Fotoarchív  


CD 2001-2006

Leden 2009 u Pavlíčků

Leden je dobrá doba pro vysévání. A přesto, že na titulní straně našeho webu www.cact.cz je dostatečně dobře popsána technologie vysévání kaktusových semen, několikrát v roce mi někdo napíše, abych poradil jak na to. A když jsem jednomu doporučil, aby si to přečetl na webu www.cact.cz, tak odepsal, že je to moc dlouhý. Tak se tedy pokusím velmi stručně napsat, jak to dělám já: Do litru převařené vody naliji 2,5 ml Previcuru a rovnou čajovou lžičku Kristalonu. Do každé nádobky naliji přesně 50 ml roztoku. To je velmi důležité, substrát nesmí být ani přemokřený… 

Pediocactus simpsonii (4)

Další krásné rostliny Pediocactus simpsonii jsme viděli v pohoří La Sal Mountains (nebo také La Sal Range), které se nachází ve východním Utahu poblíž známého parku Arches National Park. Pohoří se tyčí nad městečkem Moab a nad krásným údolím Castle Valley. Toto pohoří je vlastně součástí jižních Rocky Mountains. S Pediocactus simpsonii jsme se setkávali ve vyšších polohách a to až do výše kolem 2500 m. Vyskytují se hojně v řidčích borových lesích anebo na loukách mezi keři pelyňků…

Zadáno pro kaudexofily (16)
Rod Ibervillea mne zajímá už hezkou řádku let a když vidím podobné výpěstky, jaké dnes ukazuji na dvou přiložených fotografiích, tak si vždy trochu zanadávám na nepřízeň osudu, že pro tak velké nádoby nemám ve sbírce dostatek místa. Zlí jazykové řeknou, že by se místo našlo, kdybych vyházel do popelnice 30 až 50 menších květináčků a misek s jinými podivnými rostlinami. Tak odvážný či radiální asi nikdy nebudu, a tak zůstane vše při starém. Popisovat druhy Ibervillea sonorae (S. Vatson) Greene (1895) a Ibervillea tenuisecta (A.Gray) Small (1903) na tomto místě internetových novin nebudu, učinil jsem tak v knížce Podivné rostliny (20006) a zatím ani po třech letech nevím, co bych k tomu dodal. Spíš se chci zamyslet nad titulkem učebnicové…

Mnoho tváří Coryphantha kracikii
Pan Laďa Kašpar nám poslal obrázky bez určení autora – napsal jsem mu, aby prozradil, od koho obrázky pocházejí, že bych se o ně chtěl podělit se čtenáři našich novin. Laďa obratem zavolal, že je to pan Vladimír Bureš z Brna a že se na něj mám s důvěrou obrátit. A tak jsem se obrátil: Vážený příteli, dostal jsem od Ladi Kašpara krásný obrázky koryfant kracikii – a poprosil jsem ho o sdělení, kdo je autorem obrázků, protože bych ty pěkný kytky chtěl vyvěsit na novinách. Odpověděl, že obrázky dostal od Vás, abych se optal. Tímto to činím a zároveň Vás chci poprosit o spoluúčast při tvorbě novin – Laďa Kašpar říkal, že na podobnou činnost máte perfektní buňky a navíc coby důchodce nemáte vůbec nic na práci. Zdravím Vás z Chrudimi – Pavel Pavlíček
A tady je odpověď: Vážený příteli, jediné v čem má Laďa Kašpar pravdu je, že jsem důchodce. Malou pravdou je, že jsem před mnohými lety popsal mnoho papíru pro (dle mého názoru) popularitu, informovanost a propagaci pěstování kaktusů…

Blossfeldia

Pravokořené rostlinky tohoto rodu jsou kouzelné a opravdu nezabírají mnoho místa ve sbírce. Všechny známé druhy by se vešly do jednoho květináče, dokonce se i samy samovýsevem postarají o potomstvo. Tak se stane, že původně jedna rostlinka v květináči má okolo sebe za nějaký čas několik dalších jedinců. Roubované rostlinky narostou během jednoho či dvou let v kouličku odnoží, které když vykvetou najednou, tak jsou taky pěkné, ale to není ono. Dle mého názoru každý pěstitel, pokud chce mít pěknou sbírku, tak se snaží, aby jeho rostliny byly co nejvíce podobné těm v přírodě. Mám na mysli rostliny ve sbírkách, nikoliv rostliny určené pro další množení. Zde nám roubovanci svou produkcí semen umožní si právě tyto pravokořenné vypěstovat… 

Dopis o rezignaci předsedy SPS

Dopis všem členům SPS, především však těm, co se na činnosti sekce aktivně podíleli. Vážení přátelé, dovoluji vám všem osloveným oznámit, že k 1. květnu 2009 ukončím veškeré své aktivity ve prospěch sekce. Ano, berte to jako uváženou rezignaci na funkci předsedy a ne jako špatný vtip. Moje hlavní důvody jsou následující: Jsem zakládající člen a od roku 1989 předseda. To je nejméně dvacet let práce (byť ne každodenní), z 99,9 % zdarma, bez finančního ocenění. Za pár týdnů mi bude 60 let a ze zdravotních i pracovních důvodů se chystám do předčasného důchodu. Mám rozpracovaná dvě díla propagující pěstování sukulentů, jejichž dokončení bude trvat více jak rok… 

Ancistrocactus brevihamatus od Candela
V roce 2007 jsme kromě jiného zavítali i do východní části Coahuila, poblíž malého městečka Candela. Tu lokalitu jsme získali od Gerharda Jantschkiho, který nás sem poslal za jednou epiškou (Epithelantha). Ta se nakonec ukázala být starou známou, která se hojně vyskytuje na jih odtud. Tento její posun na sever nám ale přeci jen udělal radost. Byl to společný výskyt s pravým Ancistrocactus brevihamatus ssp. brevihamatus, (který takto hluboko v Mexiku aktuálně nikdo neuváděl) což mě překvapilo. Nedávno popsaný Ancistrocactus brevihamatus ssp. pallidus, jenž má také typovou lokalitu ve státě Texas, umí „cestovat“ mnohem snáze. U typového brevihamatusu to ale není tak běžné. Pravděpodobně je to dáno jen naší neznalostí. Přestože se, jako například v Sierra del Burro, oba poddruhy ancistráků střídají… 

Ve sbírce Libora Kunteho

Vážení a milí přátelé, avízované výsevy letošní rok vyklíčily takovým způsobem, že pokud by žádný semenáček bídně nezhynul opředen vlákny plísně nebo nezrosolovatěl v důsledku jiné patogenní houby, byla by republika napřesrok zahlcena ferokaktusy, echinocereusy a mamiláriemi. „Naštěstí“ jsou tu však tito „pomocníci“, kteří jsou úporně snaživí a většinou se jim daří v menší či větší míře nad kaktusovými miminky vítězit. Já jsem letos sáhl po knize! Ještě před výsevem jsem pročetl před drahně lety vydaný Jubilejní sborník Chrudim 1971–1981 – Výsevy kaktusů a jiných sukulentů. V této útlé, ale na svou dobu naprosto unikátní brožuře s přesahem do současnosti, publikoval pan Marcel Bouma – kaktusář a zahradník se zelnýma rukama – článek „Zajímavá metoda výsevu ariokarpusů“. Na stránce 106 mě zaujala podkapitola Přihnojování výsevů, ve které pan Bouma radí výsevy pravidelně přestříkávat osvědčeným fungicidem s roztokem hnojiva na list… 

Opět astrofyta u Pavliců
Zdravím všechny čtenáře a nadšence do astrofyt zvláště. V těchto zimních měsících je dost času na rekapitulaci toho co se v minulé sezoně podařilo a hlavně na co nového jsme přišel. Musím říct, že se něco povedlo, něco samozřejmě člověk dělá špatně... Mnoho dalších poznatků mě také otevírá oči a přivádí k myšlence, že v podstatě čím víc se dozvídám, zjišťuji že ještě nevím nic. Letos jsem se z jara seznámil s brněnským kaktusářským mistrem Jirkou Pavlíkem (jeho bezchybná sbírka složená převážně ze semenáčů je tomu důkazem), kterého můj zájem o rostliny docela nadchl a dovoluje mě občas přihlížet pod jeho ruce. Zjišťuji že je to famózní, čerpat a konzultovat nemá chybu. Stále se však zaměřuji výhradně na rod Astrophytum, a pro tuto vášeň jsem také začal v letošním roce s výstavbou nového skleníku o ploše 42 m²…