Výhodou výstavy v Rakovníku je, že se koná v klasické a prostorné školní budově gymnázia, která je výrazná na rohu rakovnického náměstí proti bráně s věží a lze snadno bezplatně zaparkovat. Již při příchodu, kolem oné brány, v níž je umístěno rakovnické muzeum (mimochodem stojí za shlédnutí a každému mohu doporučit, např. ohledně expozice nálezů s oppida Stradonice), bylo vidět návštěvníky, kteří mířili na náměstí a zastavovali u plakátů s upoutávkami na spoustu akcí.

Výstava kaktusů byla tedy snadno k nalezení i pro ty, kteří zde byli poprvé. Vstupné bylo lidové, tuším 15,- Kč za osobu. Samotná výstava byla umístěna ve velmi  prostorné místnosti. Po obvodu u oken byly umístěny sukulenty a to zásadně s označením jmenovkami. Množství sukulentů bylo opravdu veliké a estetický zážitek byl krásný. Uprostřed místnosti byly pyramidovitě instalovány skutečně ukázkové sbírkové rostliny kaktusů. Ty pak byly ještě při stěnách a to celkem důsledně odděleny sukulenty od kaktusů. Každý z kaktusářů čas od času absolvuje výstavy, takže zákonitě porovnává. Mohu s klidným svědomím říci, že sbírkové rostliny, které byly k vidění na výstavě v Rakovníku, patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl. Prostě kytky bez kazu, ve velkostech u sběratelů jednotlivců záviděníhodných. Tyto sbírkové rostliny pak byly naopak, až na některé výjimky, bez popisek, nebo byly popisky malé a vzhledem k umístění kaktusů nedostupné k přečtení. Z hlediska estetického však byla tato volba bez chyb a celkový dojem byl opravdu nádherný. 

Ve druhé, samostatné místnosti s první nepropojené a dostupné jen chodbou, byla burza květin. Tato volba, tj. oddělení výstavní a prodejní části, byla také velmi šťastná a to hned z několika důvodů. Jednak se rozložilo kvantum lidí, kteří výstavu navštívili, jednak nebyli návštěvníci  kochající se krásou květin na výstavě rušeni prozaickým chováním nakupujících a prodávajících. Na burze bylo velké množství jak kaktusů, tak sukulentů. A opět v porovnání s jinými burzami – byl zde výběr pro každého, nejen, co do druhů, ale i do velikosti a ceny. Dokonce i roubovaných rostlin byl dostatek a v cenách lidových. Obsluhující se v některých chvílích museli vypořádat s velikým návalem, ale zvládali to s klidem a ochotou. Nakupující jako všude – laická veřejnost, která se ptala na pro kaktusáře banální otázky (přesto se všem dostalo laskavé a správné odpovědi) a kaktusáři, vybírající klidně a pomalu, zvažující a vychutnávající. Ti druzí samozřejmě prošli celou nabídku, a obvykle si vybírali volnější okamžiky, kdy utichl nával. 

Nejsem si jist, zda jsem si vzal na nákup pinzetu, snad ano, ale každopádně jsem si (ač mnohokrát poučen) nevzal popisovaní tužku, abych při výběru z kaktusů, kde bylo souhrnně označeno jen množství kytek a nikoliv každá jednotlivě, mohl tužkou na květník dopsat přesný název. To vyřešil prodávající tím, že mi s důvěrou svěřil svou popisovaní tužku (nepochybně chrudimské provenience), abych mu ji po skončení nákupu vrátil. Kytky pak mi odkládal vzadu, abych si je pak převzal vcelku, navíc mi je sám naskládal do krabiček z umělé hmoty a dal do igelitových tašek, které byly (krabičky i igelitky) v ceně nákupu.

Jak jsem se již zmínil, návštěvníci byli rozděleni do oněch dvou kategorií – laici, kaktusáři. Proto také obdiv každé ze skupin patřil něčemu trochu jinému, laici mnohdy viděli toto poprvé a vnímali velmi krásu v obecnosti, kaktusáři oceňovali kvalitu kytek z pěstitelského hlediska a krásu, tak jak ji může vnímat jen kaktusář (s ohledem na charakter internetových novin a jejich čtenáře asi nemusím toto nijak blíže specifikovat). Vzhledem k tomu, že termín výstavy je volen na rakovnické posvícení, které je hojně navštěvováno, byla zde veřejnost zastoupena podle mého názoru výrazně více, než na jiných výstavách. Jistě to není na škodu a volba pořadatelů výstavy na tento termín je určitě šťastná.

Jednou z výhod této výstavy je, že je možno na vstupenku navštívit výstavu s přerušením, což jsme využili. Prošli jsme na náměstí běžné posvícenské atrakce, manželka dokonce nakoupila něco od textilu („co nikde jinde nemají“), ale odpoledne jsem již ve větším klidu výstavu znovu prošel a opět nakupoval.

Vytknout nelze této výstavě určitě nic. Otázkou je, zda i výstavní rostliny by měly být důsledně označeny, možná by to však estetickému dojmu ublížilo, kaktusář zase jistotu v označení ocení. Za zamyšlení možná stojí, zda na stále se opětující dotazy ohledně pěstování nenapsat na počítači dvě tři věty, ty zkopírovat na jednu stránku, vytisknout, stránku rozstříhat a dotazujícím odpovědi, resp. návody na pěstování, rozdávat – náklady by byly asi zanedbatelné a možná by další kaktusáři byli „chyceni“.

Nechci se tajit tím, že výstavou v Rakovníku jsme byli s manželkou nadšeni. Krásné kytky, velmi přátelské jednání všech organizátorů a prodávajících, dostatečně velké prostory, navíc slavnostní atmosféra lidí nastrojených na posvícení a krásné zářijové počasí. Nepochybuji, že příští rok budou rakovničtí stejně úspěšní  a já se hodlám určitě znovu zúčastnit. Pokud mohu doporučit – výstava v Rakovníku za návštěvu a možná i hezký výlet stojí.