Miroslav Valachovič - Habartov
Pan Valachovič v roce 1979 během hodiny přírodopisu navštívil se třídou sbírku pana Petracha a zde si koupil prvních 20 kaktusů. Pak se setkal s kaktusy až na střední škole v Plzni, když v roce 1984 navštívil v obchodním domě Centrum v Plzni Doubravce výstavu a koupil dva Echinocactusy grusonii. Pak dokoupil další kaktusy opět u pana Petracha. Takže před vojnou měl pár desítek rostlin. Kaktusům se věnoval i na vojně v Kynšperku nad Ohří, ale těsně před koncem základní vojenské služby mu bohužel většinu sbírky, kterou zde měl, rozkradli vojáci z povolání. V 18 letech se přihlásil do kroužku v
Sokolově a teprve později zjistil, že ho zde zaregistrovali již od roku
1979 –80. Roku 1992, kdy rodiče koupili pozemek přilehlý k rodinnému
domku si vybudoval skleník, který má pěstební plochu 14 m2 a slouží
dodnes. Namístě jsem viděl, jak asi muselo být obtížné odtěžit zbytky
skla a odpadů z blízké sklárny, zlikvidovat bolševník a pak postavit
pěkný skleník, který je dnes v nádherném přírodním prostředí. Od roku
1992 se začal pan Valachovič aktivně zajímat o sukulenty a začal
zkoušet výsevy i vysloveně „těžkých“ rostlin. Od roku 1995 se
pan Valachovič aktivně zúčastňuje spolkového života. Spolková činnost
však v tom čase stagnovala, což pana Valachoviče trápilo a pokoušel se
nějak přispět v její aktivizaci. Stále více propagoval pěstování
sukulentů, což mu mnozí pravověrní kaktusáři vyčítali. V roce 1998
rezignoval na post předsedy pan Petrach, v prosinci 1998 byl pan
Valachovič zvolen předsedou. Činnost spolku se začala aktivizovat,
konaly se autobusové zájezdy do Heidelbergu, Erfurtu, Frankfurtu,
Liberce, Dvora Králové nad Labem i jinam a konečně v roce 2001 i
mezinárodní sympozium s výborným obsazením přednášejících (MUDr.
Staník, Dr. Vškový, Ing. Kunte, MUDr. Vlk, Ing. Odehnal). Od roku 1998
do roku 2001 se podařilo zorganizovat 2x ročně výstavy v zimní zahradě
sokolovského zámku, ale též výstavy v Chodově společně se zahrádkáři
atd. Přes peripetie s místem konání schůzek i výstav se
činnost spolku velmi rozvinula. V roce 2003 navázali kontakt s klubem
kaktusářů Marktredwitz v SRN, uspořádali výměnné zájezdy, roku
2005 koupili výstavní fóliovník…. Pan Valachovič píše příležitostně do Kaktusů, zde
také informoval o aktivizaci kaktusářů v Sokolově, ale též do
Adenia. Podařilo se mu přesvědčit i původní ortodoxní kaktusáře, že
sukulenty nejsou o nic horší než kaktusy, takže v sokolovském spolku
najdete ve sbírkách i dostatek krásných sukulentů. Samotná
sbírka pana Valachoviče se nachází v zahradě u rodinného domku jeho
rodičů v Habartově, ačkoliv on sám bydlí v Sokolově. Pěstuje kaktusy i
sukulenty asi půl na půl, ovšem podle mého názoru ho srdce táhne spíše
k sukulentům. Ke kytkám má zvláštní velmi pěkný vztah, dokáže hovořit o
každé z nich po stránce odborné i k její individuální historii; zvláště
pokud šlo o sukulenty, nezbývalo mi, než se mlčky obdivovat jeho
znalostem. Část sbírky má ve volně kultuře na zahradě, protože se do
skleníku nevejde. Na letošním sympoziu jsem kromě vynikajících organizačních schopností velmi obdivoval přístup pana Valachoviče ke členům spolku, úctu, kterou jim projevoval svým taktním vystupováním, a že nešlo o pózu jsem se přesvědčil, když jsem s ním strávil celé odpoledne ve velmi krásném prostředí u jeho skleníku a on se stejnou úctou hovořil o členech spolku zde, mezi čtyřma očima. Pokud jde o návštěvy, pan Valachovič je sice nevylučuje, ovšem vždy jen po předchozí domluvě.
|
|