18. 4. 1998 – Třicátý první den – sobota. Vyjíždíme na HWY 57 a máme před sebou snad nejdelší cestu, kterou jsme ujeli v jednom kuse. Projíždíme Queretárem
a blížíme se do hlavního města.
|
Queretaro |
Průjezd hlavním městem Mexika je autohoror, je dnes
nejlidnatější město na světě a myslím si, že je to i jedno z nejbláznivějších měst. Pavel je vynikající šofér do nepohody, já čumím do mapy a spolu s klukama koukáme na tabule před náma. Pokořili jsme tu obludu a projeli
jsme. Byli jsme sice několikrát na pokraji totálního zhroucení, tedy psychického, ale pivo nám pomohlo jako vždy.
|
Beaucarnea gracilis |
Po výjezdu z hlavního města hledáme nějaké místo, kde by jsme se mohli najíst. Našli a ono zařízení má dokonce normální záchod a umyvadlo s vodou. Testujeme naše útroby co vydrží, jíme kuře a čekáme účinky. Pokračujeme do státu Puebla, najíždíme na HWY 150, projíždíme městem Puebla a pokračujeme směrem na Tehuacán.
Ráz krajiny je zde zcela jiný než na severu. Můžu říct, že ten sever je mi příjemnější, krajina je zde více obydlena, je tu větší provoz. Pozdě odpoledne jsme dorazili do města Tehuacan a jedeme směr Zapotitlán de Salinas.
|
Kaktusový les |
Po cestě jsme viděli sem tam nějakou burseru,
Beaucarneu a Ipomeu arborescens. V údolí směřujícím na Zapotilán de Salinas
poprvé vidíme kaktusový les. Spíme na vápencových tabulích, tak kilometr od cesty, jsme všichni unaveni, dnes jsme ujeli skoro sedum set kilometrů.
Pokračování příště…
část
1 | 2 | 3 |
4 | 5 |
6 | 7 |
8 | 9
| 10
| 11
| 12
| 13
| 14
| 15
| 16
| 17
| 18 | 19 |
20
21 |
22 | 23 |
24 |
25 | 26 |
27 | 28 |
29 | 30
| 31
| 32
|