Mnoho tváří Coryphantha kracikii

Pan Laďa Kašpar nám poslal obrázky bez určení autora – napsal jsem mu, aby prozradil, od koho obrázky pocházejí, že bych se o ně chtěl podělit se čtenáři našich novin. Laďa obratem zavolal, že je to pan Vladimír Bureš z Brna a že se na něj mám s důvěrou obrátit.

A tak jsem se obrátil:
Vážený příteli,
dostal jsem od Ladi Kašpara krásný obrázky koryfant kracikii – a poprosil jsem ho o sdělení, kdo je autorem obrázků, protože bych ty pěkný kytky chtěl vyvěsit na novinách. Odpověděl, že obrázky dostal od Vás, abych se optal.
Tímto to činím a zároveň Vás chci poprosit o spoluúčast při tvorbě novin – Laďa Kašpar říkal, že na podobnou činnost máte perfektní buňky a navíc coby důchodce nemáte vůbec nic na práci. Zdravím Vás z Chrudimi – Pavel Pavlíček
A tady je odpověď:

Vážený příteli,
jediné v čem má Laďa Kašpar pravdu je, že jsem důchodce. Malou pravdou je, že jsem před mnohými lety popsal mnoho papíru pro (dle mého názoru) popularitu, informovanost a propagaci pěstování kaktusů. S Mirkem Zubrem jsme vydávali pár let občasník „Coryphantha“. Vášnivě sbírám jakékoliv informace o kaktusech Mexika a severní Ameriky. A to ne samozřejmě všech, ale jen pár mnou pěstovaných a oblíbených rodů. To ovšem v dnešní době internetu není žádný problém technický, ale pouze časový. Takto si buduji miniatlas několika rodů a k nim tabulky sběrových čísel s lokalitami.

Co se týče případného zapojení mé osoby do kolektivu příspěvkářů pro internetové noviny mohu sdělit jen: je mě skoro 67 roků a i když „blbnu“ z kaktusů 45 sezon uznávám, že obrovské množství českomoravských kaktusářů ač mladších či úplně mlaďoučkých je povolanějších.
Nebyl jsem na žádné zahraniční kaktusovo-sběrové výpravě, takže padá téma cestopisné popř. klasifikačně-taxonomické referáty.

Z téhož důvodu nemohu vést diskuze, proč je některá rostlina jiná než ta stejná odjinud.
Pěstuji kaktusy v podhůří Vysočiny v pařeništích skoro „pod širákem“, 6 měsíců ve tmě při 10 stupních + 6 měsíců venku od minus 5 do +45 stupňů bez dozoru. Dovedete si jistě představit, jak cyklicky a pravidelně ob 5-7 roků si nabiji hubu a s některými druhy potom začínám od začátku. Co bych vyprávěl pěstitelům se skleníky s celoročním provozem, s rostlinami „přežranými“ hnojivy, chemií atd.
Takže zbývají „paměti“. To lze snad už jenom humornou formou, protože diskuze, které jsme s různými převážně již nežijícími celebritami vedli, by dnešním kaktusářům určitě připadaly naivní a informačně nepřínosné.

Přesto, kdyby mě něco napadlo, tak bych si dovolil po nocích možná něco „sesmolit“ a poslat. Ty obrázky Coryphantha kracikii, které tvoří přílohu této zprávy, jsou sesbírané z internetu, takže si myslím, pokud budou vyhovovat technicky, tak je tam klidně dejte s tím, ať si je prohlédnou pečlivě a zamyslí se nad možnostmi a schopností matičky Přírody. Třeba na to naskočí nějaký „dobrák“ a nafláká nám nové „ssp“.

Asi více než před 25 lety jsme s Mirkem Zubrem vyseli od někoho co tam byl sběr, a vyrostlo nám tehdy něco podobného. My jsme jen „mudrovali“, zda je to něco jako mourovatá melleospina nebo recurvata. Náhodou jsem mluvil s p. Krechovským, ale ten popřel, že by před tolika roky a tam někdo mohl zavítat, a měl jsem po „ptactvu“.