Protože v září se tlačí tlusté do tenkého, času se nedostává,
tak jen dva pohledy do sbírky. Přípravy na zamykání jsou v
plném proudu, zpracovávám informace do katalogu – a je toho
zkrátka pro jednoho moc.
Před 2 lety jsem zasadil ariáčky do misek 16x16 cm, do
substrátu obohaceného vápencovou drtí (prodáváme ho pod
obchodním názvem „Mexico“). Rostou báječně, některé už
deformují misky skoro do kulata, na obrázku vidíte
Ariocarpus agavoides PP 208. Tyhle rostlinky (vlastně stejně
jako ostatní ariáčky) rostou sice nepříliš rychle, ale velmi
dobře a téměř beze ztrát…
Při mých výletech za kaktusy
jsem najezdil mnoho a mnoho mílí (a kilometrů), protože
vzdálenosti na JZ USA nabývají trochu jiných rozměrů, než
jsme zvyklí v Čechách. Nicméně nejbližší (mě známá!)
lokalita Sclerocactus polyancistrus není od Los Angeles zase
tak hrozně daleko. Je to zhruba něco kolem 1,5 hodinky jízdy
směrem na východ, poblíž města Victorville. Shodou okolností
je velice pravděpodobné, že se jedná o typovou lokalitu
Sclerocactus polyancistrus, nebo alespoň o lokalitu velmi
blízkou té typové. V popisu se totiž uvádí: „California,
headwaters of the Mojave River“, což znamená horní tok (či
prameny) řeky Mojave. Řeka Mojave je trochu atypická…
Paradoxy Chile (Speciální
číslo AZETu)
Paradox první:
Do Chile jsem se dostal ne jako kaktusář, ale jako
botanik smíšené expedice pedologů a geografů českých (UK
Praha), francouzských (Univ. Strasburg) a italských (Univ.
Bologna). Situace pro mne nebyla jednoduchá, žádné
slušné slabikáře, tj. Flóru Chile jsem v Česku nesehnal
a tak jsem jel napůl hloupý a nepoučený o chilské
květeně. Jen většinu chilských dřevin jsem nastudoval z
půjčeného atlasu paní A.Hoffmanové.
Paradox druhý: Jste v Chile, jedete jako botanik
expedice a nemáte podle čeho určovat kytky. Tápete, občas poznáte
čeleď, někdy rod a někdy dokonce naše středoevropské druhy! Jaké
překvapení, když obrovské množství jednoletých druhů (především
trav) je původu mediteránního, na ulicích rostou jako největší exoty
naše lípy a kleny, městské trávníky mimo některých ubikvistů jsou plné evropských hřišťových
a parkových trav a s nimi zavlečených plevelů…
Zamykání sezóny - opět
úspěch Celý týden před zamykáním hnusné počasí, v
pátek začaly najíždět první davy – obloha se rozevřela a
sluníčko jako zázrakem se rozesmálo na všechny příchozí. A
co více – v dobré náladě vydrželo i přes sobotu a neděli. Na zahrádce uPavlíčků se už odpoledne
opékaly výtečné klobásky, speciálně vyhlášeným odborníkem
pro tento datum vyrobené. Poprvé vhistorii se také točilo
plzeňské, no a k večeru se už obě restaurace vokolí jen
hemžily kaktusáři. Druhý den s úderem desáté vnikly davy do
haly, kde se konala burza. Prodej je už natolik oblíbený, že jsou už
dnes všechna prodejní míst pro příští rok předplacená – a nám je jen
líto, že hala není nafukovací. Takže už není k dispozici ani jedno
místo. Tady jsem nefotil, nebyl čas…
Zveme Vás na přednášku opřírodě
Argentiny
Doc. Ing. Radomír Řepka, PhD.
AGRENTINA 2007
Hory, dřeviny, kaktusy…
14. 11. 2008 v 17
hod.
Budova kovárny ekocentra ČSOP
Husovo náměstí 67
Prostějov
Malá poznámka kThelocactus
bicolor subsp. pottsii
Protože jsem neviděl jedinou smysluplnou revizi skupiny
Thelocactus bicolor, dovolím si pokračovat v komentování tohoto
okruhu alespoň v této neformální rovině. Fenomén lehkovážného
nakládání se jmény neminul ani jiné země a tak například Italové
(Mosco a Zannovelo) dávají Thelocactus bicolor subsp. pottsii
jako synonymum pod T. bicolor subsp. heterochromus. Je to
bohužel obecně rozšířený pohled, velmi povrchní soud a naprosto
to neodpovídá realitě. To, že někdo správně nerozpozná některé
dospělé rostliny a též že květy jsou si, u T. bicolor obecně
podobné, může být sice matoucí, ale to neomlouvá. Kdyby si ale
dali více práce, zjistili by například, že: Thelocactus bicolor
subsp. pottsii roste…
Ahoj lidi, tak jsem se prokousal
článkem Oldy Fencla Darwin
vs. Kaktusáři v I.N. a zjišťuji, kolik slov se dá
napsat otakové věci. Já bych viděl
problém zcela někde jinde a možná, že by to chtělo říct
nahlas. Podle mě jde o konflikt botaniků, kteří hledají věci
společné a podle toho sestrkávají kytičky pořád k sobě a tak
se možná jednou opět dožijeme sběrného rodu Echinocactus
(extremní magorie v tomto ranku jest přiřazení frailejí kastrophythům
na základě podobnosti semen). Na druhé straně jsme my - sběratelé a zahradníci, které
zajímá to, čím se ty jednotlivé kytičky liší a v čem jsou
jiné. A tady na sebe narazíme. Například jest nabíledni
obrovská variabilita lobivií či sulkorebucií, u kterých
říci, zada je to ta nebo ta je na pováženou…
Fotoalbum
Sulcorebutia Počátkem roku 2008 vydal první českou
monografii o rodu Ladislav Horáček pod názvem
SULCOREBUTIA 2008 a tak se do rukou českých a
slovenských kaktusářů dostalo dílo o rostlinách v současné
době populárních a žádaných. Kniha obsahuje i velké množství
fotografií kvetoucích rostlin na přírodních nalezištích,
informace o přirozených podmínkách, pěstování, výsevech a
ochraně rostlin ve sbírkách, včetně autorova chápání
jednotlivých druhů a změn systematiky vrámci rodu.
Je tomu letos 40 let, co jsem si z Pardubic přivezl z
legendární kolekce p. Slávka Vojty první sulkorebucii se
jménem S. tunariensis. Natolik mě zaujala svým zvláštním
zjevem a intensivně barevným květem, že jsem kouzlu
sulkorebucií naráz propadl a další roky horečně shromažďoval
rostlinný materiál ze sbírek našich specialistů. Po roce 1989 se
otevřely překvapivé možnosti volného cestování a po několika
letech jsem s přáteli poprvé navštívil vysněnou Bolivii…
Antálkova drobná poezie
Zamykání sezóny
Měsíc už se v noci budím,
Ze sna křičím: Chrudim, Chrudim!!!
Kde jinde na konci září
S kamarády se tak dobře paří?
Už jsem tady, to jsou davy,
Kde budou spát tyhle hlavy?
Hluboko do předklonu
Musím seknout poklonu
Té moc hodné paní
Co sháněla spaní.
Prolítneme skleníky,
Koupíme si kytičku,
Slováci i črepníky,
Pak si dáme skleničku.
Taky párek, pivíčko
Na duši je teplíčko.
Zapneme si poklopce
Vydáme se do kopce.
Do hospůdky s neřestí,
Budem dole. Naštěstí.
Jeden vtipy kluky baví,
U stolu se tvoří kroužky
Druhý zase hustě slaví,
Stážistka neměla proužky…
Třetí křičí Baja? Peru?
Na tohle vám z husta se…
CD
Atlas rodu Gymnocalycium, verze 4
V4. verze CD Atlas rodu Gymnocalycium zachovává
grafické uspořádání předcházejícch verzí a
obsahuje 405 fotografií (83 fotografií je
nových) a 10 schematických map. Druhy jsou
prezentovány buď v abecedním pořadí a zároveň
jsou též rozděleny do příbuzných skupin podle
semen, geografického výskytu a bližší
příbuznosti. U fotografií rostlin se sběrovými
čísly jsou uvedena naleziště, občas jsou
fotografie doprovázeny krátkými komentáři. Na
CD, které je buď v české nebo anglické verzi,
jsou vždy 4.0 (640x640 bodů) verze vhodná pro
notebooky, 4.1 (800x800) verze pro monitory sběžným
rozlišením, 4.2 (1000x1000) pro monitory s
vyšším rozlišením. Cena CD je 200 Kč + poštovné
a balné, cena upgradu z některé zpřed-cházejících
verzí je 80 Kč + poštovné a balné…
20. 1. 2007 -
Ráno si v městečku nafotíme katedrálu a u přehrady na
lokalitě Aqua Blanca rostou ještě Gymnocalycium valnicekianum MT 07-195 a
nalézáme i několik stellat MT07 -196. Nevím, ale kytky, které vypadají jako naše polycentralis jsme nenašli
ani na další naší lokalitě Quebrada de Luna, kam jsme odbočili z hlavní silnice
na Charbonier. Po průjezdu Sierra Chica se dostáváme do oblasti Sierra Ischilin. Před
Ongamira máme odbočit do leva na Los Coqueitos. Nějak se nám to ale nedaří,
projíždíme Ongamíra a proto se musíme vrátit. Fotografujeme ještě typické skály
u osady…
Sbírka Roman
Pavlica (6) Dobrý den Vážený pane
Pavlíčku,
posílám Vám i čtenářům pár nových fotografií mého kaktusářského
snažení:-). Tentokrát bych Vám rád napsal něco o nových
poznatcích z letošních výsevů thajských astrofyt z mé sklizně.
Již loni se mi podařilo sklidit pár semínek z krásných hybrid
thajských astrofyt a letos v novém skleníku se zadařilo ještě
lépe. Podařilo se sprášit téměř vše a úroda a následné výsevy
jsou hojné. Průběžně od jara přes celé letní období, jsem
vyséval a rouboval jako o život. Jsem totiž velmi zvědav co ze
semínek z TOP rostlin poroste a proto jsem téměř každý večer u
televize rouboval na myrtiláky čerstvě klíčené semenáče. Původní
obava o úspěšnost srůstu byla zbytečná. Roubování pětidenních
semenáčů u televizních novin byla…
Celostátní sjezd německých kaktusářů
Vážení čeští krajané, kaktusáři a kaktusářky,
30. 5. až 1. 6. 2008 se konal v našem spolku Oberland, ve
městě Weilheimu, asi 40 km jižně od Mnichova celostátní
sjezd německých kaktusářů. Rozeslal jsem do Čech několik
pozvánek, ale bohužel nepřišla žádná odezva, i když by měli
ve mě určitě skvělého průvodce a tlumočníka. Jsem jeden ze
zakladatelů toho spolku a bývalý dlouholetý předseda. Náš nový předseda si vymyslel nejnáročnější
multimediální show, kterou je možné si
představit. Zapůjčil za minimální poplatek 3 nejdražší
dataprojektory, které existují na trhu a těmito přístroji se
promítalo na plátno o velikosti 12x4 m.
Diapozitivy se musely naskenovat a speciální
program je rozdělil na 3 části a za pomoci
speciálního programu zase na plátně scelil
dohromady. Tímto vznikaly úžasné panoramatické
obrazy, které jsem dodnes ještě nikde nezažil…
Ing.
Vích Jaroslav prezidentem SČSPKS
Dne 11.10.2008 proběhla ve Zlíně Valná
hromada Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů
a sukulentů (SČSPKS) spojená svolbou
nového výboru SČSPKS, na které byl prezidentem
zvolen Ing. Jaroslav Vích z Chuchelné. Ing. Jaroslav Vích se narodil 9. listopadu
1948 v západočeské Sušici, avšak větší část života bydlí na
Severní Moravě. O kaktusy se zajímal již ve školním věku,
svoji sbírku začal shromažďovat v roce 1970, kdy se seznámil
s některými opavskými kaktusáři. Odtud byl jen krůček stát
se členem opavského kroužku kaktusářů, kde se posléze stává
jeho předsedou. Když po létech začal pracovat v Ostravě
stává se členem Klubu kaktusářů v Ostravě, kde dochází na
schůzky dodnes. Někdy v roce 1974 se stává členem Notosekce
a je jím až do dnešních dnů…
Liborovi jsme mohli pogratulovat u příležitosti
setkání v krásném městečku Jablonné nad Orlicí, kde nám jeho
majitel, cestovatel a kaktusář Zdenda Urban vsalonku
připravil příjemné prostředí s rodinnou kapelou. Libor nadšeně
přijímal dary, od naší malé Šárky například obdržel luxusní
toaletní papír s kaktusovým potiskem. Od Květky Chvastkové mimo
trochy pití chytil i sladkou pusu. Ovšem manželé Šormovi
gratulaci pojali klasicky a Liborovi popřáli s kytkou -
nádherným výstavním kaktusem…
