Den devátý - 25. 3. Jueves
Ráno diplomatické jednání na kohoutí farmě s
problematickým výsledkem: Cesta na ranči končí, dál do hor nevede.
Můžeme jet do hor jinudy, tam najdeme krásné vodopády a borovice, což
se nám bude skvěle hodit pro naši připravovanou knihu o mexické
přírodě. Touto lstí jsme se totiž snažili rozptýlit pochybnosti
domorodých ochránců pozemků. Vodopády a borovice jsou krásná věc, ale
kaktusy jsou kaktusy. A tak děkujeme, ale v podstatě vzdáváme i druhý
poslední způsob, jak se horám dostat na kobylku. Opět přes San Carlos,
tentokrát směr Linares.
Zastavujeme na lokalitě 24 44 069 - 92
00 500 pahorek vlevo od cesty. Opět Ariocarpus trigonus, Echinocereus
pectinatus, Astrophytum asterias, Ancistrocactus megarhizus. Lokalita
23 km před Linares východně: Gymnocactus linaresensis (popsáno jako
G. gonzalezii), podle Libora tvořící přechod mezi G. sauerii a isabelae.
 |
|
Gymnocactus linaresensis |
Poté
jsme dorazili do Linares, města smutně proslulého vězněním našich
kolegů v minulých letech. Tankovali jsme a zašli do známé restaurace na
kuře – pollo. Bylo skvělé. Na nocleh jsme se vrátili směrem k přehradní
nádrži. Noc byla teplá. Vládla pohoda.
26. 3. Viernes
Ráno sbaleno. Po dokoupení ledu a pečiva v Linares nabral náš pilot Vlasta směr Monterey. Nádherné
průmyslové bohaté město se čtyřmi miliony obyvatel, s mnoha výstavními
domy a nebývale kreativní architekturou jsme úspěšně projeli a vyrazili
na Minu. Ale ještě před ní v Hidalgu odbočujeme mezi dvěma továrničkami
doprava. Jedeme po kamenité cestě, vlevo míjíme hrádek a la Hluboká,
přesně podle plánku až na konec cesty k domku hlídače.
 |
|
Astrophytum capricorne |
Podlézáme
ostnaté dráty (jako téměř na všech lokalitách) a vlevo na kopci
nacházíme Astrophytum capricorne, Neoloydia conoidea, Escobaria (možná
roseana) Coryphantha nickelsae, Gymnocactus sp. septentrionalis,
Epithelantha affinis unguispina.
 |
|
Gymnocactus sp. septentrionalis |
GPS
lokality zapisujeme ale protože to není naše lokalita, tak ji tu
nezveřejňujeme. Někteří cestovatelé z neznámých důvodů nemají rádi,
když „jejich“ pěkné místo vidí někdo další. Možná proto, aby si někdo
nevysel pár semínek a nevydělal na informaci několik desetikorun.
 |
|
Epithelantha affinis unguispina |
Naše
snahy jsou opačné – máme dobrý pocit, když se o pěknou lokalitu můžeme
rozdělit s ostatními lidmi. Sdílená radost – dvojnásobná radost. Pavel
prý chystá dokumentární návod na CD – „Cestování po Mexiku – snadno a
rychle“, kde chce cestovatelům nabídnout trasu s nejkrásnějšími
kaktusovými lokalitami. Však jich tam už za svých 15 mexických cest
jistě pár desítek viděl.
Počasí se vylepšuje, je teplo, vlhko,
obloha se začíná protrhávat. Okolní krásné kopce jsou zahaleny v mlžném
oparu. Za Minou jsme odbočili na Icamole.
 |
|
Smetiště na poušti |
 |
|
Echinocereus enneacanthus (stramineus?) |
Po
výsypce odpadků jsme zastavili chevrolet pro nádherně kvetoucí
Echinocereus enneacanthus (stramineus?) a dál nacházeli a nadšeně
fotili: Echinocactus horizontalonius, Mammillaria grusonii,
Epithelantha micromeris, Ferocactus hamatacanthus, Opuntia microdasis,
Fouquieria splendens.
 |
|
Echinocactus horizontalonius |
 |
|
Echinocactus horizontalonius |
Další
zastávka na jílovité plošině vpravo od cesty před domkem s větrnou
elektrárničkou nám poskytuje radostné chvilky s Ariocarpus
kotschoubeyanus a Lepidocoryphantha runyonii.
 |
|
Laguna s opuštěným klášterem - opuštěné sídlo po cestě na Mina |
Lokalitou se
proháněl velmi čerstvý vítr, a tak těžce získaná semínka, protože koček
zde bylo vzácně, leckdy poryv větru nálezci během vteřinky odebral a
navrátil přírodě. Nejvíce se zde dařilo Pavlovi, který nasbíral několik
plodů, které pak vydaly na slušně zaplněný pytlíček.
 |
|
Epithelantha pachyrhiza |
Jedeme
dál kolem monumentální zchátralé ruiny staré církevní misie až na
lokalitu, kde hledáme Thelocactus rinconensis, který by mohl mít
červené květy. Šplháme dvě hodiny po kopcích vpravo od osady a
nacházíme nádherné Echinocereus pectinatus, trsovitou Epithelantha
pachyrhiza, Astrophytum capricorne, Opuntia microdasys, Escobaria
affinis zilziana, Mammillaria grusonii (zelená), Ancistrocactus scheerii,
Ferocactus hamacanthus, Coryphatntha difficilis nickelseae, ale teláče
nikde.
 |
|
Opuntia microdasys |
Utábořili
jsme se za Icamole, nad řekou v údolí sevřeným dvěma hřebeny hor. Vítr
zesílil a dělal nám problémy při stavění stanů. Když jsme je přesto
postavili, odnášel je a obracel i s našimi těžkými bágly. Místo pro
rozdělání ohně a uvaření polévky jsme našli pod tábořištěm v terénním
dolíku. Tam plameny ohně neskomíraly a voda se dala uvést do varu. Toto
klidné místo si vybral i štírek, který však skončil díky Vláďově
ostražitosti v ohni.
 |
|
Escobaria affinis zilziana |
V soumraku jsme sledovali, jak se desítky
kilometrů od nás, v širokém údolí směrem od Monterrey, zvedal obrovský
mrak prachu. Tušili jsme, že počasí ještě neřeklo své poslední slovo a
že může promlouvat i do našich badatelských plánů. To se nakonec, i
když ne fatálním způsobem, potvrdilo.
 |
|
Opuntia microdasys |
pokračování příště…
|
