„Fibonacci” byla přezdívka italského
cestovatele a matematika, který se ve
skutečnosti jmenoval Leonardo Pisano. Narodil se
roku 1170 a zemřel 1250 pravděpodobně v Pise.
Mnohé jeho práce se nedochovaly, ale dochovala
se nám kupodivu kniha “Liber abbaci”, díky
které se v naší kultuře rozšířili
arabské symboly pro číslice. Kromě jiných
matematických problémů popsal v knize
posloupnost, která je dnes je na jeho počest
pojmenována Fibonacciho posloupnost. Jedná se o
následující řadu čísel: 1,
2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89, 144, ...
ve které je každé další číslo součtem
dvou předchozích a kterou Fibonacci získal
jako řešení problému počtu množících se
králíků. Zdá se, že těmito čísly se
v přírodě řídí řada procesů.
Poprvé jsem o této posloupnosti slyšel od
RNDr. Jaroslava Záhory, když jsme uvažovali o
maximálním počtu žeber rostlin Echinofossulocactus
multicostatus. Maximální počet žeber
tohoto taxonu opravdu osciluje kolem čísla 144
(Bohata 2004).
Podívejme však se třeba na rod Lophophora,
konkrétně Lophophora williamsii. Již
záhy po vyklíčení nabývají rostlinky 5
žeber, tento počet si udržují v prvních
letech života a potom náhle (tedy náhle z
pohledu života rostliny) mění počet na 8,
tento počet si udržují řadu let. Některé
letité „williamsky” zvané
„pluricostaty” ustavují svůj počet žeber
dokonce na 13. Maximální
počet žeber mezi lophophorami dosahuje Lophophora
fricii, tento počet můžete již snadno
uhádnout sami - 21. Tohoto
„ustáleného“ počtu žeber dosahují
lofofory během svého vyvoje jaksi „skokem”.
Odchylky od popsaného vývoje počtu žeber u
lofofor jsou neobvyklé a mohou vznikat např.
když se rostlině špatně daří nebo má
zhoršené světelné podmínky. Zvláště
vzácné jsou podle pozorování
Vojty Myšáka rostliny, které mají počet
žeber o jedničku větší než bylo výše
popsáno, tedy třeba 6 nebo 9.
Další rod, který je na snadě uvažujeme-li
o počtu žeber a popsané číselné řadě, je
rod Astrophytum. Astrophytum myriostigma
má standartně 5 žeber, Astrophytum
asterias, ornatum a capricorne 8
žeber.
Samozřejmě je mnoho kaktusů, které se
Fibonacciho posloupností „neřídí”.
Rovněž se může jednat o náhodu, ale
upřímně řečeno: Existuje vůbec v přírodě
náhoda?
Jaroslav Bohata
Komentář Vojty Myšáka:
Myslím že převážná část kaktusů se
vyvíjí jako čtyřžeberné
při výsevu např A. myriostigma a
takřka okamžitě někdy dříve než si toho
stihneme všimnout přidá další páté
žebro. U lophophor je tato odchylka velice
vzácná, protože se jedná o mladou formu
která bude počet žeber zvyšovat vydrží
zřídkakdy delší dobu než dva roky. Podle
mých pozorování se jedná řádově o několik
promile případů.
Obvyklý vývoj je 5 – 8 – 13 –
21. Jak jsi psal že náhle se mění
počet žeber znamená hlavně že rostina
nezačne zvyšovat počet žeber o jedno ale hned
o více řeber v tomto stadiu mění rostlina
svůj vzhled a než dorostou žebra až
k úrovni země má rostlina zvláštní
rozpadlý (diffůzní) vzhled. Většina
dospělých starých rostlin má počet žeber 13
vzácně u L. fricii a nově i u L.
diffusa 21.
Zjistil jsem že mám nafocenou L. diffusu
z roku 1999 možná dvě od odbočky na Peňa
Miler z 21 žebry. Jinak bude
problém sehnat fotku kde bude vidět zřetelně 21
žeber. Zato mám nafocenou poměrně velkou s pěti
a šesti žebry.
Nevzácnější je podle mě počet 6
a 14.
Postupný popis a charakteristika
odchylek:
čtyři
žebra |
mladé rostlinky, velmi
vzácně a poměrně krátkodobě |
pět
žeber |
takřka všechny mladé
rostliny do tří centimetrů, vzácně u
Huizache i u starších a větších
rostlin |
šest
žeber |
u semenáčů jsem se s
tímto počtem ještě nesetkal,
většinou je pouze přechodný u
odnoží a nebo u roubovaných rostlin |
Sedm
žeber |
asi ze všech
nejčastější odchylka, někdy při
zhoršení podmínek růstu se sníží z
osmi a např. u Huizache je tento počet
dosti obvyklý |
Osm
žeber |
asi nejčastější
počet jak u rostlin ve sbírkách tak u
mladších rostlin v přírodě. |
Devět
žeber |
Vzácně u starších
rostlin |
Deset
žeber |
po sedmičce asi
nejčastější odchylka u starších
rostlin |
Jedenáct
a dvanáct |
vzácně nemám
napozorováno |
Třináct
žeber |
nejčastější počet
u starých rostlin |
Čtrnáct
žeber |
asi velice vzácně
ještě jsem neviděl, znám pouze z
doslechu |
Patnáct |
nepozoroval jsem |
Šestnáct |
často jako přechodný
stav k 21 |
Sedmnáct –
dvacet |
nemám napozorováno
někdy když mění rostlina počet
žeber ze 13 na 21
je těžké spočítat |
Dvacet jedna
žeber |
v kultuře velmi
vzácně u L.fricii (decipiens)
a obecně u větších starých a
převážně solitérních rostlin |
Více |
??? |
Pro
další informace doplněné fotografiemi
se podívejte na násleující
příspevek:
-
- Pro hlubší studium matematické řady
si klikněte na:
|