|
24. 1. 2006 - Dnes musíme
rozhodně něco udělat s těmi stěrači. Recepční nám doporučuje
autoelekrodílnu a tak se tam přesouváme. Oprava se asi protáhne a tak
já s Jirkou vyrážíme do města a Venca s Brianem zůstává u auta.
 |
Salta
Na
náměstí si dáváme vynikající argentinskou kávu, v knihkupectví kupujeme
mapy a publikaci o Argentinských kaktusech. Auto se pořád ještě
opravuje, tak si vyřizujeme internet a nakupujeme čerstvé pečivo v
místní pekárně.
 |
Cesta Salta - Caldera
Ze
Salta přejíždíme do provincie Jujuy. Tato oblast má již velikou
vzdušnou vlhkost a tropickou sukulentní vegetaci. Na stromech rostou
bromélie.
 |
Cesta Salta - Caldera
Navštěvujeme informační centrum pro provincii Jujuy, kde nám ochotné pracovnice dají propagační materiály a mapky.
 |
Informační centrum
Odbočujeme na San Salvador de Jujuy, správní město provincie. Po nafocení a nákupu map odjíždíme směr bolivijské hranice. Již v podvečer se šplháme na lokalitu Volcán. Rostou zde drobné rostlinky Lobivia hamatacantha rebutioides a Parodia icarensis v. tumbaya, pojmenované podle městečka Tumbaya.
 |
Volcan, lokalita Lobivia haematantha rebutioides
Dnešní
místo na nocleh je docela problém. Při odbočení ze silnice nás
zastavují uzamčená vrata soukromích pozemků. Při dotazu majitele
nedostáváme souhlas s nocováním. To je poprvé, co se z něčím takovým
setkávám.Připadá mi ale, že to je proto, že se nás bojí. Konečně
nalézáme u jedné vesničky malé písečné plácky, vzdálené od silnice.V
dálce se blýská .Stavíme stany,vaříme polévku a jdeme chrnět.
25. 1. 2006
- Z deště naštěstí nic nebylo. Kousek odtud rostou na skále malinkaté
Blosfeldia liliputana. U městečka Tilcara rostou známé Gymnocalycium
saglionis tilcatensis.
 |
Gymnocalycium saglionis tilcarense
Rostlin
je zde poměrně dost. Tato varieta kvete již od průměru asi 7 cm, o čemž
jsem měl možnost se sám přesvědčit. Po několika km je silnice
zatarasena. Indiáni mají natažené transparenty, asi bojují tímto
způsobem za svá práva.
 |
Demonstrace a Tilcara
Je
zvláštní , že se zde nikdo nerozčiluje a všichni v klidu čekají. To si
u nás neumím představit. Naštěstí nás po malé chvíli pouští a nechají
po skupinách projet. Míjíme ceduli, která nás upozorňuje, že se opět
vracíme do tropů.
Městečko Humahuaca je opět výletní oblast.
 |
Humahuaca
Je
zde mnoho turistů. Dáváme si rozchod, Venca s Brianem jedou někam na
pasacany a já s Jirkou opět spěcháme za kulturou. Je zde plno obchůdků
se suvenýry a tak po obědě v místní restauraci (lamí steak) s živou
hudbou, taky nějaké nakupujeme. Přesouváme se za městečko směr Cerro
Moro, kde jak máme informace, by měla někde růst červenokvětá
Weingartia neumaniana, kterou se pokusíme najít. U polorozpadlého
statku rostou krásné červeně kvetoucí rostliny Tephrocactus
nigrispinus.
 |
Tephrocactus nigrispina
Od
místních lidí se dovídáme, že Cerro Moro je název pohoří a tak se
pokoušíme vylézt na jeden kopec, který se nám zdá nejpříhodnější. Brian
říká, že tyto rostlinky je třeba hledat až na plotnách na vrcholu kopce
v drobném štěrku. Je to docela slušný výstup a v této výšce se i špatně
dýchá. Brzy se rozdělujeme. Bohužel na kopci žádnou kaktusovou
vegetaci nenalézáme.
 |
Parodia massii
U
vesničky směrem na Humahuaca je fotbalové hřiště. Muselo být náročné v
této kamenité pustině něco takového vybudovat. Co by ale pro budoucí
Maradony argentinci neudělali. Pro nás je to jednoznačné. Na hřišti se
bude dobře nocovat.
 |
Nocování 25. - 26. 1. 2006
Pokračování příště…
část
1. | 2.
| 3. |
4. |
5. |
6. |
7. | 8. | 9. | 10.
|
