Zdá se, že Fibonacciho posloupnost je
v říši kaktusovitých přírodou
uplatňována překvapivě důsledně. Osobně
jsem došel k závěru, že mnoho znalců těmto
konstantám prostě nemůže uvěřit, proto při
popisech – pokud si dají tu práci a žebra
spočítají – napíší raději: počet žeber
13, zřídka 12 nebo 14. Považují totiž za
nepravděpodobné, aby se tyto odchylky směrem
nahoru či dolů nevyskytovaly. A nyní pozor!
Tvrdím, že neexistuje např. Stenocactus
coptonogonus, a to ani v přírodě, ani ve
sbírkách, který by měl jiný počet žeber,
než 13. Pravděpodobnost, že naleznete rostlinu
s jiným počtem žeber, je stejná, jako že
naleznete kristátní formu (tedy netvrdím že
neexistuje, ale zatímco jsem u tohoto druhu
kristátu viděl, 14 žebernou rostlinu nikoliv).
Tato pravidelnost u koptonogonů mne natolik
fascinovala, že už po několik let, vždy když
Stenocactus coptonogonus vidím, žebra
počítám.
Nedávno jsme s Vladimírem Zatloukalem
připravovali popis nového nálezu – Thelocactus
rinconensis subsp. palomaensis. V
porovnávací tabulce, kterou zpracoval Vláďa
se opět objevilo to známé “žeber (12) 13
(14). Rozhodl jsem se prověřit počet žeber na
fotografiích, které jsem na místě 2 roky po
sobě pořizoval. Považte! – žádná rostlina
na pozorované lokalitě neměla jiný počet
žeber než 13.
Prověřil jsem pak fotografie dalších
rostlin, které jsem fotil pohledem svrchu.
Prošel jsem asi 50 fotografií, ne na všech
ovšem bylo možné žebra spočítat. Výsledek
byl natolik překvapující, že jsem neuvěřil
sám sobě a počítal ještě jednou.
obr. 558 a 556 - Strombocactus
disciformis subsp. jarmilae -
žebra do dvou protichůdných spirál - 8/13
obr. 497, 496, 495, 491 - Obregonia
denegrii - dvě spirály, - 8/13 žeber
obr. 485 - Mammillaria sp.
- jakási compressa - 13 žeber
obr. 456 - Stenocactus sp. - 34 žeber
(zapadá do řady 13 + 21)
obr. 441 - Encephalocarpus
strobiliformis - 13 žeber
obr. 426 - Pelecyphora asseliformis - 13
žeber
obr. 392 - Thelocactus
matudae - 13 žeber
obr. 380, 377, 376 - Thelocactus hintonii -
21 žeber
Co se týče okruhu rostlin kolem Thelocactus
rinconensis, který se momentálně snažím
podrobnějším studiem v přírodě pochopit,
došel jsem k zjištění, že T.
rinconensis subsp. rinconensis má
klasicky 13 žeber.
Viděl jsem v italském časopisu na fotografii
poněkud zvláštní rostlinu HO 238, kterou
fotografoval pan Hofer u Ramos Arizpe (Coah.). U
ní jsem napočítal 21 žeber. Pan Hofer mi na
dotaz k přesném místu, kde rostlinu nalezl
neodpověděl. Kolem Arizpe se jistě budu
ještě pohybovat, vynasnažím se Hoferovy T.
rinconensis najít.
Ve světle výše hodnocených pozorování
docházím téměř k přesvědčení, že u
Arizpe (na lokalitě HO 238) se nacházejí
všechny T. rinconensis s konstantním
počtem 21 žeber, a tedy že se v okruhu T.
rinconensis jedná o nový taxon. Tvrdím
totiž, že i když počet žeber nebyl
v minulosti pro popis nových druhů zcela
zásadní, pak právě pro okruh T.
rinconensis jsou tato pozorování natolik
fascinující, že konstantní počet žeber při
stanovení taxonu respektován být musí.
- Pro
další informace se podívejte na
násleující příspevek:
-
- Pro hlubší studium matematické řady
si klikněte na:
|