28.3.1998 – Desátý den - sobota. Pokračujeme na Cuatro
Cienegas. Při cestě se zastavujeme na opačné straně hor
Cuatro Cienegas, zajíždíme pod hory a snažíme se něco
najít. Nacházíme zajímavý Ancistrocactus scherii?
Pod kopcem teče potok a tak se dáme do koupání, jen někteří.
 |
Ancistrocactus sp.
Při odjezdu se nám podaří píchnout kolo a za chvíli
druhé. Kluci berou prázdná kola a jdou na stop, aby nechali
opravit naše kola. Trvá jim to pár hodin a já s Pavlem
zkoušíme kolik vypijeme piva, něž se opraví kola, - dost.
 |
Kostel
Jedeme dál, projíždíme do údolí Cuatro Cienegas, kde
spíme. Tato noc byla velmi velmi. Večer za světla jsem si
vybral správné místo bez velkých kamenů, rozložil
karimatku a roztáhl spacák, ovšem netuše, že v dva
metry vzdáleném keři si roztáhla karimatku nějaká cikáda.
Po vydatné večeři, která se skládá z piva a něčeho
navíc, uléhám. Já jo, ale ta mrcha ne. Tak hrozný kravál
jsem dosud nezažil, házel jsem do toho keře kamení, svítil
baterkou, křičel tak sprostá slova, že jsem sám žasl,
odkud je znám, ale nic. Po několika hodinách úmorného zápasu
jsem to vzdal. A to proto, abych se vyspal. Nevyspal. Kolem
bylo hodně velkých kamenů, které strašně tlačí do zad
a navíc vítězný chorál tý mrchy z křoví mě pil
krev. Nespal jsem vůbec. Ani chrápající Pavel tu bestii
nepřehlušil!
 |
Takto vytunelovat banku
nedokážou ani čeští experti
Pokračování příště…
část
1. | 2. | 3. |
4. | 5. |
6. | 7. |
8. | 9.
| 10.
| 11.
|
