Fotoarchív  


CD 2001-2006

Toulky Bolívií (4)

Ze stanoviště Sulcorebutia mizquensis pokračuje cesta nejprve jihozápadním, později západním směrem a je vylámaná do příkrého svahu (cuesta) horského hřebene. Když jede proti auto, je problém. Hluboko dole, v údolí, jsou stavení a hospodářství venkovanů a jejich skromná políčka kolem říčních koryt. Krajina tam dole je zelenější, ale při pohledu z auta, skákajícího po úzké kamenité cestě, se trochu svírá hrdo. A taky se hůř dýchá. Po půl hodině jsme kodrcání jsme minuli kamenitý hřbet, kde jsme před rokem objevili populaci Sulcorebutia markusii var. tintinensis… 

Ve sbírce Libora Kunteho - červen 2009

Jak jsem slíbil v minulém díle, chtěl bych se s vámi podělit o zajímavý zážitek, kterým bylo pozorování prvního květu u jednoho echinocereusu. Záměrně píši u jednoho echinocereusu, protože až doposud pro mne byl velkou neznámou. Nikdy jsem jej v okolních sbírkách neviděl, jen jsem tušil podle jména, že by měl mít světlý nebo dokonce bílý květ. Semínka jsem získal od přítele Gerharda Koehrese cca před sedmi osmi lety jako Echinocereus fendleri var. albiflorus…

Baja California 2008 všemi směry (3)
4. den – 23. 2. 2008. Noc byla neklidná. Silné větrné poryvy cloumaly stany a někteří z nás pod silným měsíčním reflektorem sháněli zatoulaná tropika. Vstáváme kolem šesté, vycházející slunce vykresluje nad mořskou hladinou tajuplné siluety ostrovů. Určitě jsou natřískány endemity, na které však ještě nedosáhneme. Prozatím. Snídáme uprostřed záplavy rozkvetlých bylin pod strání s kapitálními exempláři Pachycormus discolor. Při odjezdu trochu komplikace, náš ford je sice silák, ale písek mu nesvědčí, ale po troše námahy, podkládání kol kameny a přítlakem mužstva přece jen vyráží prašnou cestou podél pobřeží. Koberce květin pokračují všemi směry, ale už se začínají objevovat nadmíru zajímavé ferokaktusy s červenými trny a žlutými květy, soudíme na Ferocactus acanthodes var. tortulispinus. Opouštíme pobřežní linii a šplháme se do kopců. Zde už nacházíme Mammillaria dioica v plném květu. Maruška a Vlastík Lukešovi nás vedou na osvědčenou lokalitu…

Tak nám to kvete v květnu

Dívám se před týdnem do misky s ariokarpusy a vidím vedle plodu Ariocarpus trigonus PP 427 na dalším ariokarpusu velké poupě. Je to A. agavoides PP 208… Zarazilo mne to, protože tyto rostliny kvetou přeci na podzim…, tehdy i tato kytka kvetla. Ale což, hlavně že kvete, říkám si, a postavil jsem ji do misky s dalším mým oblíbencem, o kterém psal v květnovém čísle pan Kunte, což je také Echinocereus triglochidiatus SB 300. Ty moje rostliny mají také zajímavou historii. Ten kvetoucí je přímo od Stevena Bracka, nechal jsem si ho jako semenáč dobře před více jak 20 lety poslat… 

Reakce na článek Kristalon atd.

Pavle, v posledním čísle I. N. Cact článek Kristalon atd.: autor na začátku mluví o dusičnanu amonném, vznikajícím podle Chvastka při bouřce, pak že si kilo chemikálie opatřil, v závěru že fosforečnan draselný je skutečně výborná věc. Jsem z toho jelen. Zda kytky ledkoval, nebo superfosfátoval. Pokud superfosfátoval, tak by bylo dobré, kdyby uvedl, zda použil primární, sekundární, nebo terciální fosforečnan, jinými slovy dihydrogen-, hydrogen-, nebo fosforečnan draselný. Vono je v tom docela rozdíl. Já tohle používám asi tak 25 let, ale takové růstové výsledky jsem nezaznamenal. Pokud teda neledkoval…

Povídání pro začátečníky, podle abecedy (4)
Tak jsem vycházel z toho, že psát budu o rodech, se kterými mám jakési pěstitelské zkušenosti. Proto jsem se snažil následující kapitolky přehrát na pana Pavlíčka, leč nezdařilo se a tak se nám ta abeceda trochu šmodrchá. Ale vy už se v tom nějak zorientujete, že jo? Ancistrocactus BR. et R. Tehnle rod není nijak početný a i tak jest solí v očích mnoha systematiků, kteří ho stále někam zkouší nacpat, ale on jim šťastně zase uteče a ve sbírkách toto jméno šmahem vítězí. Jediný mně stravitelný zásah je stažení podivného mono-typického rodu Glandulicactus sem, a teď máme tuhle partičku kytiček z jižního Texasu a severního Mexika pěkně pohromadě. Pěstitelsky poněkud náročnější společnost, není pro úplné začátečníky a své lahůdky nabízí hned v několika bodech. Jednak zahajuje vegetaci nepříjemně brzy, což je smutná zpráva… 

Den po dni v Baja California 4

Ráno po snídani si jdeme drobet zaplavat. PP fotí jednotlivé portréty členů výpravy, všechny pak u kostry hlavy pejtvákovce. Balíme a vracíme se do Bahia Los Angeles pro benzin a nějaké zásoby. Cestou pozorujeme vyhřívající se černé ptáky, sedí s roztaženými křídly na vrcholech Pachycereus pringlei. Dál naše cesta vede asi 50 km na jih k zátoce Bahia de Las Animas, kde na stráni po levé straně fotíme Echinocereus ferreirianus a Ferocactus gatesii. Při návratu na hlavní směr Bahia Los Angeles Luděk zjišťuje že mu chybí doklady, peníze a vše ostatní co měl v ledvince. Všichni jsme z toho smutní, protože se netěšíme na okamžik, kdy nás bude Luděk žádat o půjčku. Luděk, Libor a Pavel P. jedou zpět na stráň, ostatní zůstáváme na pláži. Čas využíváme ke koupání a pozorování místních rybářů kterým se podařilo ulovit pár podměrečných žraločků. Kluci se poměrně brzy vracejí, doklady našli. Ne někde v křoví, ale na Mírově sedačce. Uvažujeme, jestli je možné, že by měl Míra tak bezcitnej zadek, aby tu rozměrnou ledvinku bez povšimnutí zatlačil… 

Povídání pro začátečníky - trochu o výsevech
Ty jsem slíbil posledně, tak tady to je. Nicméně je to téma, o kterém už bylo popsáno tolik papíru a uloženo tolik mega informací, že nevím, co objevného bych připojil. Tak jen snad, jak seju já. Ale nedá mi to a rozdělím to téma na čtyři části, podle mě různě důležité. Příprava semen. Tak tu bych asi bral za nejdůležitější. Ono se říká, že když je semeno klíčivé, vyklíčí i na dlani a je na tom mnoho pravdy. Jenže klíčivosti můžeme hodně ublížit právě nevhodnou sklizní, nevhodným uskladněním a nakonec i nevhodnou přípravou před výsevem. Tu se sluší podotknout, že vysévám semena rodů a druhů, které jsou šmahem považovány za snadno pěstitelné, tudíž se ode mne nedovíte nic o úpravách či narušení testy u sklerokaktusů apod. Pokud se mi tedy zadaří sprášení a rostliny nasadí plody (a nesežerou mi je myši, jako po dva roky notokaktusy a gymna), pak sklízím plody při zimní manipulaci s rostlinami. Na sáček píšu nejen jméno a sběrovku, ale i číslo výsevu, ze kterého rostlina vzešla a nebo původ rostliny zakoupené či vyškemrané…