 |
| Neolloydia conoidea |
Den devatenáctý - 4. 4. - Domingo
Ráno byla vydatná mlha. Po usušení stanů vyrážíme směr General Cepeda. Po několika kilometrech už stavíme na krásné lokalitě hned vedle silnice L: 25 24 280 / 101 29 219.  |
| Thelocactus bicolor |
Vidíme zde početnou populaci Epithelantha
micromeris, Echinocereus enneacanthus, Thelocactus bicolor,
Ancistrocactus scherii, Astrophytum capricorne, Coryphantha
dificilis, Echinocactus horizonthalonius a stále četné Neolloydia
conoidea.  |
| Coryphantha dificilis |
 |
|
Ancistrocactus scherii |
Projíždíme General Cepeda a míříme na Matehualu. Přejíždíme pohoří porostlé borovicemi a cedry – konečně nějaký les. Odbočujeme na El Potosí, dole na úpatí rostly
Ariocarpus retusus, a pak už výjezd na kopec Sierra El Potosí.  |
| Echinocactus horizonthalonius |
Několik stovek metrů za nádherně upravenou a vysoko položenou vesnicí vystupujeme a obdivujeme nádherné
Echinofossulocactus erectocentrus. Fascinují nás předlouhé trny těchto rostlin s bílými květy. Chce to i ve sbírce po třech letech po výsevu venkovní kulturu, hodně vzduchu, pak dělají i u nás takový pigára, radí Pavel.  |
| Ariocarpus retusus |
Náš Chevrolet se šplhá dál úzkou cestou do hor. Vpravo dole se před námi otevírá pohled do obrovského údolí - náhorní plošiny - uzavřeného na obzoru hradbou hor. Vlevo ve svahu jsme sledovali porosty kaktusů a se vzrůstající výškou přibyly i bizarně pokroucené nízké borovice kaskádovitých tvarů s klečovitými porosty cypřišů.  |
| Nádherné Echinofossulocactus erectocentrus |
Šplh jsme zakončili výškou 2543 metrů na lokalitě L: 24 52 182 / 100 17 448. Byl to spíše bonsajový terén, ale kaktusy zde rostly také: nádherný
Gymnocactus beguinii s nádhernými květy a dva typy mammillarií, také tu jsou svítivě červené,
Ferocactus stainesii a pohledné Coryphantha cornifera (?), Hledané fosuláče nikde.  |
| Gymnocactus beguinii |
Vracíme se ve 14.30 hodin. Při sjezdu z hor odhadujeme polohu vzácné lokality výskytu
Mammillaria sanchez-mejoradae. GPS neomylně ukazuje směrem na osamocenou vyvýšeninu uprostřed plochého dna náhorní plošiny. Tak na tomto nepatrném místečku, vzhledem k rozloze plošiny, roste nádherná miniaturka, a co teprve vzhledem k rozloze celého Mexika, jenom zde roste tento nádherný a unikátní kaktus
Mammillaria sanchez-mejoradae.  |
| Ferocactus stainesii |
Našich dobrodružných duší se zmocňuje lovecká vášeň. Vstoupit na tuto lokalitu by bylo obrovským zážitkem. Ale ještě než jsme projeli El Potosí, hledáme znovu
Echinofossulocactus erectocentrus. A pak už rychle k tajemné lokalitě vzácných mamilárií. V přírodě je viděl málokdo, neboť lokalita L: 24 91 496 / 100 24 156 je přísně strážena majitelem ranče. Vracíme se po dálnici zpět a retornem obracíme k ranči. Před jeho branou vysíláme osvědčené vyjednavače Libora s Pavlem a Vlastíkem. Přichází strážce s koltem. Napětí v autě narůstá a vracet se později ze SLP nemůžeme, bylo by to dalších 600 km navíc. Škoda. Rančer není doma, zastavte se zítra…  |
| Coryphantha cornifera (?) |
V Matehuale jsme dali dobré kuře u méně příjemné obsluhy. Pokračujeme dál do SLP a za soumraku dorážíme k Vlastíkově příbytku. Mosty na autostrádě, které jsme na začátku naší výpravy podjížděli, protože komunikace byla ve výstavbě, už byly funkční a my projeli několikamilionovým městem jako nůž máslem. Ve srovnání s naším tempem výstavby komunikací něco neuvěřitelného. Prostě Mexiko je zemí kontrastů na všech úrovních.  |
| Vlastík a Letície |
Večer byl více než společenský. Původně jsme měli SLP navštívit až den před odletem a na tento večer již byla objednána řada hostů. Dnešní večer byl bez hostů, ale vystačili jsme si. Vlastíkova Lety nás hodlala zasvětit do tajů mexického folklóru a vzala to z gruntu. Nakrmila svou věž několika CD s hudbou zvanou mariače: hospodské nepříliš hlubokomyslné písně ve smyslu hudebním, interpretačním i textovém se střídaly se srdcebolnými vzlyky songů zamilovaných. Otočila razantně knoflíkem volume doprava a abychom v tom hluku snad neztratili vedoucí melodii, podporovala sólisty svým mezzosopránem.  |
| Venda Jakubec a Letície |
Na Vlastíkovy prosby o snížení hladiny decibelů nedala, i když o totéž evidentně žádaly i úpějící membrány reproduktorů. Když jsme si šli s Luďkem do patra lehnout, pochopili jsme, jak se za druhé světové války hudbou mučilo. Měli jsme totiž repráky těsně u stěny naší ložnice. Naši kondičně lépe připravení kolegové zatím počali koncepčně vyprazdňovat obsah lednice. Ale na nás dva nezapomněli. Vždyť sotva co asi ve dvě hodiny přemohla naše únava řev reproduktorů a my jsme konečně usnuli, probudil nás náš velitel s lahví Metaxy, že si musíme každopádně připít. Při té příležitosti jsme ho požádali, aby právě on vyřadil cestou zpět z provozu neúnavně rotující stroj hrající potřetí seriál šesti vložených CD. A on to skutečně dokázal. Lety si v tu chvíli zřejmě také šla lehnout.  |
| Sváťa – autor deníku |
Ve chvíli, kdy jsme si mysleli, že se nám podaří podruhé a už definitivně usnout, nás ale vytrhl z tohoto snažení jiný zvuk, tentokráte autentičtější. Byli to lidovky české. Rožnovské hodiny zněly zpočátku interiérem Vlastova bytu, po chvíli začaly rezonovat i na stěnách domů venku v ulici. To velitel podlehl výkladu o mexickém mariače, kdy nájemní muzikanti zpívají pod balkóny domů, a vyrazil ven do ulic.
Den dvacátý -5. 4. - Lunes
Ráno byla gruda. Libor posléze zjistil, že díky večernímu rozpoložení zapomněl i svůj PIN a nemohl si vyzvednout peníze z bankomatu. Zkoušeli jsme smaženici, kuře, kafe, pivo a postupně jsme se dostali do své kůže. Stihli jsme i internetové pozdravy. Pak nákupy. Ve 13.20 vyrážíme na Rio Verde. Po domluvě v autě však měníme záměr, Rio Verde míjíme a pokračujeme dál na Las Tablas. Odbočujeme na Santa Rita. Za ní u obce San Francisco nacházíme lokalitu L: 22 03 274 / 99 50 805,
nadm. výška 1024 m. Obdivujeme zde Ariocarpus kotschoubeyanus f.
sladkovskyi, Coryphantha maiz-tablasensis, Lophophora
koehresii, Coryphantha cornifera a Ancistrocactus uncinatus.  |
| Ancistrocactus uncinatus |
Dál projíždímme vesničkou La Muralla. Ve dvorcích domků leží „mrtví“ psi, vedro jim znemožňuje jakýkoli pohyb. Občas hledáme kolem cesty
Turbinicarpus lophophoroides. Našli jsme pouze tři Lophophory a
Echinocereus pentalophus. Navečer jsme zamířili ke třem jezírkům s termální vodou u vesničky El Sabinito. Směr k nim určovaly zdáli viditelné siluety obrovských
Taxodium mucronatum.  |
| Taxodium mucronatum, kemp u El Sabinito |
Na místě nás překvapil silný déšť s kroupami. Ještě v autě jsme liják přečkali a doufali jsme, že už pršet nebude. Na rozbahněném terénu bychom asi náš Chevrolet k pohybu vpřed nepřiměli. Poté vysvitlo slunce a my se mohli kochat nádherou místa. Křišťálově čistou vodu v jezírcích křižoval bezpočet barevných cichlidek. Jsou neustále hladové, a tak oždibrávají i koupajícího se člověka nevynechávajíce při tom i ta nejcitlivější místa.
Na hladině kvetly nádherné lotosy, prý se zde vyskytují i želvičky. Škoda, že místní kempovníci necítí potřebu zanechat po sobě pořádek, naopak zanechávají po sobě neuvěřitelný bordel. Stíháme postavit stany, sehnali jsme i dřevo na oheň, vyrobili a snědli vydatnou polévku a byla tu druhá bouřka. Obavy ze zítřejšího bezproblémového opuštění místa stoupají, ale nakonec se ukázalo, že tento déšť byl opravdu poslední. Ani oheň jsme nevynechali.  |
|
Astrophytum capricorne, Domingo |
pokračování příště…
část 1 |
2
| 3
| 4 | 5 |
6 | 7
| 8 | 9
| 
