Ahoj,
včera jsem objevil cosi kvést, teda skoro odkvétat. posílám
foto. Měl jsem snad 20 let trs Trichocereus schickendanzii
(aspoň jsem si to myslel), původně jsem si to od někoho
přinesl na roubování, ale pak začal odnožovat, tak jsem
to nechal, že třeba časem zkrásní a vykvete. Nestalo se
tak. Kytka byla, pravda, poněkud jemnější a drobnější,
než jiné podložky, ale tomu jsem váhu příliš nepřikládal. Až
před 2 lety mě došla trpělivost a já celý trs rozkudlal,
že na to přece jen naroubuji (což se u části stalo). Pár
jich zůstalo pro strýčka příhodu a včera nevěřím svým
očím, jeden sloupeček kvete! Tušil jsem, že schickendanz
kvete bíle, hned jsem šel do knížky, a taky že jo. Tak
nevím.
Je to náhodička, že, čekat 20 let na květ a pak dílem
přírody a taky mimořádnými podmínkami, ve kterých letos
kytky mám, to vykvete. Asi by to mohl být nějaký hybrid s
Lobivií, nebo že by Lobivie sama??
Zdraví
Václav Šeda
Nazdar,
tak jsem rád, že nejsem mezi pomýlenými, kteří pěstovali
schickendantze a pak se z toho vyklubala Lobivia
grandiflora, sám. I když vlastně nikdy jsem sám
nebyl. Poprvé jsem se s touto záměnou setkal asi před 15
lety, kdy jsem přebíral zbytky jedné sbírky z pozůstalosti
po jednom hradeckém kaktusáři. Byly řádně přebrané,
kytky nic moc a mezi nimi taky tři Tr. schickendantzii.
Teda podle jmenovek. Dva stejní, třetí trochu jemnější.
Asi změnou podmínek se stalo, že ty dvě stejné rostliny následujícího
roku vykvetly předpisovými bílými květy. Třetí
rozkvetla až o rok později, ale červeně. Zapátral jsem v
literatuře a změnil jmenovku na tehdy Helianthocereus
grandiflorus.
Pak jsem si taky z jednoho zájezdu přivezl v té době vzácný
Echinocereus lindsayi, podle pěstitele roubovaný na
schickendantzovi s tím, že ho mám časem přeroubovat, že
to není zrovna věčná podložka. Nedošlo k tomu, roub mi přes
zimu odešel, podnož zůstala a na jaře vyhnala odnož. Vůbec
netuším, proč jsem ji hned po zimě nevyhodil. Později těch
odnoží bylo víc a asi před čtyřmi lety ten trs najednou
vykvetl. Šesti květy, samozřejmě červenými. Takže další
- tentokrát už Lobivia - grandiflora.
Fakt je, že v těle jsou oba druhy hodně podobné, oba
dost variabilní, takže se spletou velice snadno a určitě
bych si bez květu netroufl určit, o co jde. Ale když
kvetou, jsou nádherné oba.
Takže tolik k té fotce. A už jen drobná poznámka.
Semena klíčila báječně, doufám, že výsevy odchovám úspěšně
a podaří se mi pak kaktusy rozšířit tam, kde budou vítané.
Zdraví
Honza Čáp
cap.jan@volny.cz
|
