Pan Knápek (Hustopeče) se pěstováním kaktusů
zabývá již pěknou řádku let. Přesněji od svých deseti let a i
když o celou svou první sbírku po návratu zvojny
přišel, nenechal se odradit. Začal znovu a dnes se může chlubit
krásnými dospělými kytkami. Vybudoval moderní skleník nebo spíše
makroloňák, který je dnes plný povětšinou mexických kaktusů. Ale
jsou tu k vidění i kytky jihoamerické, také nějaký ten
sukulentík se najde. Pan Knápek procestoval Chile a Argentinu
kde měl řadu příhod a zážitků, a o ten nejsilnější se snámi
podělil: „Během expedice nás v horách překvapila bouře sřádným
lijavcem, kdy jsme zapadli s autem v říčním korytě. Abychom se
dostali ven, museli jsme částečně odklonit tok řeky. No dřeli
jsme…
Pediocactus simpsonii je nejvíce
rozšířený druh kulovitého kaktusu na JZ USA. Jeho výskyt je
znám ze států Arizona, Colorado, Idaho, Nevada, Montana, New
Mexico, Utah a Wyoming. I já jsem se s tímto pěkným druhem
setkal na mnoha místech. Je to kaktus nezaměnitelný (i když
občas si jej lidé pletou s Coryphantha vivipara) a přesto
velice variabilní. Hochstätter rozlišuje mnoho poddruhů,
variet a forem, ale s tím se nedá souhlasit (jedinou
výjimkou je snad subsp. robustior). Pro mě je to jeden hodně
variabilní druh s obrovským areálem výskytu. Je však nutné u
rostlin v kultuře uvádět původ (polní čísla, lokality) a
vzájemně nekřížit různé populace…
Brněnský kaktusář vArgentině (Speciální
číslo AZETu)
V Argentině jsem byl na nalezištích kaktusů celkem po měsíci v roce
1997 a 2004, vždy v lednu. Byla to dobře využitá doba díky výborné
přípravě trasy ing. J. Odehnalem, s nímž a dalšími kolegy jsem zde
cestoval. Po stanovení trasy a po výběru seriózních, skromných a
nepříliš líných spolucestujících kaktusářů, je dalším důležitým
úkolem najit a najmout vhodné auto. Poprvé jsme měli Fiat Uno, s
nímž jsme projeli nejen Argentinu, ale i Bolivii, po druhé terénní
Nissan s náhonem na čtyři kola. I s tímto terénním vozem jsme občas
za monzunového deště těžko projížděli po výrazně lepších cestách,
než byly před sedmi léty. Asi nás mě Pán Bůh rád, že jsme s Fiatem
projeli první expedici, i když po příchodu monzunových dešťů na
bolivijském Altiplanu ve výšce kolem čtyř tisíc metrů jsme nemohli
projet brodem…
Zápis ojednání
řádné Valné hromady SČSPKS
Na Valné hromadě bylo přítomno 71 kaktusářů, z toho 37 delegátů
organizací s hlasem rozhodujícím, což je zatím rekordní účast v
historii Společnosti. Byli to delegáti z klubů: Bratislava, Brno,
Břeclav, Čelákovice… Jednání VH zahájil v 10 hodin předseda SČSPKS
př. Odehnal. Poděkoval KK Zlín v čele s předsedou Ing. Jiřím Pešatem
za ochotu uspořádat Valnou hromadu a blahopřál k 50 letům úspěšné
činnosti zlínského klubu. Poté přednesl krátký uvítací projev
předseda KK Zlín př. Pešat… Zprávu o činnosti výboru Společnosti za
uplynulé čtyřleté volební období předseda př. Odehnal. Ve zprávě
bylo mj. uvedeno: V usnesení z Valné hromady v r. 2004 bylo
zkvalitňování úrovně časopisu KAKTUSY a vydávání jednoho až dvou
Speciálů. Tento úkol se nám podařilo splnit na více jak 100 %,
protože za poslední 4 roky bylo vydáno celkem 11 Speciálů…
K Vampírii - tam a
zase zpět
Nejdříve k názvu „Vampiria“. Byl to Tom, kdo překřtil Ariocarpus
agavoides subsp. sanluisensis tímto jménem. Ony trny pro tuto
rostlinu tak neobvykle dlouhé a zahnuté spolu s temným a
nesnázemi doprovázeným příjezdem v nás vyvolávali skutečně
zvláštní pocity. Dva téměř neprůjezdné úseky a následná výměna
pneumatik cestou tam zvýšily riziko, že návrat může být velmi
komplikovaný. Místo pro kemp jsme vybrali tak, že dál už nešlo
jet. Večer vařím z toho, co zbylo v zaprášené krabici a
nezachvátila to plíseň či hniloba. Poslední 2 piva na každého
(Vojtu nepočítám, ten pije jen tvrdý a ten už nemáme). Není
divu, že Vojtu popadl běs a vyhrožoval nám zdřevnatělým dračím
drápem. Ráno, svatá prostoto (prostato?), vyrážím na cestu jen v
lehkých sportovních teniskách. Byl to trest, protože tak
neprůchodný terén, kde Opuntia leptocaulis tvoří místy souvislé
porosty a na zemi se válí spousty volných článků…
Pan Pavel Urbánek má dobrý náhled
na věc - nebezpečí je všechno sloučit dohromady! To je velice
dobrý postřeh, zvláště se týkající pěstovaných kulturních
rostlin. Vyplývá z nedostatku kompletních dat o původu
pěstovaných rostlin. Možná, že jsem se nevyjádřil zcela jasně,
ale já sám nejsem pro shrnutí všech variabilit do jednoho jména.
Přesněji řečeno, možná rostliny fylogeneticky spadají pod stejný
druh, ale liši se daným výběrem genů podle lokalit populaci (tj.
aktivně si vyměnují genetickou informaci zatímco od ostatních
populací jsou částečně izolovány z různých přírodních důvodů).
To co by se mělo povinně praktikovat při sběru…
Přátelům a
příznivcům Checomacoco Milí přátelé, zdravím Vás po čase a posílám několik informací.
Naše letošní cesta do Paraguaye (na kontrolu „českého“ stáda
krav, s penězi na opravu školy, nákup školních pomůcek, na
podporu studentů, na nákup léků a další zdravotní účely, s
filtry na vodu atd.) byla opravdu „zajímavá“ - vzhledem kosobě
současného náčelníka vesnice Puerto Esperanza (zvoleného na tři
roky). Přesto Vám mohu s radostí sdělit, že naše projekty zdárně
pokračují.
Aktualizované podrobné informace naleznete v
případě Vašeho zájmu v jednotlivých rubrikách našeho www.checomacoco.cz.
Já a Andrea Fajkusová jsme zpátky již od září, Pavel Frič se
vrátí z Ameriky v polovině prosince. Z toho důvodu jsme poněkud
odsunuli naše každoroční setkání s promítáním „světelných
obrazů“ na Dobešce v Praze-Braníku. Uskuteční se až v neděli 25.
ledna 2009 od 18 hodin. V podělí 24. listopadu 2008 budu
vypravovat o A. V. Fričovi (1882-1944) v kontextu rodu Fričů v
přednáškovém sále Národního muzea v Praze na Václavském náměstí…
Jednou takhle z
večera… Jednoho dne zvečera,
u ohýnku seděla,
seděla v Mexiku,
parta českejch trampíků,
Jak u ohně seděli
a Cervezu chlastali,
z plna hrdla zapěli:
„Všichni jsou už v Méééxiku,
tak já teda taky jdu…“
ráno sotva
koukali,
když kaktusy hledali
Je to pravda odvěká,
kdo s tequilou usíná,
ten se ráno naheká…
Antálkova drobná poezie Zneužitá Sličnou vdofku Žofku
Povalil jsem na pohofku.
….
Za styk jsem jí pak dal lofku.
…
22. ledna 2007 - Z Deán Funes najíždíme na
silnici vedoucí kSan Pedro Norte. Na
první lokalitě hned za městem zjišťujeme, že celé území je
bohužel vypálené. Roste zde jen Gymnocalycium monvillei MT
07-215. U Aqua Rodeo na skalních výchozech z buše rostou G.
bruchii pawlovskii MT 07-216. Tyto rostliny by měly mít údajně
větší květy než druh. Jinak se viditelně nijak neliší. Nalézám
také dvě rostliny Gymnocalycium sp. MT 07-218, které se podle
našich zkušeností nedají přiřadit k nějakému druhu. Tomáš tvrdí,
že tyto kytky již loni také zde vtéto
oblasti viděl. Na druhé straně silnice rostou ještě
Gymnocalycium erinaceum MT 07-217…
Hybridy? Přítel Kašpar nelenil, a také nám poslal několik
zajímavých obrázků „astrofyt“. Tvrdilo se, že digitostigmy se s
ostatními druhy nekříží, no a jak to vypadá, tak za určitých
okolností... Mám silný pocit, že brzy budeme hledat digitostigmy,
které jsou zaručeně čisté, tj. z importovaných semen, nebo z
potomků z nich. Neboť vnedávné době v
zoufalé snaze získat právě z toho jednoho květu, který právě
kvetl, semena, nanášel se na tu bliznu pyl ze všech kaktusů,
které právě kvetly okolo. A tvrdilo se, že digitostligma je k
pylu ostatních druhů netečná, stejně tak i ostatní druhy pyl z
digitostigmy nevzrušuje. Zdá se tedy, že to není až tak jisté.
Co však jisté je, to je obava z toho, jaká cizí krev dnes v
našich digi koluje a kdy a jak se to v budoucnu projeví…
Klíčivost semen ferokaktusů
Než nabídneme některá semena ve velkých porcích,
zjišťujeme jejich klíčivost. To děláme zejména u
těch druhů, které je nutno zbavit plodů právě v
tu chvíli, když jdeme okolo, a tedy ne vždy lze
čekat na to, až plody samy odpadnou. Často tuto
práci přenecháme některému ochotnému příteli, a
tentokrát jsme dostali pěkně seřazené výsledky
od pana Trafiny. Protože byly doložené pěknými
obrázky, zveřejňujeme je v našich novinách. A
takto dopadla statistika, přičemž tam, kde je
klíčivost nižší, není vyloučeno, že o rok
později nebude klíčivost vyšší, s tím jsme se ve
své praxi jistě mnozí z nás potkali: Ferocactus
wislizenii PP 133 20% , latispinus PP 428 40%,
townsendianus PP 1093 100% , wislizenii PP 1115
80%… Klíčivost byla zkoušena také u 10 let
starých semen Geohintonia mexicana – je to
neuvěřitelných 80%! Semena jsou uskladněna v
papírovém sáčku v chladničce, za teploty okolo
6°C…
Samovýsev Při návštěvě brněnského sympozia jsem se
zastavil u vynikajícího pěstitele Jirky Pavlíka
a podařilo se mi vyprosit pár plodů z
Homalocephala texensis. Jaké bylo mé překvapení,
když po rozlomení plodu se objevilo množství
klíčence. Zeptal jsem se tedy promovaného
biologa Jana Říhy, jestli může tento jev
vysvětlit. No a tady je jeho odpověď: Klíčení
dozrávajících semen uvnitř nepoškozených zralých
plodů známe u tisíců nejrůznějších rostlinných
druhů. Proč k tomu dochází buď jen někdy, ale
také obligátně (např. mangrovníky) je
vysvětlováno různě. Mangrovníky si tento efekt
vyvinuly během evoluce, vzhledem k podmínkám,
kde rostou. U kaktusů a sukulentů se jedná jen o
fakultativní, příležitostný jev. Sám jsem jej
pozoroval u mnoha druzích, jak v přírodě, tak i
doma ve sbírce, určitě se s tímto jevem setkala
značná část pěstitelů. Záležitost byla
diskutována řadou fysiologů, hledány byly
příčiny…