Podivné léto je už za námi, a my i kaktusy se společně těšíme na slunečný podzim. Zatím to vypadá dobře, takže začátkem září chystám mohutnou zálivku doplněnou o hnojivo
„Plod a květ“, které umožní dobrou přípravu rostlin na zimu, do vody přidám i přípravek proti škůdcům, a to v preventivní koncentraci, do zálivky pro drobnější semenáčky přidám i některý z přípravků proti plísním.
O prázdninách jsem také hodně fotografoval. Harddisk mého
kompjůtru mi však zlomyslně zkolaboval, a tak jsem jen mohl
zalitovat, že díky své lenosti jsem nezálohoval…
Sukulentní
bonsaje (40)
Ficus sp. PV 361. Předem se omlouvám, že text k obrázku této
rostliny bude mimořádně stručný. Nic moc o ní nevím, jen že
pochází z jižní Afriky. Koupil jsem ji v roce 1999
od Petra Pavelky jako semenáček s upozorněním, že se z ní
časem vyklube pěkný kaudiciformní kousek. Po třech letech se
tak stalo a dnes je již dobře vidět, jak pomalu ale jistě
zraje do krásy. Poslední dvě zimy mě přesvědčily, že s tímto
fíkusem mohu zacházet stejně „nešetrně“, jako s mexickým
Ficus petiolaris ssp. palmeri, o kterém byla řeč
v minulém vydání I. N. Cact.cz…
Oploceným
Mexikem 29
Je středa 26. září. Vstává- me pozdě. Nad námi je jasno.
Společnými silami vaříme kávu a ranní polévku. Takový
blahobyt žaludek dva dny nezažil. Oblékáme čisté prádlo
na humusová těla. Přírodní koupelnu jsme nenašli. Smrdíme
si navzájem. Zastavujeme v Rodeu. Městečko kolem hlavní
silnice. Domy jsou jakoby nedostavěné, ale to je problém většiny
oblastí Mexika. Dokud není dům dostavěný, není zkolaudovaný
a neplatí se z něj daň. V supermarketu doplňujeme
zásoby. Ploty kolem cesty jsou posety volebními nápisy. Jako
u nás. Dejte nám svůj hlas! Přesvědčit a zblbnout. A pak
se nedivte…
Ceropegia Velmi zajímavé úponkovité asclepiadacee z tropické
a subtropické Afriky; mají na tenkých lodyhách dužnaté
listy a kvetou podivnými, jako kočárová svítilnička
formovanými květy. Jen málo druhů jest choulostivějších,
většinou rostou velmi snadno a podobné druhy, jako Woodii
a debilis, neváhám prohlásiti za nejtrvanlivější
amplové rostliny, jaké existují. Při amplových kytkách je
obyčejně zalévání nejnesnadnější věcí; v pokoji
se při tom vodou vše kolem zastříká, mnohdy se ample
zapomene zalíti, takže je ubohá kytka v pánu. To je u
ceropegie takřka vyloučeno. Zapomene-li se snad na ni a není
zalita týden, čtrnáct dnů nebo i měsíc, nic nevadí, kytka
je pořád ještě zdráva a živa…
Tak nevím, řečeno s panem Vančurou „tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným“. Chvíli třiceti-
stupňová vedra a o pár dní později aby si člověk na alespoň
20°C zahříval teploměr vlastním dechem. No nic, pár kaktusů ve skleníku zakvetlo, takže je naštěstí o čem psát.
Echinocereus subinermis se vyznačuje velmi atraktivními – a pro tento rod docela neobvyklými – sytě žlutými květy. Ty vyrůstají poblíž vrcholu rostliny a plně rozevřené mají šířku až 120 mm, čímž zcela zakrývají vlastní
stonek…
Lobívie z mé sbírky
(9)
Lobivia haematantha
(2) Tento díl pro mě bude docela oddychový. Jemněji
otrněné variety Lobivia haematantha jsou obecně uznávány
čtyři, z nich dvě (amblayensis a chorrillosensis)
jsem vyséval až letos, takže je zatím ukázat nemohu a zbývající
dvě jsou notoricky známé. Oplývají nádhernými květy,
proto jim věnuji celý díl, abyste se mohli kochat krásou
jejich květů, které mohou mít jakýkoliv odstín od bílé přes
žlutou, oranžovou, červenou až po fialovou. Tou první je
varieta densispina. Rostliny jsou často hodně podobné Lobivia
(chcete-li Echinopsis) aurea var. quinesensis
a tak se mi stalo, že jsem tento taxon vysel (zdroj radši
nebudu jmenovat) a vylezlo i toto. …
