Červen se letos povedl. Jeho druhou polovinu
poznamenala vedra, taky se přehnala bouře s krupobitím –
no, s tím počasím to je čím dál tím zajímavější.
Taky se mi sem tam něco málo připeklo, některé z kytiček
dostaly světlejší nádech, ale zdá se, že jsme letos stínili
úspěšně. A také ventilátory odvedly svou dobrou práci.
Pohyb vzduchu ve sbírce, to je velmi důležitá okolnost. V červnu
kytky ještě kvetou jak o závod. Doba kvetení ale hodně záleží,
na umístění rostliny v zimě ale i na umístění rostliny
ve sbírce…
Orostachys
spinosa
Přes léto jsem na focení měl ještě méně
času než v jiném období, tak jsem
nenafotil až na jednu výjimku vůbec nic. Na zídce
před skleníkem mi vykvetl jeden ze dvou exemplářů
Orostachys spinosa. Popis vyšel např. v loňském
„Atlasu sukulentov“. O této kytičce je známo,
že má velkou oblast rozšíření - vyskytuje
se od jižního Uralu po východní část Sibiře,
v Kazachstánu, Kyrgyzstánu, v Číně,
Mongolsku a na Korejském poloostrově. Z toho
vyplývá, že v našich podmínkách je
nejen mrazuvzdorná, ale i zimovzdorná…
Mexický
deník Rudy Gryma díl 18.
3. 4. 1998 – Šestnáctý den - pátek. Ráno vyjíždíme směr
Santa Rosa , cesta je to sice delší než na Ejido Nuncio, ale o to
horší. Rostliny Thelocactus rinconensis var. hintonii jsou obrovské
žlutě kvetoucí rostliny. Naleziště je asi 2,5 km za Santa Rosa
na bílých kopcích. Snažíme se jet cestou dále na Cienegas del
Torro, ale cesta je čím dál tím horší, velmi úzká a ve skále
vystřílená, nedá se vyhnout protijedoucímu vozidlu a není vidět
pro samé zatáčky. Zkrátka velmi nebezpečná cesta. Raději se
vracíme zpět do Rayones…
Zadáno
pro kaudexofily (6) Pokud jste zjistili, že v červnových novinách tato
rubrika chybí, pak se jako pozorní čtenáři nemýlíte. Červen
byl pro mne velmi hektický a jednou z příčin tohoto stavu
bylo vydání knihy „Podivné rostliny s kaudexy a
pachykauly“, která znamenalo završení tří let mého usilovného
snažení. Jednou z prapodivných rostlin, které je v knize věnovaná
špetka pozornosti, je zástupce čeledi Cucurbitaceae (tykvovité):
Cephalopentandra ecirrhosa. Tento druh roste v Etiopii, Keňi,
Somálsku a Ugandě…
Pseudobombax
ellipticum s překvapením
Když se mi dostala do rukou nová kniha Jana Gratiase
Podivné rostliny s kaudexy a pachykauly, hned jsem si se zájmem přečetl
kapitoly o rostlinách, které mě těší ve skleníku. Mezi
ně patří i Pseudobombax ellipticum. Cituji z
knihy: „Květy a plody na u nás pěstovaných rostlinách
zatím neznáme, ale jen proto, že dosavadních 10-15 let
pobytu těchto rostlin ve sbírkách sukulentářů je doba krátká.
Pokud nám však vykvetou, bude to jistě radostná událost...“
Svou radostnou událost jsem prožil 19. - 20. dubna tohoto
roku. Zimovaným sukulentům jsem do té doby věnoval jen občasnou
pozornost, proto jsem neregistroval, že se na rostlině
pseudobombaxu (v této době nepříliš vzhledné a částečně
opadané) již nějakou dobu něco děje…
Hluboká
omluva
Vážení a milí, kdož jste si z letošního a loňského
chrudimského katalogu, jakož i loňského u Járy Dohnalíka
objednali položku Rebutia violascens (Digitorebutia), pak vězte,
že bez zlého úmyslu byla distribuována nikoli tato, ale R.
pauciareolata, nebo rostlina jí velmi podobná. Na vině není
tentokrát překlep, či bordel ve výsevech, ale zmatek kolem
tohoto jména v našich sbírkách. Rostliny pocházejí ze
semen od Karla Donta, který je měl z Německa. Pro informaci
– mám ve výsevech tuto rostlinu od dvou renomovaných rebkařů
jako FR 352 – a je to opět to samé. To značí, že tyto
rostliny chodí blbě popsané po celé zemi. Mne k tomu
dokopal až Ota Šída, který mě jemně upozornil (asi sedmkrát),
že violascens je kytka z okruhu pygmaea. Tak jsem si nakonec přece
jen vzal k ruce literaturu…
Pan Horčic pěstuje kaktusy zhruba od roku 1964 - 1965,
nejprve jako člen pražského klubu kaktusářů a od
roku 1972 v klubu kaktusářů Všetaty. Začátky zase tradiční, nejprve jako okýnkář, později
postavil malý skleník ve svahu a pak od roku 1998 má nový
velký skleník o velikosti 6 krát 10 m. Pan Horčic není specialista. U něj je to zvláště dobré
zdůraznit. Pěstuje též sukulenty, ale část skleníku přenechal
manželce, která zde ve vstupní části pěstuje orchideje,
bromelie a kytky, které já neznám, nicméně vstup je to
impozantní a prostředí krásné…
Pozvánka
na Plzeňské kaktusářské kolokvium
Vážení přátelé,
Klub kaktusářů Plzeň si Vás dovoluje co nejsrdečněji
pozvat na již tradiční Plzeňské kaktusářské kolokvium.
Akce začíná v páteční podvečer u našeho předsedy
Petra Česala, kde si v přátelské a pohodové atmosféře
mezi rostlinami můžete popovídat ovšem možném a dobrou náladu
podpořit plzeňským pivem či opečenou klobáskou. K této
příležitosti věnuje KK Plzeň návštěvníkům sud piva
zdarma. Sobota je vyhrazena oficiálnímu programu ,
dopolední burze a odpoledním přednáškám. Po rozpacích z prvních
let se burza stává důstojným základem celé akce, takže
zde můžete výhodně jak nakupovat, tak i prodávat…
Sukulentní bonsaje
(50) Pachypodium densiflorum - není pro zkušenější
pěstitele žádnou novinkou. Koncem minulého století byl
tento druh považován za velmi choulostivý a po českých krajích
kolovaly různé mýty o jeho obtížném pěstování. Mýty však
určitě vznikají proto, aby po určitém čase byly zbourány
a upadly v zapomnění. Je to především při zimování
teplomilný, středně náročný druh vhodný spíš do sbírkových
skleníků, kde poprvé kvete mnohem později než ranně
kvetoucí africké druhy P. succulentum a P. bispinosum. Ostatní
pěstitelské zásady se neliší od vyloženě běžných druhů,
jakým je např. Pachypodiu lamerei…
O přípravcích
na ochranu rostlin (2)
…Už se mi několik kaktusářů ozvalo a ACTARu jsem jim
poslal. Taky jsem ji osobně vyzkoušel, takže mohu upřesnit působení.
Bohužel (nebo bohudík) kořenovku nemám, ale účinky na
ostatní užírače a ničitele má takovéto : svilušky
nevyhubí úplně, přežije ale jen několik jedinců ze sta, mšice
zvládne dokonale (i venku na rybízu), spolehlivě zabírá na
molice, puklice a housenky, mravence odstraní jen na několik
dní, pak se nastěhují znova, předpoklad spolehlivého účinku
je i na sciary (ale to budu zkoušet až v zimě) ve výsevech,
protože mouchy hubí během několika minut…
Cesta
za Escobaria (Cochisea) robbinsorum
Jedeme východně od hraničního městečka
Douglas (Cochise County, Arizona). Cesta je široká praška s nepravidelným
mílováním. Popis od Pepíka Buska se nám v tuto chvíli
jeví jako příliš obecný. Netušíme, že je to přesně
naopak. V rámci poctivého pracovního přístupu
hledáme rozdvojení cesty. To nás přimělo odbočit na
cestu vedoucí k ranči aby se po několika mílích
pomalu ztratila a stala se nesjízdnou. Ztrácíme drahocenný
čas. Na hlavní cestě přepočítáváme znovu míle i časovou
ztrátu. Jsem trošku nesvůj, bojím se, abychom „kočisku“
našli. Bude určitě krásná, musím ji vidět…
Americký
deník aneb poprvé v JA (2)
6. 1. 2006 - Ráno je na stanu námraza, modré nebe a v dáli
zasněžené vrcholky okolních hor. Jirka vylézá a je vidět,
že toho moc nenaspal. Sušíme stany na raním slunci a po kávě
vyrážíme. Teď se teprve ukazuje, jak je dobře, že nás včera
nepustili do Chile. V okolí celnice jsou nádherné scenerie
k focení. Horské jezero a na pozadí zasněžené vrcholky
okolo 5500 m výšky. Vše umocňuje šmolkově zbarvené nebe.
Fotíme jako o život. Po vyplnění chilských emigračních
lístků odjíždíme po nádherné asfaltce směr Arica. Postupně
se dostáváme sjezdem k Pacifiku. První zastávka je u městečka
Putre, což je údajně stará indiánská osada. Mě tam ale
indiány nic nepřipomíná. Nad městečkem konečně první
tefrokaktusy a Oreocereus trolii…
Smrdutky
Na rozdíl od kaktusů mě ostatní sukulenty nikdy moc
„nebraly“. Ne že bych jimi opovrhoval, rád se na ně v cizích
sbírkách kouknu, ale ve své sbírce je mít moc nemusím. V kanceláři
mám ale báječné okno na jihovýchod, s půlmetrovým
parapetem a skoro dva metry široké a na něm roste kdeco. Mimo
jiné i smrdutky. V loňském roce se jim dařilo, ač jsou
to vesměs zatím malé keříky – většinu nemám déle jak
rok – kvetly ostošest. Přiznám se, že o nich vím jen to, že
pocházejí někde z Afriky a že po nich jde vlnatka jak divá,
jinak nic. Takže vám ukážu jen pár fotek bez komentáře, třeba
se vám taky zalíbí. Většinu jsem získal objednáním v zásilkové
akci KK Dvůr Králové, takže pokud byste po nějaké zatoužili,
tak nejlépe tam, koukal jsem, že jich mají v katalogu zase
dost…
Mezinárodní
sympozium Sokolov 2006
Dne 10. 6. 2006 se konalo v Sokolově Mezinárodní sympozium
k 45. výročí Společnosti pěstitelů kaktusů a sukulentů
Sokolov. Místem konání bylo kino Alfa v Sokolově. Akce se
konala ve velice pěkném prostředí kinokavárny Alfa. Každý návštěvník
obdržel při prezentaci krásnou a naprosto aktuální publikaci
Osobnosti sokolovského kaktusářství. V předsálí u
prezentace byla k dispozici minivýstava kaktusů a sukulentů,
pěkné sukulenty byly i ke koupi. První přednášku přednesl
MUDr. Roman Staník z Bratislavy na téma Chile. Tuto přednášku
by bylo možno charakterizovat vynikajícími diapozitivy…
Pozvánka na výstavu
sukulentů a tilandsií v Brně
Každoroční prodejní výstava sukulentních rostlin včetně tilandsií se opět
uskuteční ve sklenících Botanické zahrady Přírodovědecké
fakulty Masarykovy university v Brně (roh ulic Veveří a
Kotlářské). Výstava se bude konat od 8. do 15. září
2006. Otevřeno
vždy od 9.00 do 17.30 hodin, vchod brankou na rohu ulic Veveří a Kotlářská. Ve
spolupráci s botanickou zahradou vystavují specializovaní pěstitelé…
Výstava
Rokycany 2006
Výstava v Rokycanech se konala ve dnech
3. 6. až 7. 6.2006 v sokolovně. Vstupné činilo 20 Kč
a otevřeno bylo od 8 do 18 hod. Proti minulým
letům se nezměnila architektura uspořádání, ale měl
jsem pocit, jakoby bylo více vystavujících. Každopádně
jsem nelitoval, že jsme výstavu i letos navštívili, protože
zde byly k vidění krásné výstavní kaktusy,
sukulenty, bonsaje, kvetoucí orchideje, i kvetoucí
tilandsie. Tradiční byla též tombola (zde moje manželka
propadlá hráčské vášni dvakrát vsadila po 5 Kč a nic
nevyhrála) a prodej. V prodeji byly kytky za velmi slušné
ceny od 10, 15 Kč až po roubované ariokarupsy či vzácnosti
za 50 Kč. Návštěvníků byl ocelkem dost, i když
jsem zde byl v předvečer. Organizace jako tradičně
vzorná a jeden postřeh z části prodeje - prodávající
zde byli nejen vstřícní, ale i komunikativní…
Třetí červnové nedělní
odpoledne využívám mimo jiné k tomu, abych napsal zase
pár řádků k fotkám do Internetových novin. Teplo
venku dává tušit, že jsou letní prázdniny už nedaleko.
Nevím jak jste přežili velmi chladný a vlhký přelom května
a června, já jsem se opět „vyučil“. To, že na podzim je
víc než vhodné schovat odkvetlé ariáky pod zářivky mám
docela zažito. To, že totéž musím udělat na začátku června
s echinocereusy jsem poněkud podcenil, respektive mě to
nenapadlo…
Lobívie
z mé sbírky (18) Určitě si každý soudný kaktusář přizná, že se
mu občas nějaký ten kříženec do sbírky vloudí, aniž by
to bylo jeho záměrem. Navíc existují i hybridy s natolik
skvělými vlastnostmi, že jsou dokonce i vyhledávány. A tak
i v mé sbírce jich pár vegetuje a rozhodně nemám v úmyslu
se jich zbavit. Většinu mám díky tomu, že jsem vysel semena
koupená u známých semenářských firem, vyrostlé semenáčky
neodpovídaly druhovému jménu a když se ještě objevila
jejich variabilita a případně i neplodnost, bylo to jasné.
Drtivou většinu takto získaných rostlin jsem dost
nekompromisně likvidoval…
Tak
bych si myslel… Původně jsem toto povídání chtěl
nazvat nekrologem, ale vzhledem k věkovému složení
„mužstva“ jsem tento název opustil. Ale myslím, že by to
byl název příhodný. Neboť mě letošní zimy opustila kytka
s velkým K. Určitě Vás napadne, že Notocactus ottonis
var. vencluianus není až zas tak velká vzácnost, kvůli které
špinit monitor. Ale vážení, ten kontejner má rozměr 13 x
13 cm a výška rostliny dělá okrouhle 23 cm. Což mi dává
jen velmi matnou představu o jeho věku. Jsem však přesvědčen,
že nebyl-li to jeden z těch původních ještě od
Vencla, tedy o tolik mladší zas být nemohl…
Můj
první příspěvek do Internetových novin
Přeji Vám všem pěkný den, jen pár slov o
na úvod: Jmenuji se Ladislav Novosad a bydlím v Lučicích
u Bělotína poblíž Hranic na Moravě. Kaktusy jsem začal pěstovat
asi v roce 2004, takže jako úplný začátečník,
informace jsem získával všude kde se dalo. Pěstuji co se dá,
nemám zatím speciální druh kterému bych se speciálně věnoval…
Ze
sbírky Evy Vackové
Kaktusy pěstuji už mnoho let na zahradě na
okraji Prahy, a to na 3 stanovištích: skleník pro teplomilnější druhy,
kde se dělí o místo se zeleninou a jarní sadbou květin;
dva venkovní stolky pro volnou
kulturu se snadno odklopitelnou střechou z plexiskla - oba
vyrobil šikovný manžel; venkovní prostor bez ochrany – sem
přichází všechny kytky, které na stolcích přerostly z
kalhotek 10x10, takže se již s ostatními nevejdou „na
sraz”. Snad se brzy dočkám dalšího chráněného úložiště.
Všechny rostliny jsou pravokořenné,
problematické druhy, které se neudrží na vlastních nohou,
nemusím. Celková plocha asi 4 m2, kolem 250
druhů většinou po jednom exempláři s výjimkou těch,
které byly vypěstovány ze semen. Dovolte mi představit několik
zástupců z mé sbírky. Astrophytum ornatum jsem si pořídila na
výstavě r. 96 jako odrostlý semenáč…
Adopce
na dálku - „školák všech kaktusářů”
Mám pro Vás – tedy pro všechny kmotry naší Mirian (to
jest pro každého, kdo si objednal bod pro nadaci alespoň v ceně
jedné jediné koruny) krásnou zprávu. Naše adoptovaná školačka
vám napsala dopis, ve kterém píše, že vám posílá láskyplné
pozdravy a polibek: „Ať jste všichni zdraví. Všem Vám děkuji
za Vaší pomoc. S úsilím a snahou pokračuji ve školní
docházce a až příští rok dokončím základní školu,
budu připravená ke studiu na střední škole, kterou bych si
přála dostudovat až do konce. Vaše Mirian, která Vás má
moc ráda a teď se s Vámi loučí velkým objetím a
polibkem“. Myrian nám také poslala své vysvědčení
– díky Vaší pomoci studuje na samé výborné. Však posuďte
sami…
Konec školního roku bývá pro děti nejen ve
znamení očekávaného vysvědčení. Také zájmové činnosti
mají svá zakončení. Žáci se účastní závodů,
olympiád, soutěží a klání nejrůznějšího druhu. Děti
z kaktusářského kroužku, který pracuje ve školní družině
Základní školy Buštěhrad, zakončily svoji letošní práci
výstavou. V přízemí staré budovy vytvořily na stolech
v místnosti k tomu určené, tři výstavní ostrovy.
První byl přidělen výsevnímu materiálu. V miniskleníčcích
zde bylo k vidění množství vzešlých letošních
semen. Z loňského výsevu už bylo možné spatřit, tzv.
pikýrování kaktusů v sadbových miskách. Druhý ostrov
byl velmi sledován a obdivován. Děti si zde umístily své
vlastní kaktusy, o které pečují ve škole, ale také doma.
Donesly velké rostliny, některé kvetoucí, jiné
s patrnými pozůstatky květenství…
Pozvánka
na výstavu do Rakovníka
Klub kaktusářů v Rakovníku pořádá již 33. výstavu
kaktusů a ostatních sukulentů. Výstava se bude konat od
1. do 3. září 2006. Otevřeno od 9 do 17 hodin, místo
konání: budova gymnázia Z. Wintera v Rakovníku. Možná
je zbytečné se chlubit, ale při minulých výstavách bylo
hodnocení návštěvníků i zástupců jiných organizací vždy
velmi vysoké. Přestože se věkový průměr naší členské
základny nebezpečně zvyšuje, doufáme, že i ta letošní
výstava bude mít opět velmi dobrou úroveň. Ke zhlédnutí
budou jak tradiční kaktusy ve špičkové kvalitě i
sortimentu, tak i bohatý sortiment sukulentů. Součástí
výstavy je i bohatá prodejní část…
