeber

obr. 485: Mammillaria sp. aff. compressa   Obr. 456: Stenocactus spec.

obr. 485 - Mammillaria sp. - jakási compressa - 13 žeber
obr. 456 - Stenocactus sp. - 34 žeber (zapadá do řady 13 + 21)

Obr. 441: Encephalocarpus strobiliformis   Obr. 426: Pelecyphora asseliformis

obr. 441 - Encephalocarpus strobiliformis - 13 žeber
obr. 426 - Pelecyphora asseliformis - 13 žeber

Obr. 392: Thelocactus matudae   Obr. 380: Thelocactus hintonii
     
Obr. 377: Thelocactus hintonii   Obr. 376: Thelocactus hintonii

obr. 392 - Thelocactus matudae - 13 žeber
obr. 380, 377, 376 - Thelocactus hintonii - 21 žeber

Co se týče okruhu rostlin kolem Thelocactus rinconensis, který se momentálně snažím podrobnějším studiem v přírodě pochopit, došel jsem k zjištění, že T. rinconensis subsp. rinconensis má klasicky 13 žeber.

Viděl jsem v italském časopisu na fotografii poněkud zvláštní rostlinu HO 238, kterou fotografoval pan Hofer u Ramos Arizpe (Coah.). U ní jsem napočítal 21 žeber. Pan Hofer mi na dotaz k přesném místu, kde rostlinu nalezl neodpověděl. Kolem Arizpe se jistě budu ještě pohybovat, vynasnažím se Hoferovy T. rinconensis najít.

Ve světle výše hodnocených pozorování docházím téměř k přesvědčení, že u Arizpe (na lokalitě HO 238) se nacházejí všechny T. rinconensis s konstantním počtem 21 žeber, a tedy že se v okruhu T. rinconensis jedná o nový taxon. Tvrdím totiž, že i když počet žeber nebyl v minulosti pro popis nových druhů zcela zásadní, pak právě pro okruh T. rinconensis jsou tato pozorování natolik fascinující, že konstantní počet žeber při stanovení taxonu respektován být musí.

Pro další informace se podívejte na násleující příspevek:
 
Pro hlubší studium matematické řady si klikněte na:

Pavel Pavlíček
e-mail:
pavlicek@chrudim.cz