Každý pěstitel kaktusů se snaží, aby jím
pěstované kaktusy, co nejvíce přiblížil těm v přírodě. Já jsem si
to chtěl přiblížit i s tím okolím (křovím), a proto jsem vybudoval
záhon s volnou kulturou. Záhon má velikost
3,5 m x 10 m. Spodní vrstva je drenáž o síle
15 cm, na ní je položená netkaná textilie a na ní potom vrstva
substrátu o síle 10 – 30 cm. K doplnění je
použitý vápenec, který dotváří scenerii. Úplně vrchní vrstvu nemám
zatím zcela vyřešenou, jelikož nevím zda použiji vápencový štěrk nebo
jíl s vápencovým pískem.
Kaktusy jsou ve volné kultuře sázeny od
roku 2009 do roku 2010. Růst některých kytek je naprosto famózní. Jen
doufám, že mě brzy nevyženou. Zálivka je prováděna cca 7x do roka.
Zjistil jsem, že lze zalévat daleko déle než u kytek v
květináčích. Vzhledem k rozsáhlému kořenovému systému a drenáži
(kořeny lezou ze zídky po okrajích záhonu) nehrozí přelití.
Dominantou celé kompozice je zatím Nolina
recurvata a modrá opuncie od př. Hanáka, ale doufám, že časem to budou
hlavně ferokaktusy, Carnegia gigantea nebo pachycereusy. Pěkně se také začínají tvořit trsy mamilárií.
Ve volné kultuře je zastoupeno pouze Mexiko až na jednu světlou výjimku, kterou je Peireskia sacharoza.
Tato byla dušena 15 let v květináči a jelikož jsem ji dostal od
Vaška Janského, tak jsem ji umístil na čestné místo. Ona se za to
odvděčila a takhle krásně vykvetla.
Mimo kaktusů jsem se snažil celou kompozici také doplnit agávemi, burserami, fouquieriami a echeveriemi.
Pro dnešek je to vše a příště nakoukneme ven ze skleníku na skalku.
Přeji co nejúspěšnější zimování a dobrou náladu
do toho zatím pěkného podzimu.
|