Den třetí, 19. 3. - Viernes
Vstávání
za úsvitu pod akácií a okolními skalami připomínajícími naše
Prachovské. Libor vyrazil s GPS do terénu, zatímco zbytek výpravy
dokončil snídani. Libor totiž slíbil nálezci, který mu poskytl
souřadnice, že lokalitu nikomu neprozradí, tedy ani zbytku
výpravy.
 |
|
Stenocactus zacatecasensis |
A
tak hurá do kopců naslepo. Sokol (Libor s vysílačkou) zpočátku na
vlnách vůbec neodpovídal. Teprve když Pavel (Orel) hlasitě zahulákal do
skal: „Zapni si to, vole!“ sokol se ve vysílačce ozval: perezky nemaje.
Nacházeli jsme překrásně vytrněné fosuláče - Stenocactus, Coryphantha clavata v. stipitata, pektinátní echinocereusy...
 |
|
Stenocactus zacatecasensis |
2. lokalita: když tu náhle v 9.45 hod hlásil Orel: „Máme je! Když nám nechceš říct Šnicerovo naleziště, tak jsme si našli svoje“.
 |
|
Mammillaria perez-de-la-rosei |
Přes
původní informace, že na Šnicerově lokalitě jen několik málo rostlin,
ta naše je velmi bohatá, spatřili jsme v mělkých prohlubních kamenných
lavic a spárách skal, často i v mechu, spoustu početných skupin těchto
miniatur.
 |
|
Mammillaria perez-de-la-rosei |
Mnohé
z nich právě kvetly a pohled na ně byl úchvatný Spouště fotoaparátů
cvakaly a na tvářích členů expedice se zračil spokojený výraz.
 |
|
Vláďa Basovník populaci spatřil první |
Vše umocněno hnědočervenými pískovcovými skalami porostlé ostře žlutými lišejníky, jako dominanta tu roste i Senecio praecox.
 |
|
Senecio praecox |
Před
polednem jsme tento krásný kus světa opustili a vyrazili směr Huizache.
Cítili jsme, že máme za sebou jeden z vrcholů celé expedice: objevení
nepatrné lokality v moři mexických kopců s vzácnou miniaturkou, kterou
se žádný český skleník zatím nepyšní.
 |
|
Ferocactus latispinus |
3. lokalita: odbočka od Ventura na 29. km doprava ve směru SLP za železniční tratí. Nacházíme Ferocactus latispinus, Echinocactus horizontalonius, Echinocereus cinerascens, Mammillaria uncinata a Thelocactus hexaedrophorus. Ale hlavně se sem jezdí pozorovat nádherné exempláře Stenocactus coptonogonus.
 |
|
Thelocactus hexaedrophorus |
Poté
jsme dali po krátkém dohadování kde nocovat přednost pohostinnosti bytu
Vlasty Kusého a jeho milé ženy v SLP. Nejen, že jsme se mohli věnovat
potřebné očistě, ale dostalo se nám i skvělé večeře. Strávili jsme
večer ve společnosti příjemných lidí a dobrého místního piva. Poslali
jsme přes oceán i první maily do našich domovů.
 |
|
Stenocactus coptonogonus |
Den čtvrtý, 20. 3 - Sabado
Ale to ráno … Nastalo menší zdržení přičtené později proběhlé aklimatizaci na zdejší časový režim. A nyní směr Huizache. Ale ještě před tím 4. lokalita El Nuňéz. Obdivujeme pektinátní echinocereusy, Mammillaria candida, M. meicantha, Anc. uncinatus, Coryphantha palmeri a
echinodea, Ariocarpus bravoanus, Echinocactus platyacanthus. Nohy
jsou samý šrám, někde až do krve, v srdcích ale mír. Pohledy na
kvetoucí echinocereusy a pár uškudlených semínek v pytlíku za to stojí.
 |
|
Kvetoucí Echinocereus pectinatus |
5. lokalita El Coyote, odbočka doleva kousek před křižovatkou El Huizache s krásně vytrněnými Thelocactus conothelos, a dále T. hexadrophorus, T. bicolor, Mammillaria candida, M. formosa, Ariocarpus retusus, Astrophytum myriostigma.
Ariáče bohužel většinou bez plodů. Dole na cestě opět nádherně vytrněné
bikolory. Kempujeme přímo v divočině. Večer příznačně k názvu slyšíme
vytí kojotů a my opékáme maso, senzace. Chyběla snad jen kytara, piva
bylo dost.
 |
|
Ariocarpus retusus |
pokračování příště…
|
