 |
|
Obr.
č. 1 - Květ Orbea (Stapelia) variegata tak jak jej známe nejčastěji
|
Takřka zapomenuté sukulentní druhy
nalezneme také mezi takzvanými „smrdutkami“, jak se mezi pěstiteli říká
velké skupině rostlin čeledi Asclepiadaceae, o nichž nedávno vyšla i
docela hezká knížka z pera Johna Pilbeama s názvem „Stapeliads“.
Společným znakem těchto až na výjimky nepříliš atraktivních rostlin
jsou jejich nádherné, leč většinou silně zapáchající květy. Pokud si do
sukulentářské sbírky naleznou cestu červci (jako že naleznou!), právě
tyto rostliny se stávají jejich první potravou!
 |
|
Obr.
č. 2 - Další zajímavý typ květu Orbea variegata
|
Když se řekne „smrdutka“, všichni pěstitelé mají obvykle na mysli notoricky známou rostlinu Orbea variegata. Poprvé v mém dětském pokoji kvetla když mi bylo asi deset let. To ještě jako Stapelia variegata! Za oknem svého bytu ji tehdy pěstoval kdekdo! Nalézt ji dnes alespoň v sukulentářských sbírkách je téměř nadlidský úkol!
Rostlina je to značně variabilní, a to
především co se zmíněných květů týče. Již klasik českého kaktusářství
Oskar Smrž psal ve své knize z r. 1929, že ve sbírkách koluje více
„bastardů“ Stapelia variegata, než čistých rostlin. O mnoho let později Hermann Jakobsen ve svém slavném sukulentářském lexikonu uvádí v případě S. variegata (stále ještě!) snad dvacet nejrůznějších variet! Není tedy divu, že sledování květů O. variegata na internetu je díky pestré škále jejich vzorů zábava na opravdu dlouhé večery!
 |
|
Obr.
č. 3 - A ještě jeden, tentokrát s převahou žluté barvy!
|
Orbea variegata
je ale dnes pro většinu pěstitelů kytka příliš obyčejná, než aby si
zasloužila své místo na parapetu, zaplněném žhavými novinkami.
V naší letní prodejně v jihlavské ZOO je to ale stále velký
hit! Ti starší rostlinu kupují tak trochu z nostalgie, protože už
ji kdysi dávno pěstovali, mladší obvykle neskrývají při spatření květů
své překvapení, a rostlinu považují za žhavou novinku, kterou nějakým
nedopatřením dosud nespatřili ani v loskutákovi! Neméně ozdobné
bývají oproti samotné rostlině obří lusky (plody), plné semen s
ochmýřenými padáčky!
 |
|
Obr.
č. 4 - Velké lusky Orbea variegata často vyzrávají celou zimu!
|
 |
|
Obr.
č. 5 - Huernia pillansii s poupětem
|
Huernia pillansii bývala
kdysi sukulentářským hitem, a za pár let na to už zcela běžnou kytkou.
Docela nedávno jsem ji sháněl, a stálo mne to velké úsilí! Jak jsou si
huernie většinou navzájem podobné jako vejce vejci, tak tato je s
ostatními naprosto nezaměnitelná. Nízká těla, hustě pokrytá měkkými
výrůstky, a výrazné letní květy s dlouhými cípy, ve spleti sytě
zelených těl zcela nepřehlédnutelné.
 |
|
Obr.
č. 6 - Letní květ Huernia pillansii
|
 |
|
Obr.
č. 7 - A ještě jeden zblízka
|
Pěstování i vegetativní množení obou
rostlin je neskutečně snadné, jen je třeba včas zakročit proti vlnatce
a v době květu hojně větrat! Se soumrakem však hnilobný pach náhle
mizí, aby se následujícího dne znovu vrátila lákal mouchy k opylení! Je
to vcelku logické. Vždyť i mouchy musí někdy spát!
Málem zapomenuté
sukulenty 1, 2,
3,
4,
5,
6,
7,
8
Ivana a Jiří Jandovi
|
