21. 3. 1998 – Třetí den - sobota. Ráno bylo
uplakané a čekal nás problém – najít naleziště
strongylogón. Po krátkém bloudění a návštěvě jedné
fantastické vesničky jménem Abrego, kde jsme poprvé viděli
stroj na mletí kukuřice, jsme naleziště strongylogón našli.
Poznal jsem to podle okolní vegetace, prostě jsme to v noci
o pár kilometrů přejeli. Ono je podstatný rozdíl něco
hledat ve dne a něco jiného za tři roky hledat potmě a v
dešti, když není vidět okolí.
Teplota byla okolo 17 stupňů, bylo zamračeno, vysoká vzdušná
vlhkost. Ale kytičky jsme našli, nafotili a vraceli se zpět
do Qudalcazáru. Navštívili jsme opět onoho pána co tam má
obchod s koženými výrobky, nakoupili jsme kapsičky na nože,
vyfotili kostel a tradá ven z městečka. Při průjezdu náměstím
se mi vybavily vzpomínky a minulou cestu a na velkolepou
oslavu na tomto náměstíčku.
Při cestě zpět jsme měli „přesné“ údaje o nalezišti
Turbinocarpus schwarzii se světlým trnem včetně plánku od
našeho kamaráda Pavla M., ale bohužel, nenašli jsme nic. Měly
růst tři metry vedle silnice, ale kamarádi, kteří je tam
za týden našli, říkali že to bylo dvacet metrů. Našli
jsme nové naleziště Astrophythum myriostigma var.
strongylogonum a několik krásných burser, ale to pro co
jsme tam jeli, to jsme nenašli. Tak jsme se opět vydali na
průzkum 4 km před El Nuňez a vjeli jsme poměrně vysoko do
terénu.
Byla tam spousta krásných kytek, je tam velmi mnoho burser,
tedy keřovitých Bursera fagaroides s malým lístečkem s červeným
i žlutým kmínkem. Až tady jsem pochopil zajímavý způsob
přírůstků burser. Letošní zima v Mexiku byla velmi zlá
a byly poměrně velké mrazy. Okolo dálnice je spousta
namrzlých, anebo úplně zmrzlých Myrtilocactus
geometrizans, Opuntia sp. atd. Taky bursery dostaly svoje. A
tak se mi zdá, že tenké větvičky uschnou v období sucha,
ale spíše omrznou v zimě a tím dopomáhají rostlině k
typickému ztlustlém tvaru. Kopce tam jsou porostlé Yucca
sp., Echinocactus platyacanthus a na úpatí kopců rostou
Anicstrocactus uncinatus,
 |
Thelocactus hexaedrophorus
Thelocactus hexaedrophorus s růžovým květem (ale i takřka
bílým), Astrophythum myriostigma, pektinátní
echinocereusy.
 |
Pektinátní echinocereusy
Odpoledne sjíždíme s kopců dolů na Entrnque Huizache, jíme
a pokračujeme směrem na Matehualu. V městě provádíme nákup,
prohlížíme nezbytnou katedrálu na náměstí. Potom jedeme
hledat místo na spaní. Rozhodli jsme se, že budeme spát někde
nad nalezištěm Ariocarpus fissuratus var. hintonii a vracíme
se pár kilometrů zpět. Je to hned další odbočka za Las
Palmas. Najíždíme na hroznou cestu a vyjíždíme vysoko do
kopců, ale ejhle ona byla sobota a z nedaleké haciendy bylo
slyšet hudbu a navíc nás objevili vesničani, kteří se
vraceli z fiesty.
 |
Agave striata
No nezbylo nám nic, než se vydat dál. V noci bez mapy jsme
jeli podle čichu, sjeli jsme z kopců, ale nemohli jsme se
dostat zpět na silnici, jezdili jsme sem a tam a pořád nějaká
překážka, ale nakonec jsme se nějak vymotali a pomocí
domorodců jsme nabrali správný směr. Projeli jsme opět
Matehualou (tou jsme potom jeli ještě několikrát) a vydali
se hledat nějaké nocoviště.
Pořád jsme nemohli najít to pravé místo, ale kolem 23
hodiny jsme ho našli, rozdělal jsem oheň ze suchých opuncií
a cereusů a vařili jsme polívku. Po úspěšném nakrmení
jsme zalehli. Spíme blízko nějakých chalup, psi štěkot
se ozývá ze všech stran, ale nám to nevadí.
Pokračování příště…
část
1. | 2. | 3.
|
