Leden studí už svým jménem, ale ve skutečnosti
to není moc zlé. Teploty nad nulou, většinou i v noci, za těchto
okolností by v netopeném skleníku bez problémů přežívala většina
kaktusů – pro ty vysokohorské by to bylo dokonce přínosem. Přes
den už sem tam vysvitne i sluníčko, které skleník rychle prohřeje
a vybízí tak první kytičky k otevření poupátek.
Ancistrocactus megarhizus je jedním z těch, co s kvetením spěchají,
ale pak kvetou v roce ještě několikrát. Někteří autoři
tento rod neuznávají a jeho druhy přesunuly do rodu
Sclerocactus…
6. ledna 2007 - Ráno snídáme
vedle hotelu u naší oblíbené YPF kafe con leche se sladkým
pečivem a hlavně děláme první nákupy map argentinských
provincií. 20 km před Achiraz je dnešní první lokalita
Cerro Intihuaschi, Cordoba. Krásné Gymnocalycium
achirasense typ MT 07-071 tu opět rostě spolu s Gymnocalycium
sp. zelené MT 07-072. Krásné jsou také výhledy z lokality
na argentinskou krajinu. V Achiraz dlouho hledáme benzínku,
několikrát se musíme ptát a pořád se nějak nemůžeme
trefit na tu správnou cestu. Nakonec se vše daří a můžeme
vyrazit směr Punilla. Asi 2 km za městečkem zastavujeme v místě,
kde Sierra de Comenchingones protíná pěkná asfaltová
silnice. Na obou stranách je lokalita s opět stejným
zastoupení gymnocalycíí jako na předešlém stanovišti…
Z našich sbírek:
Michal Šulc
V Plzni-Božkově má u rodinného domu sbírku Michal Šulc. Již při vstupu do skleníků je patrná jejich
rozlehlost. Jde o „vícegenerační“ sbírku, s jejímž založením začal kolem roku 1967 otec Michala Šulce
pan Bohuslav Šulc. Ten měl možnost již tehdy získat ze zahraničí semena i rostliny. Vděčně vzpomíná
na zahradníka Otu Blechu, který mu byl v počátcích rádcem i dodavatelem. Sbírka vznikla nejprve z malého pařeniště, pak vybudoval první skleník, postupně přistavoval další
a sklo nahradil makrolonem. Dnes se zde pěstují rostliny na ploše kolem 140 m2, z toho je
cca 100 m2 vytápěných. Ve sbírce nyní působí otec i syn, ale zhruba od roku 1992 převzal
iniciativu Michal Šulc a o zaměření a dalších klíčových věcech již rozhoduje on.
Sbírka je orientována na kaktusy Jižní Ameriky, rody
Neoporteria, Uebelmannia…
Texaští sběrači halucinogenních kaktusů mají těžké časy
Mauro Morales má na dvorku slepice, na plotě visí jelení parohy a za domem je bouda plná kaktusů Lophophora williamsi běžně nazývaných indiánským slovem peyotl. Šedesátník Morales je jedním ze tří "peyoteros" (obchodníků těmito kaktusy) v zemi, kteří mají od vlády povolení k prodeji malých zelených kaktusků obsahujících halucinogenní meskalin.
13. 1. 2008 10:06
- Rio Grande. Jeho profese je stará a v oblasti
podél řeky Rio Grande bývala běžná. Je to
jediné místo ve Spojených státech, kde tato
rostlina roste. Teď její existenci tady ohrožuje
moderní doba… Pro pokračování si
klikněte na server NOVINKY.CZ…
Irena Pomorská In memoriam
Dnes ani pořádně nevím kdy, ale asi tak před šestnácti, či
jinými lety jsem poznal krásnou dámu. Byl to takový vlající věchýtek
lidství. Byla menší postavy, štíhlá, usměvavá, vždy oblečená
v dlouhé splývavé šaty, no prostě osoba ze skříně pohádek.
Rázem jsem se do jejího lidství platonicky zamiloval, ale myslím
že jsem nebyl sám. Jeden s prvních slovních kontaktů byl na téma
štiplavého dýmu šířícího se z mé dýmky. Řekla mi „něch
pan pali, to tak pěkně pachně“, (kdo tomu nerozumí, tak si
nezaslouží překlad), tak jsem se od té „víly“ dozvěděl,
že celý život chtěla kouřit dýmku, ale že k jejímu postavení
dámy se to nehodí.
Až později jsem zjistil, že ta pohádková
paní je světoznámá profesorka
egyptologie z Varšavské univerzity, která napsala mnoho
publikací a několik knih (i já mám jednu s věnováním).
Pracovala řadu let na vykopávkách v Egyptě. Ono to asi nikoho
ani nenapadlo, že se kolem nás ometá starý Egypt, že je mezi námi
někdo, kdo voní sfingou a pyramidami.
Byla účastna takřka na všech setkáních kaktusářů v Česku
za posledních patnáct let a byla naše sluníčko. Bohužel toto
sluníčko dne 10 ledna letošního roku ráno uhaslo a Profesor
Doktor Irena Pomorská se šla projít do říše neživých. Za zástup
pozůstalých přátel a plaček, burser a jiných nejkrásnějších
rostlin, navždy na ní vzpomíná její kamarád Ruda
Grym (a nejen on… pp)…
Prosba
o radu Vážení přátelé, zajímalo by mně co se to stalo
tomuto ferocactusu a co s tím. Zimuji ho v teplotě okolo 15
až 18 st. C v pološeru. Děkuji moc za jakoukoliv radu…
Mexiko
2004 (10) Den devatenáctý - 4. 4. - Domingo. Ráno byla vydatná
mlha. Po usušení stanů vyrážíme směr General Cepeda. Po několika
kilometrech už stavíme na krásné lokalitě hned vedle
silnice. Vidíme zde početnou populaci Epithelantha
micromeris, Echinocereus enneacanthus, Thelocactus bicolor,
Ancistrocactus scherii, Astrophytum capricorne, Coryphantha
dificilis, Echinocactus horizonthalonius a stále četné
Neolloydia conoidea. Projíždíme General Cepeda a míříme na
Matehualu. Přejíždíme pohoří porostlé borovicemi a cedry
– konečně nějaký les. Odbočujeme na El Potosí, dole na
úpatí rostly Ariocarpus retusus, a pak už výjezd na kopec
Sierra El Potosí…
Obrázky
z Oder
V tomto příspěvku, stejně jako v předchozím,
se až kromě posledních dvou snímků vracím k záběrům
z loňského roku.
Tentokrát úplně vynechám kaktusy,
hlavní objekt svého pěstitelského zájmu. Kolem skleníku mám vybudovánu
zídku z břidlice, která slouží jednak jako izolace,
jednak plní funkci okrasnou a je osázena především netřesky.
Všechny netřesky ve vhodných podmínkách poměrně rychle
dokážou velmi dobře prosperovat a velice rychle zarostly spáry
v zídce. Tato a následující fotografie ukazují, že
při pohledu zblízka jsou i květy netřesků velmi zajímavé. U
této kytky jsem jednou přehlédl, že se rozhodla v zimě růst
a silně se zdeformovala. Naštěstí se deformace horní části
ve vhodných podmínkách jakžtakž srovnala a rostlina znovu
vykvetla. Květ tohoto konofyta asi málokdo nazve krásným, i
když zajímavý svým způsobem rozhodně je…
Alberto Vojtěch Frič (1882–1944)
V rozmezí třiceti let pobýval celkem osmkrát v různých jihoamerických zemích, v letech 1903–1913 žil více v Paraguayi, Brazílii a Argentině než doma. Došel mezinárodního uznání, především jako botanik se specializací na kaktusy, ale také jako etnograf, který získal několik desítek tisíc sbírkových předmětů indiánů Chaka a jihozápadní Brazílie, sestavil slovníky 36 indiánských jazyků, pořídil stovky fotografií atd. Mezi tehdejšími evropskými cestovateli vynikal humánním přístupem k domorodcům, pochopením jejich mentality a uměním komunikovat s
nimi. Velké úsilí věnoval vzájemné popularizaci zemí, byl
autorem desítek článků, publikovaných v dobových časopisech
a novinách v Rakousku-Uhersku, Německu, Anglii, Brazílii,
Argentině, Paraguayi a Uruguayi. Po založení Československa působil
v Jižní Americe jako kulturní a propagační vyslanec
Ministerstva zahraničních věcí (1919–20). Generace čtenářů
dobrodružné literatury milovaly jeho příběhy z knížek…
Mammillaria – velkorod, ze kterého si vybere každý
Rod Mammillaria obsahuje několik stovek druhů, a tak aby se v něm pěstitelé lépe orientovali, je rozdělen na podrody, komplexní informace lze najít v publikaci z pera Ing. Rudolfa Dufka Rod Mammillaria, která vyšla jako prémie pro předplatitele Atlasu kaktusů, a kterou prodejna nabízí pod kódem Z 309 za pouhých
30 Kč.
Pro ty začínající jen stručně – foneticky řečeno „mamilárky“ jsou kaktusy, které na svém stonku (těle) nesou bradavky neboli mamily, mezi nimi jsou pak v úžlabích tak zvané axily, ze kterých rostliny kvetou. A pro představu, jak tyhle kytičky vypadají, nám poslal pár svých obrázků pan dr. Slavík z
Prahy, který píše: „Vážený
pane Pavlíčku, jak jsem slíbil, posílám dalších pár
obrázků“…
Prodám
atlasy:
Atlas kaktusů č. 1 - 1986, volné listy, Atlas kaktusů č.
2 - 1987
volné listy.
Atlas sukulentů 1. - 9. díl uspořádáno ve dvou samostatných
šanonech – jen vcelku. Cena prosím dohodou.
Nabízím k prodeji menší sbírku Oreocereusů:
cca 30 ks a 15 druhů. Pouze vcelku. V případě zájmu pošlu
seznam…
Nová kniha - Sulcorebutia 2008 Nová
dárková monografie přichází na Český trh! Kniha
pojednávající o rozšíření druhů rodu Sulcorebutia, přináší
mimo popis a fotografií všech známých druhů také návod
na úspěšnou kultivaci tohoto velmi oblíbeného rodu pěstitelsky
jednoduchých, miniaturních, pestrobarevně kvetoucích
rostlin. Autorem
je znalec bolívijské kaktusové flóry Ladislav Horáček,
a kniha je logickým výsledkem 15 bolívijských cest za
studováním jeho oblíbeného rodu. Exkluzivní vydání přináší
300 stran na kvalitní křídě, 230 barevných obrázků, 10
map, v závěru pak navíc i anglický překlad textové části.
Zajistěte si dodávku knihy hned teď! Náklad je omezen jen na několik
set výtisků!
Cena za jeden výtisk je neuvěřitelně nízká - 250 Kč…
20. 4. 1998 – Třicátý třetí den – pondělí.
Ráno se prochazím po burseřišti a je mi pěkně, burser je
tu hodně a našel jsem i nějaké malé semenáče, které
snesou cestu do Evropy. Roste zde zajímavá bursera, má kmen
jako Bursera excelsa, ale má jen jeden lístek, jsou zde i
semenáčky, ale stejný jsem si koupil. Fotím a fotím, trhám
si nějaké lístky do herbáře a pokračujeje dál na jih.
Nacházíme velmi zvláští Burseru schlechtendhlii, pruty asi
1,5 metrů vysoké, průměr tak 2 centimetry, našel jsem
semena a taky malý semenáč. Vracíme se zpět a hledáme místo,
kde by jsme se dostali ke kopcům na druhé straně údolí.
Najednou vidíme velký požár, hoří bambusové pole. Jak
jsme, ale později zjistili, oni to mechulíni zapalujou sami,
ten papír na bambusu shoří a a oni uřežou ty bambusové
klacky, které prodají…
Otevírání
květů Kousek od vesničky Santa Fe del Pino, jsme jednoho únorového
dne narazili na populaci Echinomastus warnockii s připravenými
poupaty. Chladná noc a studený ranní vítr, způsobily,
že se květy ne a ne otevřít. S tím už máme své zkušenosti
a tak jsme nasadili hned dvě nejsilnější zbraně či spíše
„donucovací prostředky“. Prvním z nich byla uříznutá
PET láhev (miniskleníček) a druhým náš Vojta se svojí
rozfoukávací metodou. Časová tíseň i neobvyklá houževnatost
sevřených okvětních plátků způsobily, že poprvé v životě
jsme odjeli s nepořízenou…
Opuncie
u dálnice D11 Dobrý den pane Pavlíček,
před vánoci jsem si u p. Koupelky koupil knížku pana Tomáše Bíby
Zimovzdorné kaktusy v našich zahradách, kde autor píše, že u dálnice
D11 roste jakási opuncie. O této lokalitě se zmiňuje i pan
Libor Kunte ve své Encyklopedii kaktusů. A protože bydlím kousek
od té dálnice, řekl jsem si, že to naleziště musím najít a
prozkoumat. Když někdo hledá kaktusy v přírodě, musí většinou
do Mexika nebo jiné země Ameriky. Já jsem se rozhodl, že je budu
hledat ve Středních Čechách. Stráně u dálnice do Hradce jsou
možná jedním z míst, kde by se jim opravdu mohlo dařit.. Pravá
strana ve směru do Prahy je obrácena k jihu a víc vystavena sluníčku.
V některých místech je tak málo půdy, že tam ani tráva ani křoviny
nenašly místo kde by mohly vegetovat. A tady je prý kdosi kdysi
vysadil…
Velmi krásná sbírka nás zaujala u Bedřicha a
Petra Lichých v Kyjovicích u Opavy.
I v tomto případě jsou slova zbytečná – dívejte se spolu s námi…
Václav
Dvořák
In memoriam
Milý Václave, tak dlouho se chystám, že za Tebou a za Tvou paní
zajedu do Písku, a najednou se dočtu, že se sejdeme někde úplně
jinde. Musím Ti říct, že mě to silně zaskočilo. Jak vono je
to vlastně dlouho, co jsme se spolu v Chrudimi na burze bavili
naposled? Mně to přijde, jako včera. A tenkrát, když jsem u vás
byl poprvé... člověče, kdy vono to vlastně bylo? Počítám nějakej
pátek po tý legendární slezině v Liberci. Přijel jsem tenkrát
vlakem, vykulenej a ještě potmě rovnou do skleníku ... no,
odtamtud nás paní vyhnala oba. A druhej den pár sbírek v okolí
a spoustu povídání zase večer a s Dvořákama druhejma a s
Edou Vodičkou a Mírou Stehlíkem... Za moc Vám oběma vděčím
a vlastně bych se měl omluvit, že jsem se tak dlouho neozval.
Ale s tvejma článkama a studiema ve Fričianách jsme spolu
vlastně furt. A taky pár kytek od Tebe... A hlavně, nadhled a
úžasná sranda v člověku, který už tenkrát věděl, jak je
důležitý mít radost z těch kytek, a až potom teprv vědět,
co to je a jak vzácné. A tak vlastně ty posezení u Vás jsou
pro mě víc.
Vlastně už nějak nevím, co Ti dneska napsat. Pozdravuj chlapy tam nahoře a hlídej, jestli moc neblbnem. A hlavně, jestli to neberem nějak moc vážně.
Teď, když vím, že už tu nejsi, budeš mi moc chybět. Tak... ahoj.... Pavel Urbánek…
Pozvánka do Piešťan Vážení priatelia, tento mesiac si náš Klub
kaktusárov a pestovateľov sukulentov Piešťany
pripomína 30. výročie svojho vzniku. 23. 2. 2008 poriadame slávnostný večer, na ktorý si Vás dovoľujem pozvať. Pozvánka je priložená v prílohe. Budeme radi, keď Vás budeme môcť privítať na piešťanskej pôde. Ubytovanie na požiadanie zabezpečíme…
Nové stránky věnované rodům Haworthia a Gasteria
Dobrý den, chtěl bych vás poprosit, zda by bylo možné dát k
vám na stránky odkaz
na mé nové stránky www.haworthia-gasteria.com
Ty stránky se věnují jihoafrickým rodům Haworthia a Gasteria.
Jestli jste na tyto stránky zavítali proto, že Vás zajímají zvláštní rostlinky zvané sukulenty - jste tu správně! Jestli sháníte informace, tipy, rady o rodech Haworthia a Gasteria - jste tu ještě správněji!! Jestli jste si pořídili jednu Haworthii a najednou zjistíte, že jich potřebujete víc, nejlépe je mít všechny…