20. 4. 1998 – Třicátý třetí den – pondělí. Ráno se prochazím po burseřišti a je mi pěkně, burser je tu hodně a našel jsem i nějaké malé semenáče, které snesou cestu do Evropy. Roste zde zajímavá bursera, má kmen jako
Bursera excelsa, ale má jen jeden lístek, jsou zde i semenáčky, ale stejný jsem si koupil. Fotím a fotím, trhám si nějaké lístky do herbáře a pokračujeje dál na jih. Nacházíme velmi zvláští
Burseru schlechtendhlii, pruty asi 1,5 metrů vysoké, průměr tak 2 centimetry, našel jsem semena a taky malý semenáč.
Vracíme se zpět a hledáme místo, kde by jsme se dostali ke kopcům na druhé straně údolí. Najednou vidíme velký požár, hoří bambusové pole. Jak jsme, ale později zjistili, oni to mechulíni zapalujou sami, ten papír na bambusu shoří a a oni uřežou ty bambusové klacky, které prodají. Dostáváme se na zajímavé místo, kde rostou rostliny
Fouquiera sp., které vypadají úplně stejně jako bursery, kterých je zde hodně, mají loupavý kmen a poznat se to od sebe dá jedině podle květenství, rostou zde také krásné mala mucher (metrové). Při návratu na hlavní cestu jsme uviděli obrovského leugána, tak sedumdesát čísel, ale než jsme vytáhli foťáky, zmizel. Asi se nerad fotografuje.
 |
|
Mammillaria napina
(foto © Pavel Pavlíček) |
Necháme si umýt auto a vyjíždíme zpět na sever. Jedeme hledat naleziště
Mammillaria napina u Cañada Morelos. Máme plánek, ale není nám moc platný, zajeli jsme špatně a místo jsme nenašli, hledali jsme velmi úpěnlivě, ale nic, nebylo to tam. Vracíme se k telefonu a voláme Milanovi, který nám upřesní místo. Vracíme se zpět na směr Tehuacán a místo jsme našli, je to přímo nad vlakovou tratí, je tu pořádný vítr, chystá se na déšť a je tu pořádná zima.
Rozhodujeme se pro motel. Vybíráme motel před Tehuacánem, je pěkný a padají v něm ze stropu malí škorpióni, bílí, majitel říkal, že nejsou jedovatí. Ráno se vracíme zpět na naleziště
Mammillaria napina, fotíme kvetoucí rostliny a vyjíždíme na sever, zpět do hlavního města.
Před městem nás čelak Milan, ale nějak jsme se nenašli a tak projíždíme Cd. Mexico opět sami a daří se nám to skvěle. Po několika malých škobrtnutích dojíždíme k našim přátelům. Odevzdáváme auto a na tachometru je 42 911 km, takže jsme ujeli 9269 km. Danka nám vyvařuje jako by jsme byli rodina, jsou moc hodní, nevím jak jim to vynahradíme.Danka mi koupila krásné amátly, ne takové ty z trhu, ale od nějakého umělce. Konečně nějaké normální jídlo. Dlouho kecáme a balíme si věci na zítřejší odlet.
Pokračování příště…
část
1 | 2 | 3 |
4 | 5 |
6 | 7 |
8 | 9
| 10
| 11
| 12
| 13
| 14
| 15
| 16
| 17
| 18 | 19 |
20
21 |
22 | 23 |
24 | 25 |
26 | 27 |
28 | 29 |
30
| 31
| 32
| 33 | 34
|
