|
Původ této rostliny je velmi prostý. Před mnoha lety jsem
navštívil pana Jelínka v Liberci. V
této době nebyly rody jako Aztekium, Obregonia,
Leuchtenbergia, Ariocarpus apod. tak rozšířené
a dostupné, jak je tomu nyní. A tak se není čemu divit, že
jsem měl velkou radost, když mě pan Jelínek věnoval malou
vícehlavou a hlavně roubovanou obregonii.
Doma jsem ji umístil v předokením skleníčku, kde byla
obdivována přáteli i mnou samým.Ve skleníčku jsem měl
elektrické vytápění, tak tam rostliny byly celoročně na
stejných místech. Jaké bylo moje překvapení, když jsem po
několika letech zjistil že jedna z hlaviček, která nebyla z
pohledové části vidět, vytvořila krásný hřebínek.
Pochopitelně jsem rostlinu otočil tak aby kristátka byla
pěkně vidět. Hřebínek přirůstal a asi za dva roky narostl
délky přibližně 12 cm. Toho roku na podzim jsem si při
opylování ariáků všiml že hřebínek obregonie je nějaký
povadlý. Proč, to jsem brzy zjistil. Stalo se to, co znají
milovníci těchto anomálií, že kristáty tvrdších druhů, jako
již zmíněná obregonka (ale i astrofyta) se mohou utrhnout
tlakem dorůstajícího hřebenu, mohou i prasknout a v případě
roubování na vyšší podnože, mohou podnož rozdrtit a pod.
Hřebínek se zkrátka utrhl o hranu květináče a byl přirostlý
jen horní částí.
Co teď? Roubování na podzim je značně problematické, v této
době ještě kultivátory nebyly.
Přesto jsem se rozhodl ulomený hřeben rozroubovat. Jako
podnož jsem použil Trichocereus pasacana. Narouboval
jsem tehdy dvě části a tu třetí jsem nechal zda pustí
kořeny.Výsledek tohoto zásahu byly dvě pěkné roubované
kristátky a jedna pravokořenná. Tuto mám dodnes.
Osud roubovaných rostlin byl jiný. Jedna byla ponechána
jako sbírková a druhou jsem se pokoušel rozroubovat, protože
zájem o ni byl velký. Jaké však bylo moje překvapení když
jsem zjistil, že hřeben je v prostoru mezi cévním svazkem
dutý, tak se vlastně dal rozlomit na dvě poloviny. Když se
už nakonec povedlo rouby v celku uchytit na podnož, tak byly
většinou kontaminovány hnilobou a stejně zašly. Výsledkem
asi desetiletého snažení bylo vypěstování pouze sedmi
pěkných rostlinek, které zmizely do sbírek neznámo kam.
Sbírková rostlina, která je na obrázku, dorostla zatím do
délky hřebenu 112 cm. Nakonec stejně po přibližně dvaceti
letech taky odešla. Snímek této rostliny byl pořízen před
dvěma lety, v roce 2006.
Jiří
Pavlík
V Brně dne 15. 11. 2008
|
