31.3.1998 – Třináctý den - úterý. Třináctý den se
ukázal v celé své černé podobě. Po důkladné prohlídce
okolí jedeme dál, nikde nic není, snažíme se najít
alespoň prázdné plechovky, nic. Vyrážíme směrem na
Parras. Jedeme pustinou, kde nikdo nebydlí, jen pustina a
pustina.
Zastavujeme na místech, které nám připadají zajímavá
a nacházíme Ariocarpus lloydii. Při cestě jsme
narazili na rancho, kde měli zřízení na čerpání vody
pomocí větrného kola. Zastavili jsme a snažili se dotázat,
jestli jsou v horách rostliny a drahé kameny.
Starý mexičan byl velmi ochotný (vzadu za pasem měl čtyřicentimetrový
nůž, jako ve filmu), děda zaběhl domů a dal nám hrst křišťálů.
Kousek dál jsem objevil jednu rostlinu Astrophythum
capricorne sp., je to u San Jose Kristobal. Pokračujeme dále,
skusmo odbočujeme napravo a zajíždíme pod hory, nacházíme
nic a já jsem si našel krásně kamenné dřeva, jsou to kořeny
nějakých keřů, které mexická poušť preparovala do té
nejkrásnější vysoustruhované podoby.
Pokračujeme dále na jih. Na nalezišti
Ariocarpus kotschoubeyanus (El Pilar) nemůžeme najít
žádné rostliny, jen písek a písek, zato zde nacházíme
krásné šedé kameny, kytky jsou asi zatáhlé hluboko v zemi.
Pokračujeme dál směrem na Saltillo a Moterrey, kde se snažíme
najít nějaký motel. Jedeme dlouho až jsme našli motel „San
Carlos”, kde spíme.
Pokračování příště…
část
1. | 2. | 3. |
4. | 5. |
6. | 7. |
8. | 9.
| 10.
| 11.
| 12.
| 13.
| 14.
|
