Den třináctý - 29. 3. - Lunes
Ráno jsme navštívili protější skálu za vyschlým
korytem potoka. Na jejím temeni a na její sluneční straně
jsme se setkali s početnou populací: Ariocarpus retusus
La Paloma Coahuila, Thelocactus rinconensis ssp. palomaensis
s 13 žebry a purpurovým květem, Epithelantha micromeris.
 |
|
Epithelanta se žlutým květem |
Cesta dál do hor vedla k mému vytouženému cíli, Echinocereus
delaetii. Po několika desítkách metrů stoupajícím údolím
jsme však zjistili, že je nesjízdná a otáčíme zpět.
 |
|
Garmin – navigace
GPS - lokalita El Sacrificio |
Cestou
na Monclovu jsme odbočili na prašku k El Sacrificio. GPS:
26 10 982 - 101 24 919, nadm. výška 1154 m. Před obcí,
jejíž vjezd byl zatarasen branou a vstup do hor povolen jen se svolením
komisaria, jsme na prvním pahorku vlevo objevili nádhernou lokalitu,
kde rostly masité růžice Ariocarpus retusus, Epithelanta
micromeris s bělorůžovým květem, Neolloydia
conoidea, krásné formy Lophophora williamsii se
sytě růžovým květem s více řadami okvětních lístků, Coryphantha pseudoechinus, C. ramilosa, bíle
otrněný Echinocereus pectinatus.
 |
|
Lophophora williamsii – El Sacrificio |
 |
|
Coryphantha pseudoechinus |
Začíná poprchávat a my sledujeme blesky
nad horami na obzoru. To počasí se nezdá ani našemu
hostiteli a pilotu Vlastovi Kusému. Vyjíždíme praškami z
odlehlých pustin zpět na silnicí směr Monclova. V Monclově
jsme se chtěli dobře najíst. Výrazně se ochladilo a začalo
pršet. Při hledání restaurace, jak jsme nalehko - v kraťasech
a trikách - pobíhali po ulicích, působili jsme na místní
velmi oblečené domorodce jako velká atrakce. Rtuť teploměru
byla na 12 stupních a pro ně to zřejmě znamenalo tuhou
zimu.
 |
|
Na obědě v Monclově |
Restaurace byla zavedená: hovězí vývar a kuře na
smetaně nám udělaly v žaludku mír. Potom internet, napsat
svým milým za oceán a pak supermarkádo a nákupy. Tam
padlo rozhodnutí, že dnešní noc strávíme za stávajících
povětrnostních podmínkách raději někde na hotelu. Na
cestě do Cuatrocienegas jsme jeden takový našli: 145 pesos
za noc a slušné zacházení nás přesvědčilo, že jsme na
správném místě.
 |
|
Lokalita Cuatrocienegas |
Den čtrnáctý - 30. 3. - Martes
Po snídani padlo nové rozhodnutí: Necháme bágly v
pokojích, využijeme zdejších služeb ještě jednu noc. A
tak do Cuatra, policií ostře sledované přírodní
rezervace, vyrážíme jen tak nalehko. Po cestě nás dvakrát
kontrolovali jacísi podivní ekologičtí mordidéři. Plošinu
mezi Sierra Madeira a Sierra La Fragua vyplňují solná
jezera, slaniska, tůně propojené kanály, kde žijí malé
barevné cichlidky, takže je tu statut národního parku.
 |
|
Ferocactus hamatacanthus mezi Grusonia bradtiana |
Přes další tentokráte vojenskou kontrolu
jsme se propracovali do Cuatra a dál po hrkavé kamenité
silničce směr Gabino Vasquez. 5 km za Cuatrem směrem na severozápad,
naproti jakési plynárně, vpravo do stráně a už na
rovince nás nutí do předklonu nádherné Ariocarpus
fisuratus,
 |
|
Ariocarpus fissuratus, Cuatrocienegas |
 |
|
Coryphantha poselgeriana var. valida, Cuatrocienegas |
Ancistrocactus uncinatus v. wrightii,
Mammillaria. pottsii, Coryphantha poselgeriana
v. valida, nádherné tvrdotrné Astrophytum niveum,
které nikde jinde nerostou, Echinocereus pectinatus a E.
stramineus, Echinocactus horizonthalonius, bělošedá
políčka Grusonia bradtiana, Escobaria zilziana,
Ferocactus hamatacanthus... To je lokalita, kterou by
neměl žádný z cestovatelů minout, jeden z nejkrásnějších
koutů Mexika.
 |
|
Astrophytum niveum, Cuatrocienegas |
 |
|
Lophophora williamsii, Cuatrocienegas |
Pokračování stejnou cestou dál (41 km od
Cuatra dále na SZ) cestou podél potrubí se ukázalo zrádné,
protože o pár kilometrů dál potrubí těžká technika ukládala
do vyhloubeného příkopu a zatarasila cestu. Museli jsme se
vrátit na souběžnou trasu o kus dál. Dojeli jsme k vysílačce
(mikroondas). Cílem této strastiplné cesty se stalo Astrophytum
niveum nudum, kytce zelené barvy bez vloček. Těch je tu
mnohem méně, než oněch stříbrňáků a najít pár kousků
bylo vždy otázkou štěstí. Jeho fotografie by vyvážily všechny
útrapy. Bohužel pátrání tentokrát skončilo nezdarem. Našli
jsme „jen“ Echinomastus mariposensis, Escobaria
zilziana, Echinocactus horizontalonius, a taky párek
chřestýšů.
 |
|
Escobaria zilziana |
Pozdní navracení se doprovázené pohnutými
příběhy ze zkušeností členů výpravy o nástrahách
mexické turistiky (s názvy: „Ukradené letenky”, „Loupež
v taxíku”, „Zrádné metro” a jiné) nám na náladě
nepřidaly. Večer ještě sledujeme předpověď počasí:
Mexikem zmítají vichřice a přívalové deště. Také
Vlastíkova žena, která má o nás strach volá, že od
Monterrey až do SLP jsou velké záplavy. Podle prognóz ale
vidíme, že naše stanoviště je teď dost na severu a právě
od severu má do Mexika spěchat lepší počasí.
 |
|
Porosty Grusonia bradtiana, Cuatrocienegas |
pokračování příště…
|
