Před rokem jsem si přečetla
knížku dr. Vilímkové „Učitelkou
v Peru”.Před 8 měsíci jsem se na základě
rozhovoru se svými kamarádkami Ilonou a
Eliškou, tehdy již zkušenými adoptivními
matkami peruánských dětí, stala madrinou
Ismaela, desetiletého q´eroského chlapce. A
před měsícem jsem se z Peru vrátila.
Samozřejmě že šlo o návštěvu našich
malých indiánů. A
samozřejmě, že jsem neletěla sama. Bylo nás
pět. Já, Ilona – naše tlumočnice do
španělštiny, Jájina, Eliška a její syn
Štěpán.
Po příletu do Cuzca jsme se
sešli s Vladimírem, peruánským studentem,
který s dr. Vilímkovou spolupracuje v rámci
Nadačního fondu Inka. Druhý den jsme si
pronajali minibus i s řidičem a vydali se do
Paucartamba, města vzdáleného asi 80 km od
Cuzca. Zde žijí a studují děti, které jsou
podporovány přes NF Inka. Některé bydlí u
svých příbuzných, naše děti mají
k dispozici 2 domky, které jim postavili muži
z q´eroských vesnic. Rodiče těchto dětí
žijí vysoko v Andách a chovají lamy,
prodejem jejichž vlny si zajišťují obživu.
Jelikož jsme se chtěli
s dětmi sblížit a současně s nimi
poznávat krásy jejich země, naplánovali jsme
si program na 3 dny a nutno říct, že jsme si
to náležitě užili. Nadchlo nás např.
koupání v jednom z pramenů Amazonky,
pozorování papoušků a opic v džungli,
chutnalo nám jídlo připravené v místních
jídelnách a restauracích, děti vypily litry
Inka koly a my mnoho lahví výborného
místního piva a mnoho šálků čaje z koky.
Navštívili jsme také horskou
vesnici Kallacancha. Tady jsme se setkali se
spoustou krásných dětí, se kterými jsme
poseděli na hřišti uprostřed vesnice a
kterým Vlady vysvětloval, že když se budou
dobře učit, můžou později také získat
svoje madriny a jít studovat do Paucartamba, kde
je i střední škola a případně na Universitu
v Cuzcu. Já osobně doufám, že mezi těmi
pilnými bude taky ten krásný chlapeček, co se
mi tak líbil. Proč bych nemohla místo jednoho
mít v Peru kluky dva.
Tři dny utekly hrozně rychle
a jelikož na nás čekal další program,
nezbylo než se rozloučit.
V následujících dnech jsme
se připojili k turistům, kteří v hojném
množství navštěvují Machu Picchu,
Ollantaytambo, Tambo Machay a další. Bylo to
krásné, ale už teď je nám jasné, že až
příští rok do Peru zase přiletíme,
strávíme s dětmi mnohem víc času.
Když jsme se v Paucartambu
loučili, ptal se Ismael, kdy zase přiletím.
Tehdy jsem musela říct, že nevím. A netušila
jsem, že tak brzo vědět budu.
Takže
nashledanou za rok, Zina.
|