24. 3. 1998 – šestý den - úterý. Když
jsem se ráno probudil, tak jsem fotil východ slunce, zase
jiná krása, vaříme polívku a pokukujeme za železnou bránu,
kde Pavel našel s Liborem velmi zajímavou formu bradaté
Lophophora williamsii, ale…
 |
Lophophora williamsii
To ale právě přijíždí rančer s malým
náklaďákem a velikánským psem v kleci na korbě a na
naše prosby, zda by jsme nemohli kousek za ohradu kategoricky
oznamuje ne. Ať si trhne nohou.
 |
Astrophytum niveum
Kolem fotíme krásné , Epitelantha,
Hamatocactus. Jedeme dál údolím a fotíme velmi rozsáhlé
porosty Echinocactus horizontalonius, kluci našli pod
microondou na levý straně nudální Astrophytum niveum.
Vracíme se pomalu zpět a vylézáme na okolní skály. Všude
hrozné horko, skoro žádné Ariocarpus, jen suché
(zmrzlé) mrtvolky, ani jedna lofofóra a strašný horko.
 |
Astrophytum niveum
Trošku jsem byl tím vychvalovaným údolím
zklamán, ale při příští návštěvě se to napraví. Ono
člověk si v Mexiku nesmí moc vymýšlet, nesmí si dělat
moc velký naděje, je nutný se smířit s tím co mu přírodu
nabídne, je třeba v sobě najít tu pokoru k tomu
všemohoucnu. Kolem na skalách se to všude vrtí a chřestí,
ale jsou to mrchy, nechcou se ukázat, a tak jsem se těšil,
že si nějakého vyfotím.
 |
Coryphantha poselgeriana var.
valida
Při výjezdu z města nás „přepadne
fytopolicie“ a provádí podrobnou kontrolu auta. Kytky
nekopeme, svědomí čisté. Kontrola dopadá dobře, ale my
se dozvídáme, že údolí je prohlášeno za rezervaci a že
je do ní vstup bez povolenky zakázán, ptali se nás jestli
máme povolení na fotografování, byli jsme s toho
trochu konsternovaní a když jsme se ptali, kdo by nám to
povolení mohl vystavit, tak taky byli paf. Věnovali jsme jim
každému doutník a z úsměvem jsme se rozloučili, ale
je vidět, že pohyb po Mexiku bude čím dál tím
komplikovanější.
 |
Ariocarpus fissuratus
Ale k těm doutníkům, v Mexiku
jsou doutníky, cigára a podobně považovány za poměrně
velkou vzácnost a tak, když někomu darujete „puro“ tak
mu tím prokazujete čest. Staříci si ho ani za nic nezapálí,
snad si ho schovávaj na „lepší časy“, jsou velmi ostýchaví,
zatím co důstojníci armády na protidrogových kontrolách
jsou poněkud míň ostýchaví, jeden si po úspěšné
kontrole o něj dokonce řekl, ale poděkoval.
 |
Grusonia bradtiana
Z Cuatro Cienegas jsme pokračovali dále
na sever, směr americká hranice a městečko Acuňa. Motáme
se mezi vesničkami, které nejsou na mapě. Cesta je daleká
a tak se snažíme najít místo na spaní, je tma a všude
kolem jsou domky, povrchové doly na něco, na mapě není nic
a tak jezdíme od čerta k ďáblu, až nakonec spíme na
nějaké haldě, campujeme až kolem 23.00 hod, kolem jsou všude
světýlka domků, okolo štěkají psi, ale nám už je všechno
jedno.
Pokračování příště…
část
1. | 2. | 3. |
4. | 5. |
6. | 7.
|
