Jedeme východně od hraničního městečka
Douglas (Cochise County, Arizona). Cesta je široká praška s nepravidelným
mílováním. Popis od Pepíka Buska se nám v tuto chvíli
jeví jako příliš obecný. Netušíme, že je to přesně
naopak.
|
Obr.
1 - Poznat místo výskytu Escobaria robbinsorum není
zas tak těžké,
šedé kopečky porostlé travou a řídkou křovitou
vegetací se odlišují
od okolních kopců natolik, že přitáhnou spolehlivě
vaši pozornost |
V rámci poctivého pracovního přístupu
hledáme rozdvojení cesty. To nás přimělo odbočit na
cestu vedoucí k ranči aby se po několika mílích
pomalu ztratila a stala se nesjízdnou. Ztrácíme drahocenný
čas. Na hlavní cestě přepočítáváme znovu míle i časovou
ztrátu. Jsem trošku nesvůj, bojím se, abychom „kočisku“
našli. Bude určitě krásná, musím ji vidět.
|
Obr.
2. - Escobaria robbinsorum - některé rostlinky
exhibují na výsluní |
Netrvá dlouho a zastavujeme projíždějící
hlídku rangerů, střežících mexickou hranici. V těchto
místech jsou ilegální přechody hranice velmi časté. Chlápek
nás posílá na Guadalupe Canyon. Konečně míjíme ono
Pepovo rozdvojení cesty, údaje do sebe začínají zapadat a
nám se zvedá nálada.
|
Obr.
3 - ...jiné, a těch je většina, se krčí k zemi |
Cesta nyní klesá na dno údolí a ukazuje,
jak voda během věků odnesla původní ploché dno sedimentů.
Řetěz nízkých kopečků na obzoru láká už z dálky.
|
Obr.
4 - náhodný nález Peniocereus greggii
subsp. transmontanus nám udělal radost |
Jdeme do finále a děkujeme v duchu
Pepovi. Eda volá jako první, trochu mu to prvenství závidím,
ale jsem šťastný. „Kočisejka“ mne rozhodně
nezklamala, je nádherná.
|
Obr.
5 - Opravdová krasavice Coryphantha vivipara „bisbeana“
|
|