Ceropegia

Velmi zajímavé úponkovité asclepiadacee z tropické a subtropické Afriky; mají na tenkých lodyhách dužnaté listy a kvetou podivnými, jako kočárová svítilnička formovanými květy. 

Jen málo druhů jest choulostivějších, většinou rostou velmi snadno a podobné druhy, jako Woodii a debilis, neváhám prohlásiti za nejtrvanlivější amplové rostliny, jaké existují. Při amplových kytkách je obyčejně zalévání nejnesnadnější věcí; v pokoji se při tom vodou vše kolem zastříká, mnohdy se ample zapomene zalíti, takže je ubohá kytka v pánu. To je u ceropegie takřka vyloučeno. Zapomene-li se snad na ni a není zalita týden, čtrnáct dnů nebo i měsíc, nic nevadí, kytka je pořád ještě zdráva a živa. A naopak zase i přechodné přelití také snese. Proto je nesprávné tvrzení, že ceropegie je jakožto „teplodomá” květina nevhodnou pro světnice a že musí žíti pouze ve vlhkém a hodně teplém skleníku. 

Teplota 8-12 °C, tedy méně než mívá obytný pokoj, jest pro ceropegie úplně dostatečnou. V zimě se mírně zalévají, v létě se chovají v polostínu při hojnosti svěžího vzduchu. Vyžadují zemi listovku s pískem a hlínou, jakož i drenáž. Rozmnožují se snadno řízky. Ve světnicích mohou se pěstovati na drátěných stojánkách podoby koulí, deštníku apod., nebo v amplích. Choulostivější jsou C. Sandersinii, C. hibrida a C. stapeliiformis.

C. Stapeliiformis Haw. Je z nejzajímavějších, zvláště když může býti vysázena v teplém skleníku. Má dužnatý, uzlovitý stonek, který se k vrchu stále úží až vláknitě; při tom je podivně hadovitě kreslený, špičkou se zarývá do země a zase obloukem vychází. Květy tohoto druhu jsou až 5 cm dlouhé.

C. Sandersonii Dense, se srdčitými a na stonku řidce posázenými lístky, má velmi podivné, až 7 cm dlouhé zelené květy

C. Hibrida N.E. Br. Jest míšencem mezi C. Sandersonii a C. similis. Na dužnatém stonku jsou velmi drobné listy a květ je 6 cm dlouhý.

C. debilis N.E.Br. Má štíhlé, až 1 m dlouhé a při to 1 mm silné větvičky s čárkovitými listy. Květy jsou malé

a černočervenavé.

C. Barkleyi Hook. Fil. Má hlíznatý oddenek, větve štíhlé, listy vstřícné a dužnaté, až 5 cm dlouhé. Květy jsou zelenopurpurové.

C. dichotoma Haw. Má rovný článkovitý stonek v síle tužky, listy úzké a malé. Květy vycházejí z paždí opadlých listů a bývá jich několik pohromadě.

C. Woodii Schl. Je rozkošný plazivý druh s tenkými lodyžkami, na kterých jsou hustě malé, srdcovité, tlusté a tvrdé lístky, krásně bíle mramorované, jako listy cyclamen. Na uzlech tvoří se maličké hlízky. Květy jsou malé, ale objevují se hojně skoro po celý rok. Druh tento jest v amplích trvanlivý a krásně se vyjímá vysázený a plazivý mezi jinými rostlinami.

Ceropegia stapelii. Dá se rozmnožovati též tím způsobem, že se položí vodorovně na písek, načež spodní stranou zakoření a vyžene výhonky.