Znovu kauza ZEOLIT

Svého času jsme se rozepisovali o použití zeolitu v substrátu. Možná, že Vás bude zajímat pár řádků, které mi svého času poslal přítel Miroslav Luňák:

Nazdar Pavle, 
reaguji na ten článeček o zeolitu. Ja mám dobré zkušenosti při dodržování určitých podmínek. Ale od začátku. V prvním pořadí záleží na tom, z ktorého naleziště zeolit je. Ono totiš zeolitů je spousta. Podstatnou součástí toho mojeho zeolitu je krystalický hydrátovaný alumosilikát alkalických kovů a kovů alkalických zemin (Ca, K, Na, Mg) nazývaný klinoptilolit.

Struktura klinoptilolitu je založená na trojrozměrnej kostře složené z tetraedrov (SiO₄)^4- navzájem pospojovaných přes atomy kyslíka, pričemž část atomů křemíku je nahrazena atomami hliníku (AlO₄)^5-. Takto sa vytváří charakteristická prostorová struktura s velmi velkým výskytem dutin, propojených do drobných kanálků, v kterých jsou uloženy katióny kovů nebo molekulami vody. V těchto kanálcích se můžou zachytávat látky tuhého, kapalného a plynného skupenství. Rozměry kanálků jsou dostatočně velké na to, aby do nich mohli vniknout molekuly o rozmeroch několika desetin nanometru a absorpovali sa.Celkový objem těchto dutých prostorů je 24 - 32 %. Tak tohle používám já. 

Po jednoduchém zhrnutí s vynechaním chemie to zní asi takhle:
Název materiálu             Přírodní zeolit
Chemický název            Hydratovaný alumosilikát alkalických kovů a kovů alkalických zemin
Minerální forma              Klinoptilolit
Struktůra                       Tektosilikát
Empirický vzorec           (CaK₂Na₂Mg)₄Al₈Si₄₀O₉₆.24H₂O 

(to všechno jsou moudré slova ne z mojí hlavy, mě to vysvětlovali několikrát, ale chemie není moje parketa)

Tak a teď jednoduše:
Když použiji neupravený zeolit a když to moc hnojíš, rychle to zasolíš, protože tam dochází k výměně iontů a všechno leze ven a udusíme výsev. Když použiji aktivovaný zeolit a pomocí HCl ho regeneruji, nahradím ionty sodíka vodíkem, potom jde vápník dovnitř a vodík ven. To je dobré. Tak a jsme u jedné zásadní věci. Odkud je zeolit (já mám svůj zdroj přímo u pramene),  jaká je jeho struktura (ta moje je 1-2,5mm bez prachových částí), jak držím výsev vlhký (ne mokrý) a v jakém prostředí vzhledem na vzdušnou vlhkost. Když to vyklíčí, tak to nesmí přeschnout, protože v okamžiku, kdy to začne nasávat vlhkost ze vzduch, je zle. Všechny drobné kořínky droboulinkých kaktusíčků uschnou a semenáčky jdou tatatatatam. Výsev děláme řídký a zásadní věc, včas to přepikýrovat. No a to jsou věci, které určitě stejně znáš. Moje zkušenosti jsou dobré a dá se říci, že ta technologie má "hodně" společného s výsevem do perlitu. Jenom s tím rozdílem, perlit necucá.

Velké rostliny v tom držíme tak, že v době růstu je substrátstále vlhký, neznatelně vlhký, je to v podstatě hydroponie, nic jiného. Nahradila se antuka.

To jsou naše znalosti a zkušenosti a vyséváme pěstujeme v podstatě všechno. Je jasné, že každý si musí najít to svoje a proto tohle není recept. I u nás dál špekulujeme a mícháme to s pískem, se sádrovcem, s rašelou a koňským hnojem, suchejma kravincema (jinač to je dobrá věc, hlavně od krav co nosej telátka ještě v pupku).

Vím ale, že je dost kaktusářů se zeolitem spokojeno, už jenom podle toho, kolik jsem ho porozvážel, a to je už několik tun.