Návštěva v Peru
Před rokem jsem si přečetla knížku dr. Vilímkové „Učitelkou v Peru”.Před 8 měsíci jsem se na základě rozhovoru se svými kamarádkami Ilonou a Eliškou, tehdy již zkušenými adoptivními matkami peruánských dětí, stala madrinou Ismaela, desetiletého q´eroského chlapce. A před měsícem jsem se z Peru vrátila. Samozřejmě že šlo o návštěvu našich malých indiánů.

A samozřejmě, že jsem neletěla sama. Bylo nás pět. Já, Ilona – naše tlumočnice do španělštiny, Jájina, Eliška a její syn Štěpán.

Sídlo nadačního fondu v Paucartambu

Po příletu do Cuzca jsme se sešli s Vladimírem, peruánským studentem, který s dr. Vilímkovou spolupracuje v rámci Nadačního fondu Inka. Druhý den jsme si pronajali minibus i s řidičem a vydali se do Paucartamba, města vzdáleného asi 80 km od Cuzca. Zde žijí a studují děti, které jsou podporovány přes NF Inka. Některé bydlí u svých příbuzných, naše děti mají k dispozici 2 domky, které jim postavili muži z q´eroských vesnic. Rodiče těchto dětí žijí vysoko v Andách a chovají lamy, prodejem jejichž vlny si zajišťují obživu.

Jelikož jsme se chtěli s dětmi sblížit a současně s nimi poznávat krásy jejich země, naplánovali jsme si program na 3 dny a nutno říct, že jsme si to náležitě užili. Nadchlo nás např. koupání v jednom z pramenů Amazonky, pozorování papoušků a opic v džungli, chutnalo nám jídlo připravené v místních jídelnách a restauracích, děti vypily litry Inka koly a my mnoho lahví výborného místního piva a mnoho šálků čaje z koky.

koupání v řece

Navštívili jsme také horskou vesnici Kallacancha. Tady jsme se setkali se spoustou krásných dětí, se kterými jsme poseděli na hřišti uprostřed vesnice a kterým Vlady vysvětloval, že když se budou dobře učit, můžou později také získat svoje madriny a jít studovat do Paucartamba, kde je i střední škola a případně na Universitu v Cuzcu. Já osobně doufám, že mezi těmi pilnými bude taky ten krásný chlapeček, co se mi tak líbil. Proč bych nemohla místo jednoho mít v Peru kluky dva.

Tři dny utekly hrozně rychle a jelikož na nás čekal další program, nezbylo než se rozloučit.

Vladimír vysvětluje…

V následujících dnech jsme se připojili k turistům, kteří v hojném množství navštěvují Machu Picchu, Ollantaytambo, Tambo Machay a další. Bylo to krásné, ale už teď je nám jasné, že až příští rok do Peru zase přiletíme, strávíme s dětmi mnohem víc času.

Když jsme se v Paucartambu loučili, ptal se Ismael, kdy zase přiletím. Tehdy jsem musela říct, že nevím. A netušila jsem, že tak brzo vědět budu.

Takže nashledanou za rok, Zina.