Ze staré literatury:
Kaktusářské listy – ročník 16, 1951

Výňatky s komentářem (z posledního čísla 10, další vydávání bylo díky
laskavé péči Ministerstva informací zastaveno):

Rozesílání semen pro členy obou spolků bude letos soustředěno, takže všichni organizovaní kaktusáři obdrží semena za stejných podmínek. Každý člen si může vybrati ze seznamu 10 druhů. Více nemůžeme poslati, neboť by se akce příliš rozrostla a nedala by se zvládnouti. Kdo má o semena zájem, nechť zašle přihlášku a přiloží na režii 10 Kčs ve známkách.

Poznámky redakce: To byly skvělé doby, aby člověk sehnal pár druhů, o které měl zájem, musel nezřídka čekat i několik let. A to nejen v oněch „dřevních“ dobách, sám si pamatuju na tu radost, když jsem někdy v roce 1977 sehnal v Květoslavově roubovaný Encephalocarpus – centimetrovou rostlinu za rovnou stovku. Tedy v dobách, kdy za guláš v hospodě chtěli 4 kačky...



VLNATKY jsem na kaktusech zahubil takto: Zavšivené rostliny, které jsem dostal od jednoho pěstitele, jsem nakladl do plechovky s dobře přiléhajícím víkem, ve víku jsem udělal malý otvor a dovnitř jsem nafoukal ammonium nitricum (chemikálie se používá ve včelařství k omámení včel). Po 24 hod. působení byli škůdci mrtví a více se na rostlinách neobjevili.

Poznámky redakce: ošetření v zimě, pokud se škůdce na rostlinách objeví, je vždy poněkud problém. Slyšel jsem o tom, že pěstitel napadené rostliny uložil do PE pytle, do kterého vložil pár tablet proti šatním molům. V utěsněném pytli rostliny po 14 dnech přežili, škůdci nikoliv. Má někdo podobnou zkušenost?

Pavel Pavlíček
E-mail: pavlicek(zavinac)chrudim(tecka)cz
 

zpět