Internetové noviny CACT.CZ: únor 2010

Toulky Bolívií (11)
Sopachuy. Je to takové malé, nenápadné městečko při cestě na jih. Z našeho pohledu spíš vesnice, ale tady v Bolívii je všechno trochu jinak. Vesnice má 3-4 stavení, sídlo s 1000 obyvateli je na každé mapě. Takže toto městečko má 2000 obyvatel a další asi 3500 ve svém spádovém působení, ale z těch 2000 obyvatel je 900 studentů internátní střední školy „25. de mayo“ ! Městečku i okolí ve v posledních letech věnována značná pozornost několika mezinárodních organizací, které pomáhají se školstvím, zemědělstvím a zdravotnictvím. Před rokem a půl byla otevřena velká knihovna. Vzdělání a zejména vzdělávání mládeže je zde považováno za prvořadý úkol. Jméno místa vzniklo ze 2 kečujských slov, to prvé, „sapay“ znamená „ďábel“, druhé „ostrov“. Sopachuy = Ďáblův ostrov, leží na místě mezi dvěmi řekami, jinak sevřeném strmými okolními horami…

Den po dni v Baja Calif. (11)

3. 3. Ráno mlha a chladno, čekáme na slunce, aby oschly stany. Taky aby se dalo něco vyfotit v okolí ležení. Je tady velká kristáta Machaerocereus gummosus, mnoho Tilandsia recurvata a Ferocactus towsendianus v. santamaria. Dnešní cíl je někde u San Evaristo, na východním pobřeží. Projíždíme Ciudad Constitucion, zastavujeme u Puenta la Liebre, prohlížíme si populaci Ferocactus townsendianus. Další zastavení je asi 15 km za El Ciento Veltioche, kde děláme pár snímků Ferocactus towsendianus, Ibervillea a Bursera. Dál jedem po dost špatné cestě. Vylézáme do kopce před vesnicí Primera Agua, rostou tu Cochemiea poselgerii a Ferocactus rectispinus s pěkně rovnými ostny. Kousek za zastávkou musíme překonat velice obtížný brod, ani ne tolik vody jako velké kameny. Se štěstím přejela obě auta a tak můžeme jet dál. Ještě jednou stavíme u malého ranče, abychom se domorodců zeptali na cestu…

Na mexickém vandru zažili jsme srandu (2)
Ráníčko, hned když vyšlo sluníčko, od Václavova stanu zavoněla káva a po chvilce i hovězí polévka. Máma Václav je pro kaktusářskou výpravu učiněné požehnání. Tohoto človíčka pro jeho veselou povahu a nepřebernou zásobu historek, snad ani nejde nemít rád. Kde je Václav, tam bývá i dobrá nálada a smích. A tak jsme s plnými bříšky a dobrou náladou vyrazili na první lokalitu. Kaktusově byla stejná jako včera večer ale v mnohem příjemnějším terénu. Jen Lophophora difusa tu rostou podstatně sušeji a je to na nich znát. Ale i tak ve velice dobré formě a hojném počtu. Máme před sebou dlouhou cestu a tak po půl hodince honím kluky do auta a vyrážíme směr Jalpan. Ještě krátká zastávka na lokalitce Strombocactus minimus, ve strmém svahu přímo u silnice, a pak už snad padesát kilometrů zatáček přes hory, krásnou přírodou. Cestou jsme se samozřejmě stavili na příjemnou procházku vesničkou Huachales. Má jen jednu, asi deset minut volným krokem dlouhou uličku. Po obou jejích stranách jsou domečky nadmíru zajímavé…

Ve sbírce Libora Kunteho - leden 2010

Meteorologové a fyzici znalí anomálních jevů vody tvrdí, že neexistují dvě identické sněhové vločky. Každá je originál!!! Ačkoliv se jich na moji zahradu snesly letos milióny (a na sousedovu taky, další porce jich napadla třeba v Krkonoších a určitě i v Alpách a kdoví kde ještě), rozdíl v nich moc nevidím. Ony statisíce a milióny originálů mi stihly strhnout dvě makrolonové stříšky, které v létě chrání steňáky před deštěm! Odhaduje se, že na planetu Zemi dopadlo od dob jejího vzniku 10 na 35 vloček. Ačkoliv každá váží milióntinu gramu, celkem je to množství sněhu převyšující hmotnost celé Země. A tak si přemýšlím, co se asi stane až to roztaje. Kolikpak vody bude ve skleníku? Stihne to pobrat ten úzký, osmicentimetrový husí krček? Za těchto dlouhých večerů si asi udělám nějaký výpočet pravděpodobnosti, abych byl připraven, i když je nad slunce jasné, že mi do skleníku voda nateče…

Foto měsíce - únor 2010
Na únor posílám jeden notokaktus, tehto druh snadno kvete. Velmi dobrý měsíc – GEFFROY-LEMOINE Alain, Francie.
Tenhle obrázek mi poslal pan Jožko Zajačko z Rožnavy s dotazem, nakolik je tato barva trnů normální. Já jsem se s tím nikdy nepotkal, skoro bych řekl, že si někdo zahrál se štětečkem a červeným inkoustem... Ptám se čtenářů – viděl tohle někdo někde? (Pozn. redakce: „Červený gruson“ je nejspíše výsledkem aplikace nějakého červeného organického barviva pomocí rozprašovače nebo přímo profesionálně vyráběného floristického dekoračního spreje, jako např. www.perfectplant.cz. Nasvědčuje tomu mimo jiné červeně zbarvený horní okraj květináče a na kaktusy nezvyklá růžová vata na temeni rostliny ve srovnání s „normálním grusonem“ vpravo).
Zdravím Vás, a pro zajímavost zasílám foto své skalky,jak si vedou drobečci od vás již dříve zakoupení. Popůvky u Brna, JZ svah. S pozdravem Vlastimil Kolář.…

Z našich sbírek: Václav Navrátil - Jihlava
Když mne Pavel požádal, abych zpracoval pro noviny nějakou kaktusářskou sbírku, postavil mne před těžký úkol. Kaktusy už sám dávno nepěstuji, a do sbírek z časových důvodů také příliš často nejezdívám. Volba tedy byla vcelku snadná. K Vaškovi Navrátilovi a jeho manželce Jitce chodíváme pravidelně, a přestože hlavním důvodem našich návštěv většinou nejsou kaktusy, ve skleníku mezi nimi beztak my dva skončíme alespoň na chvilku pokaždé. Skleník najdete v okrajové části Jihlavy nazývané Staré Hory, a v něm pestrou druhovou všehochuť. Za čtvrtstoletí pěstování se Vaškova sbírka úctyhodně rozrostla, přesto zůstává návštěvníkům do poslední chvíle skryta důmyslným umístěním skleníku, který je z velké části zapuštěný v zemi a jehož střecha přesně kopíruje sklon stráně v ulici Sadová…

Pozvánka na výstavu do Uherského Hradiště
Na výstavu kaktusů Vás zve spolek kaktusářů v Uherském Hradišti. Akce se uskuteční ve dnech 11. - 13. června 2010 v prostorách Reduty na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti. Vzdálenějším návštěvníkům mohu doporučit i další možnosti kaktusářského vyžití v okolí. Na ilustračních fotografiích jsou záběry z loňské výstavy…

Patagonie 2008 (4)

Vyrážíme směr Telsen a po několika desítkách kilometrů zastavujeme u malého pohoříčka Sierra Chata. Podloží je z rozpadavé horniny. Postupně nalézáme Gymnocalycium chubutense MT 08-331, Austrocactus patagonicus, Tephrocactus darwini a Maihuenia patagonica. Před Telsen ještě zastavujeme na místě, kde je nějaký pomníček u malého statku. Za sklem jsou hračky, cigarety a nějaké fotky. Bude to něco asi jako naše boží muka u cesty. Po návratu to budeme muset u Petřinýho učitele argentinské španělštiny pořádně zjistit…

Ranění a hladovějící
Už hezkých pár let přemýšlím nad rolí amatérských sběratelů v systému ochrany přírody.
O to naléhavější jsou mé otázky ve chvílích, kdy nás stát, jedno zda ten náš či kterýkoliv jiný, staví mimo systém. Napadá mě zda je to zabedněností (počítač mě v tomto místě vytrvale opravuje, jakoby měl nějaké diplomatické sklony) oficiálních mozků, bojem o vlastní důležitost nebo jen impotencí politického modelu. Nejspíš je to velmi komplikovaný mix mnoha faktorů…

MEXIKO 2008 (10)
1. 11. 2008 - Ráno je docela zima, pomalu se otepluje teprve jak postupuje slunce, takže nejdříve rozmrzáme, pak snídáme a teprve když slunko dostane sílu lehce usušíme stany a balíme. Už včera večer jsme našli pěknou Coryphantha poselgeriana valida, dnes ráno si všímáme ještě Coryphantha macromeris v. runyoni. První dnešní zastávka je ve vinařských závodech před Cuatrocienegas. Příjemná seňorita nám dává ochutnat produktů závodu – několik druhů vín, brandy. Každý jsme udělali nějaký nákup, spokojenost na obou stranách :-) Prodavačka nám dokonce po chvíli přemlouvání zapózovala před policí s nabídkou. Nejdřív sice dělala jako že ne, ale pak byla zvědavá, jak se fotky povedly. Za Cuatrocienegas zastavujeme na smetišti naproti nějakému chemickému provozu. Za smetištěm začíná rozsáhlá lokalita těchto druhů: Ariocarpus fissuratus, Echinocactus horizonthalonius, Mammillaria pottsii, Coryphantha poselgeriana…

Mezidruhové hybridy kaktusů (1)
Na straně jedné úzkostlivě hlídáme botanickou čistotu nalezištních forem a na straně druhé při pohledu na povedený hybrid nás zahřeje u srdce. Je opravdu nesporný fakt, že kaktus se sebelepším označením naleziště nenadchne laika ani běžného kaktusáře tak, jako povedená hybrida, většinou bohatěji kvetoucí a snadněji rostoucí. A právě nejenom laik, ale i velká většina nespecializovaných kaktusářů, sáhne po pěkné, odolné a bohatě kvetoucí rostlině dříve, bez ohledu na to, zda jde o čistý druh či hybrid. Zkrátka oni opravdu pěstují kaktusy. A právě tito pěstitelé vytvářejí největší kupní sílu, která je pro rozvoj našeho koníčka také důležitá. Čisté nalezištní formy jsou pro specialisty, z nichž někteří tu hru na botaniky přehánějí v naději, že až ta či ona lokalita bude zničena, tak zrovna oni budou ti vyvolení, aby tam udržované čisté formy zpětně vysadili. Což je v podstatě úplný nesmysl. Nehledě na to, že o to nikdo stejně nestojí a ani si neumím představit legalizaci takové akce či samotné vyřizování potřebných povolení…

Tulačka 4
Jako milovník vína, co po letech vyštrachal tu bájnou dědovu bednu zašlých lahví a lupou zkoumal nečitelné viněty, tak jsem byl rozpálený, když jsem prohrabával nový substrátu podle receptu Jolanky. Přidal jsem více cihel a zahustil plaveným pískem. Dělal mi radost, když mě propadával mezi prsty a sjížděl ze dlaní. Různě velké kousky koksu byly lehounké, ale kousavé a ostré. To ostří tlumil humus z kopřiv a kulatá zrna labského písku. Kam se hrabou na Kanárech, kam se hrabou Holanďané s jejich rašelinou. Byl jsem spokojený. A hlavně, měl jsem nevyčerpatelné zásoby. Hodná Chmelnice zařídila, že si mohu postupně vše odvést. Měla radost z kytičky. Dětem jsem koupil pěkné míče. Jenom Jolanka tak smutně koukala za každým odváženým přívěsem. Někdy mi ta holka rozčilovala svými vědomostmi. Má dva měsíce pár kaktusů a už by mluvila do všeho. Já jsem přece jen stará škola. Co si neosahám, o tom mluvit neumím. Jindy mě jí ale bylo líto, když seděla…

Napsali nám…
Vážená redakce, děkuji Vám za Vaše skvělé internetové noviny. Každý měsíc se na ně velmi těším. Je tam mnoho zajímavého, dobré rady k pěstování kaktusů, krásné cestopisy a fotografie. Posílám Vám několik fotografií z různých akcí, které jsem navštívila. Nevím, zda se Vám budou hodit, vím, že máte spoustu krásných fotografií. Tak aspoň je posílám Vám jako poděkování za Vaší práci i za krásné chvíle u Vás při otvírání a zavírání sezony…

Pozvánka na Tradiční pražské sympozium 2010
Po zimě začneme i letos sezonu tradičním sympoziem v Praze. Termín: 27. 3. 2010 (jako každý rok, poslední sobota v březnu). Místo: Velký sál Obvodního úřadu Praha 8 Libeň (kapacita 240 osob) - na stejném místě jako loni. Zenklova 43/8 – výstup z metra trasy B stanice Palmovka. Zenklova ulice vede přímo od metra. Pěšky to je asi 5-7 minut, nebo jedna stanice tramvají. Před budovou a v okolí ke možnost parkovat…

Pozvánka na výstavu do Havířova
Klub kaktusářů při Městském kulturním středisku Havířov pořádá ve Společenském domě - Reneta) VÝSTAVU KAKTUSŮ A SUKULENTŮ ve dnech 27. 5. – 30. 5. 2010. 27. – 29. 5. od 9 do 18 hod., 30. 5. 8 do 12 hod. Výstava je spojena s prodejem rostlin Těšíme se na vaši návštěvu…

Mimořádná nabídka stovkových porcí semen
jaro 2010
Mimořádná a jedinečná (zejména Discocactus) nabídka stovkových porcí semen jaro 2010 (100 seeds). U každé položky je v zásobě většinou pouze 3 až 6 porcí, objednávky přijímáme do konce února, pak bude zbytek semen předán k výsevu.
Chrudimský kaktusář, Gorkého 886, 537 01 Chrudim, Czech republic…