|
10. 1. 2006 - Ráno se probouzíme za
hukotu oceánu a hlavně v suchu. Místním se dá věřit
a to je dobré znamení. Dnes nás konečně čekají první Copiapoa.
Kousek za městem odbočujeme z pobřežní komunikace směrem
do vnitrozemí. Rychlý přesun asi 500 km a byla by chyba
nenavštívit Prsty pouště.
 |
Prsty pouště, 550 km za Antofagasta
Tento betonový monument je vysoký asi 15 m.
Jsme zde sami, ale po chvílí přijíždí čtyři auta s místní
cestovkou. Ještě že už máme nafoceno. Konečně odjíždíme
na první lokalitu. Combre El Paso a Copiapoa solaris.
 |
Copiapoa solaris, Combre el Paso
Jsem ale docela zklamán. Rostliny jsou
evidentně ve špatném stavu. Většina trsů je dávno po
smrti a některé jsou dokonce shořelé. Vypadá to, jako by
ty uschlé kopči někdo zapaloval, ale kdo a proč?
 |
Copiapoa solaris - nový život ve spáleništi
Spíše si myslím, že zde působí samovznícení.
Suché trsy při ranních mlhách zvlhnou a později se ukáže
sluníčko, rostliny se zapaří a dojde k samovznícení.
Ale je to jen má teorie. Později se s tím už nikde
neshledáme.
Příjiždíme na prašku podle pobřeží,
kde odbočujeme směr Paposo. Ještě zastavujeme na jedné
liduprázdné pláži na oběd. Zde je krásné koupání, fotíme
vše co se dá, digitál to unese a pokračujeme. Asi po 5 km
zastavujeme u dalších solarisek. Zde jsou už v podstatně
lepším stavu. Možná je to tím, že lokalita je u moře a
zde je větší vlhko. Objíždíme erozí přerušenou
komunikaci a další lokalita je nádherná. Copiapoa
haseltoniana jsou nádherné impozantní rostliny.
 |
Copiapoa haseltoniana, Coleta Colorada
Samostatné kytky jsou až 20 - 25 cm v průměru
a vysoké do půl metru. Je zde také první Pyrrhocactus,
P. paucicostatus. Některé rostliny jsou v květu
a některé mají již zralé plody se semeny. Další
lokalita je ještě krásnější.
 |
Další lokalita C. haseltoniana směrem
na Paposo
Je zde více doprovodné vegetace a krásné přírodní
skalky. Řekl bych, že tu již poušť přechází v polopoušť.
Dle literatury to ale je až někde u Copiapo. Kopči jsou zde
menší, zato však v trsech. Nádherné jsou pohledy přes
kaktusy na oceán. Už se nemůžu dočkat až uvidím, jak
dopadly fotky. Zatím bohužel jen večer, ve stanu na
displeji foťáku. Odjíždíme směr Paposo. Copiapoa
haseltoniana jsou tady statisíce. Projíždíme osadou
Paposo a asi 15 km jižně, kousek za nějakým dolem
zastavujeme na nocleh. Jelikož zde jezdí nákladní auta z lomu
a dost se zde práší, tak zajíždíme blíže k pobřeží.
O místní populaci se zde říká, že to jsou Copiapoa
haseltoniana gigantea. Nevím, ale mě se zdají pořád
stejně veliké, jako na první lokalitě.
 |
Lokalita Copiapoa haseltoniana
gigantea, 15 km jižně za Paposo
11. 1. 2006 - Vstáváme a fotíme to,
co jsme z důvodu špatného světla nenafotili včera a
odjíždíme směr Taltal. Asi 5 km před městem zastavujeme.
Dohodli jsme se, že se pokusíme najít Copiapoa
krainziana. Brian říká, že ji už jednou neúspěšně
hledal. Auto necháváme u místních cestářů a po
poradě s nimi odcházíme kaňonem kolmo k moři.
 |
Cesta za Copiapoa kranzianama, kaňon
Quebrada San Ramon
Lokalita se jmenuje Quebrada San Ramon. Procházíme
nádherné přírodní scenerie. I když neuspějeme, tak
to rozhodně stojí za shlédnutí. Malebné skalní masivy a
zajímavá společenstva rostlin. Asi po 3 km se cesta
rozdvojuje. My jdeme doprava. Brian říká , že posledně šel
doleva. Po dalších 2 km začínají být nalevo v kaňonu
na kopčách patrné změny. Rostliny jsou zde s bílými
trny. Jdeme ještě asi 1 km, ale bělotrnná forma se zde již
nevyskytuje. Prozkoumáváme podrobně konec kaňonu, ale ani
zde není žádná známka po krainziánách. Vyskytuje se zde
ale Copiapoa tenebrosa a Pyrrhocactus sp.. Po
chvíli potkávám Jirku a dohodneme se, že se vrátíme na původní
místo k bělotrnné formě. Tam to někde musí být. Václav
s Jirkou si nějak špatně rozuměl. Asi se už prý vrátil
k autu. Je to škoda, protože opravdu v místě bělotrných
se ve svahu začínají objevovat krainziány.
 |
Na lokalitě Copiapoa krainziana
Rozhodně to ale nejsou všechny rostliny na
lokalitě. Jen několik trsů má měkké dlouhé bílé trny.
Chtělo by to více času a prozkoumat okolní kopce. Je zajímavé,
že některé trsy mají na jedné straně tmavé trny a
postupně přecházejí až k bílé barvě na straně
druhé.
 |
Na lokalitě Copiapoa kranziana -
variabilní trs
Postupně přichází i Brian. Nechce se nám
z lokality, chudák Venca na nás musí v tom horku
čekat u auta, a tak vyrážíme. Těsně před městem odbočujeme
do leva na lokalitu Copiapoa cinerea v. cinerea -
Taltal.
 |
Copiapoa cinerea v. cinerea
Přes cestu je závora a tak před ní
zastavujeme. Vedle jsou sice od terenních aut vyjeté koleje,
ale rostlin je zde všude veliké množství, tak proč jezdit
dál. Dneska ty lokality opravdu stojí za to. Venca už má
hned taky lepší náladu. Rostliny mají nádhernou stříbrnou
epidermis. Přesně tak, jak se to od kopiapoí čeká. Zejména
solitérní rostliny jsou nádherné. Taltal je staré město,
koloniální dřevěné domy a dřevěný kostel. Venca s Brianem
si jdou dát do hospůdky něco k snědku a já s Jirkou
vyrážím za kulturou, lovit fotky do města. Na náměstí
právě probíhá prezidentská kampaň. Chile bude mít nového
prezidenta a zde má mítink horká kandidátka Michelle
Bachelet.
 |
Taltal
Je mrňavá, není jí sice moc vidět, ale o
to více ji je slyšet. Bude to dobrý prezident. V kostele
nás děti paní správcové pouštějí na věž, vše
dokumentujeme pěkně z výšky. U nás by už po nás šla
tajná policie, ale tady jsou v pohodě. Ještě několik
fotek na nábřeží a jdeme za klukama si dát alespoň pivčo.
Asi po 35 km za Tantalem odbočujeme z hlavní silnice na
prašku, která by měla vést k osadě Cifuncho. Je to
rybářská vesnička, asi 20 domečků. Zde, kousek za
osadou, si na pláží stavíme náš tábor, kde po běžných
procedurách, jako je vaření polévky a u mě koupání v Pacifiku,
strávíme dnešní noc.
Pokračování příště…
část
1. | 2.
| 3.
|
